Dvousložková pružná cementová rychleschnoucí hydroizolační membrána Mapelastic Turbo spolehlivě slouží k vodotěsné ochraně koupelen, balkonů a teras. Její největší předností je možnost aplikace bez ohledu na roční období a povětrnostní podmínky. Je možné ji aplikovat dokonce i na původní podlahy. Vhodná je i na ne úplně suché povrchy, avšak za předpokladu, že jsou dokonale vyzrálé. Je možné ji aplikovat již při teplotě od +5 °C.
S technologickým rozvojem oboru stavební chemie, stejně jako s otevřením se trhu novým technologiím, se při utěsňování českých staveb proti vlhkosti stále častěji uplatňují bezešvé stěrkové izolace. Na rozdíl od hydroizolačních povlaků ve formě pásů nabízejí stěrkové izolace jednodušší a rychlejší zhotovení, odpadá množství rizikových detailů ve formě prostupů, koutů, rohů a napojení a současně jsou dlouhodobě prověřeny praxí, jejich historie například na německém trhu sahá do šedesátých let minulého století.
Život bez vody si nikdo z nás nedovede představit. Voda jako jedna z nejdůležitějších látek nás provází celým životem. Jsou však situace, kdy nám způsobuje vážné problémy a tato skutečnost nastává, jakmile zjistíme, že ve svém příbytku máme vlhké zdi a že se vlhkost nekontrolovatelně rozšiřuje.
Při realizaci balkonové hydroizolace a následném uložení dlažby je nutné dodržet přesný technologický postup. Začínáme přípravou podkladu, tedy jeho penetrací – křemičitým adhezním můstkem. Penetrační nátěr se nanáší na čistý podklad pomocí válečku. Při jeho aplikaci dbáme na to, aby pokryl celou plochu. Do rohů, kde nátěr není možné nanést válečkem, jakož i na plochu budoucího soklu se aplikuje pomocí štětce. Po nanesení se musí nechat zaschnout. Doba schnutí se pohybuje v rozpětí dvou až tří hodin, v závislosti na teplotě okolního prostředí.
Již více než 20 let je Mapelastic nejoblíbenější pružnou cementovou hydroizolací na trhu! Systém, který se používá na hydroizolaci a ochranu balkonů, teras a bazénů, nabízí vysokou pružnost i při nízkých teplotách.
V současné době se pro zajištění vodonepropustnosti spodní stavby stále více uplatňuje princip tzv. bílé vany. Jde o konstrukci, která není izolována vnějšími membránami, vodotěsnost zajišťuje vlastní železobetonová konstrukce.
Provádění vibroizolace a hydroizolace na stavbě Jinonické vyhlídky bylo náročné vzhledem k umístění spodní stavby v bezprostřední blízkosti nad tunelem metra zastávky Jinonice v Praze.
Hydroizolaci spodní stavby lze provést několika způsoby; všechny jsou více či méně funkční. Který z nich vybrat a který je tím nejlepším řešením, je složitá otázka, jejíž zodpovězení závisí na celé řadě kritérií. Tento článek přibližuje některá řešení, která se ve stavební praxi vyskytují, ale nejsou zcela známá a běžně používaná, ačkoli mají své uplatnění.
Příspěvek představuje metodu hydroizolace spodních staveb nově budovaných železobetonových objektů pomocí technologie bílých van modifikované krystalizačními hydroizolačními přísadami přímo do čerstvého betonu.
Přestože jsou hydroizolační PVC-P fólie ve stavebnictví už poměrně známé, nedoporučuje se jejich svépomocná montáž; neodborná aplikace představuje riziko a dostatečně zkušený izolatér se znalostí na sebe navazujících stavebních postupů nesmí chybět u žádné hydroizolace spodní stavby zabezpečené fólií. Hydroizolační fólie pro spodní stavbu mají sice adekvátní mechanicko-fyzikální vlastnosti, ale nejsou vhodné pro všechny typy konstrukcí spodní stavby.
Konstrukční detaily jsou pro projekční práci velmi důležité a lze říci, že bývají často složitější než samotná hydroizolace spodní stavby. Jedním ze základních pilířů řešení je určení, zda detaily plní funkci vodotěsné izolace nebo současně řeší i další konstrukční potřeby spodních staveb.
Defekty svislých izolací i souvisejících odvodňovacích zařízení jsou obvyklou příčinou nadměrné vlhkosti spodních staveb. Ve zvýšené míře se to týká sanace starších objektů. Příspěvek reaguje na opakované chyby při provádění drenáží, se kterými se autoři setkali v praxi.
Spodní stavba patří mezi nejvíce exponované konstrukční části budovy a svou kvalitou do značné míry ovlivňuje funkčnost celého objektu, což platí i pro střechu. Diagnostika závad a hlavně jejich odstraňování je však mnohem obtížnější a zásady navrhování jsou velmi rozdílné.
Životnost konstrukcí, které jsou v trvalém styku s vodou, ovlivňuje nejen chemické složení a hydrostatický tlak vody na ni působící, ale často i zemní vlhkost a podzemní voda a její složení. Pro zajištění maximální ochrany takové konstrukce je mimořádně důležité ji spolehlivým způsobem ochránit.
Principy hydroizolací pomocí krystalizačních hmot jsou známé již delší dobu. V článku se budeme zabývat vývojem nových druhů hydroizolačních krystalizačních nátěrů a stěrek zvyšujících plynotěsnost a vodotěsnost betonů založených na principech vnitřní krystalizace a zároveň využívajících druhotné suroviny.
