Partneři sekce:
  • Stavmat
  • REHAU

Poruchy šikmých střech 1.

Poruchy šikmých střech 1.

Poruchou lze označit selhání některé ze základních funkcí střechy. Jaké jsou nejčastější poruchy střech a proč k nim dochází? V článku přinášíme komplexní pohled na problematiku poruch střešní konstrukce i s návrhy na jejich eliminace.

Poruchou lze na jedné straně označit selhání funkce, což je nesplnění některého ze základních požadavků kladených na střechu nebo v relevantním případě i některého ze zvýšených požadavků, jako je třeba nařízení stavebního úřadu či orgánu památkové péče. V těchto případech ještě nevede nesplnění těchto požadavků k poruše střechy.

Typy poruch
V zásadě lze rozdělit příčiny poruch na zásahy vyšší moci a na technické chyby. Vyšší mocí je všechno, co nebylo možno předpokládat při vynaložení racionálního úsilí. Nelze předpokládat krupobití, tornáda, záplavy, požáry, pády těles či válečné události a podobně. Tyto situace jsou projektantem, zhotovitelem i vlastníkem neovlivnitelné, a proto existuje živelní pojištění nemovitostí.

Druhou kategorii příčin, technické chyby, lze rozdělit na:

  • chyby projektu,
  • chyby stavebních materiálů,
  •   chyby při realizaci,
  • chyby v užívání.

Technické chyby
Obecně lze konstatovat, že při podcenění relevantního rizika, tedy takového, které měl nebo mohl například projektant předpokládat, nelze následné škody svalovat na vyšší moc. Za hlavní technické chyby lze obecně považovat:

  • neúplná nebo přímo špatná vstupní data,
  • nerealistické požadavky na dílo,
  • nedodržení ustanovení norem,
  • nedodržení technických podmínek a návodů výrobců,
  • nedodržení podmínek projektu,
  • nerespektování zvýšených požadavků kladených na střechu,
  • nemístnou důvěru v bezchybnost práce toho druhého,
  • nedbalou či neprofesionální práci,
  • zanedbanou údržbu,
  • změny v užívání stavby.

Zmíněné chyby se projevují nejrůznějším způsobem, ovšem některé úplně rozdílné chyby se mohou projevovat velmi podobně, takže někdy bývá velice obtížné diagnostikovat skutečnou příčinu poruchy. Jako příklad lze uvést vlhnutí sádrokartonu. Je vlhnutí způsobeno zatékáním nebo kondenzací vodní páry v konstrukci?

Poruchy z hlediska projevu
Zkusím vymezit druhy poruch z hlediska jejich projevu. Jsou to zejména zvýšená vlhkost konstrukce, což se může dále projevovat tvorbou plísní, plošným či bodovým provlháním až po odkap vody, dále pak padání tašek za větru, zhoršení pohody bydlení (průvan, hluk za větru), zafoukávání sněhu a poškození krytiny ledem.

Stanovení příčiny padání tašek za větru či poškození krytiny zmrzlým sněhem a ledem je oproti jiným závadám relativně snadné. Navíc je po ruce i odpovídající náprava: připevnění tašek či doplnění proti­sněhových tašek do plochy střechy. Pokud led láme řezané tašky v úžlabí, a úžlabní plech je na bednění či alespoň na zahuštěném laťování, pak lze pod tyto tašky aplikovat dvousložkovou nízkorozpínavou PUR pěnu. U ostatních závad to zdaleka není tak snadné.

Šetření na nesprávném místě
Dosud nezmíněná, ale asi úplně zásadní příčina poruch nejen střech je nedostatek finančních prostředků. Projektanta tlačí investor k úsporám, dodavatel je tlačen k úsporám vyšším dodavatelem, a tak volí to nejlacinější řešení a nejlevnější materiály, investor zase šetří na údržbě… Málokdo si uvědomuje, že nejlacinější řešení je zároveň nejrizikovějším z hlediska funkčnosti a životnosti. Na druhé straně však vůbec neplatí: čím dražší řešení, tím spolehlivější. Vždy se však vyplatí zvažovat vlivy působící ve zvýšené míře na střechu v souvislosti: Kolik bude stát případná oprava a jaké mohou nastat škody v souvislosti se vznikem poruchy? Odstraňování případných poruch znamená nejen vysoké náklady, ale je třeba opravu realizovat bez zbytečných průtahů a za provozu stavby, což znamená celou řadu omezení v jejím užívání. Zkrátka, spousta starostí, které by nenastaly, kdyby na samém počátku zvítězila odpovědnost za svůj budoucí majetek nad nemístným šetřením.

Výběr projektanta
S tím souvisí nejen výběr projektanta s prokázanými kompetencemi pro návrh stavby v dané lokalitě, ale i výběr realizační firmy s dostatečnými referencemi a v neposlední řadě i ustanovení důvěryhodného stavebního dozoru, neboť nelze předpokládat, že každý investor je erudovaný stavař. Důvěryhodnost stavebního dozoru spočívá ve splnění těchto kritérií: pozitivní reference, minimum současně dozorovaných staveb a odsouhlasení plánu stavebního dozoru projektantem. Právě to poslední je nejvíce opomíjeno, není vypracován plán stavebního dozoru, o odsouhlasení projektantem ani nemluvě.

Výčet poruch a jejich příčin v době před zhruba dvaceti roky byl velmi stručný, neboť byl vázán úzkým sortimentem materiálů a technologií zpracování, a v  neposlední řadě nebyly ani jiné nároky na střechu než vysloveně technického rázu. Dnešní výčet poruch a jejich příčin je nesmírně obsáhlý, neboť odpovídá mnohem širší nabídce materiálů, častokrát pro speciální použití, a značným nárokům na zastřešení než jen technické povahy.

Chyby projektu
Za hlavní chyby projektu z hlediska následných poruch šikmých střech lze bezesporu označit:

  •  nedostatky ve specifikaci materiálů, tedy buď přímo návrh zcela nevhodného materiálu nebo jeho neúplná specifikace. Klasický příklad je „specifikace“ fólie pro PHI ve dvouplášťové skladbě: difuzní fólie Bramac. Jaká, když ve střešních systémech Bramac jich je deset a každá má své speciální určení…,
  • neřešení vzduchotěsnosti střešní konstrukce včetně detailů, jako jsou prostupy a napojení na navazující konstrukce,
  • nedostatky v řešení střešních detailů, zejména při návrhu zastřešení o menším sklonu, než je bezpečný,
  • nedostatky v návrhu PHI s ohledem na zvýšené požadavky a sklon střechy,
  • použití typových projektů v náročnějších podmínkách,
  • použití typových řešení detailů výrobců krytin v náročnějších podmínkách, jimiž nemusejí být jen místní klimatické podmínky, ale i náročnější konstrukční řešení (dlouhé krokve, menší sklon, členitá střecha a podobně),
  • nedostatečný rozsah projektové dokumentace v náročnějších podmínkách,
  • návrh materiálů s výrazně odlišnou životností,
  • návrh krytiny mimo rámec použitelnosti stanovený výrobcem, například návrh bobrovky s minimálním sklonem 25° na zastřešení o sklonu 18°,
  • návrh složitých střešních tvarů do horských a podhorských regionů (obr. 1), (ČSN 73 1901 za horské a podhorské regiony považuje takové, které jsou zařazeny do 3. sněhové oblasti, tj. s charakteristickou hodnotou sk ≥ 1,5 kN/m2. Do 3. sněhové oblasti ale náleží například Karlovy Vary, ale jsem přesvědčen, že tamější občané se za obyvatele podhorské oblasti vůbec nepovažují.)
  • návrh umístění detailů tak, že je snížena bezpečnost střech, například komíny, vikýře či odvětrání kanalizace v úžlabí (obr. 2 a 3),
  • návrh odvodnění větších střešních ploch na menší (obr. 4),
  • návrh orientace úžlabí proti směru převládajících větrů,
  • návrh detailů bez odtoku vody nebo s hromaděním sněhu,
  • návrh materiálů bez respektování jejich výrobních tolerancí, 
  • neřešení připevnění tašek,
  • neřešení protisněhové ochrany,
  • nevyhodnocení vlivu okolní zástavby,
  • nevyhodnocení vlivu konfigurace okolního terénu, blízké velké vodní plochy a podobně.

Asi by bylo možné formulovat další chyby či nedostatky projektů, které vedou k poruchám střech. Jednou z největších chyb však je ustoupení laickým požadavkům investora bez ohledu na budoucí problémy v realizační fázi, což pak přímo vede ke snížení spolehlivé funkce zastřešení.

Obr. 1 Vikýře na horských střechách
a) boky trapézových vikýřů brzdí sníh při sesuvu a následkem jsou rozlámané tašky; sesuvu zmrzlého sněhu spolehlivě zabrání jedině protisněhové zábrany rozmístěné po celé střešní ploše, b) vikýře bez dostatečně účinné protisněhové ochrany jsou rizikovým faktorem horských střech
Obr. 2 Komínové těleso prostupující úžlabím je příčinou zatékání.Obr. 3 Vikýř umístěný do úžlabí na horské střeše nepotřebuje komentář.
Obr. 4 Nevhodné zúžení odtokového profilu. A co až napadne sníh…Obr. 5 Vodorovné zlomové linie v difuzní membráně jsou charakteristické pro mate­riál degradovaný UV zářením.

Chyby stavebních materiálů
Tato skupina chyb je mnohem omezenější než možnosti chyb v rámci projektového řešení, realizace a užívání. Pokud se zjistí chyba materiálu ještě před jeho zpracováním, musí výrobce materiál vyměnit. Důležité je, aby se na chybu přišlo včas, protože vznik poruchy následkem vadného mate­riálu až v průběhu užívání stavby přijde výrobce mnohem dráž.

Na druhé straně mnohem častější je zklamání stavebníků z nenaplněných očekávání v důsledku nesprávné interpretace informací o vlastnostech materiálů. Typickým příkladem je růst lišejníků na střechách. Někdy jde zhotovitel tak daleko, že odpovědnost za svoji chybu svaluje na mate­riál. I zde by bylo možno uvést řadu příkladů takového chování. Postačí jeden: odlamování růžků tašek v důsledku příliš sraženého položení.

Pro střešní krytiny platí příslušné normy, ve kterých se na ně stanovují podstatné technické požadavky v kvantifikované podobě. Jsou to tedy požadavky, které lze dále ověřit stanovenými zkušebními postupy. U střešní krytiny neexistuje třídění podle kvality na 1. jakost, 2. jakost atd. Taška buď splňuje normové požadavky, pak je bez vady, nebo je nesplňuje a pak na střechu nepatří.

Není úplně zřejmé, zda lze mezi chyby materiálů zařadit jejich změny následně po zabudování. Pokud se bude jednat o změny, které projektant či zhotovitel nemohl předpokládat, pak porucha způsobená takovouto změnou bude jistě spadat do kategorie chyb materiálu. Jestliže však takovou změnu materiálových vlastností projektant či zhotovitel mohl nebo měl předpokládat, pak se bude jednat o chybu projektu nebo realizace. Typickým příkladem je navlhání konstrukce krovu a tepelné izolace, což lze jistě označit za poruchový stav. K navlhání dochází v důsledku průsaku vody z tajícího sněhu, který dříve navál pod krytinu a usadil se na difuzní fólii. Zateplení podkroví a sádrokarton se prováděly až po čtyřech letech po položení fólie a ta byla celou tuto dobu vystavena expozici UV záření, které pronikalo do podkroví okny ve štítech. To, že fólie degradovala vlivem UV záření, není její chyba, ale zhotovitele, protože o těchto souvislostech má vědět. Na obr. 5 jsou zřetelně vidět charakteristické lomové linie difuzní membrány, které byly způsobeny UV zářením.
Dalším příkladem takovýchto chyb je například dodatečná aplikace chemické ochrany dřeva na krokve včetně zasažení fólie, nevhodné použití různých tmelů a pěn s nedostatečnou stabilizací proti UV záření, nesprávné použití systémových dílů a podobně.

Samostatnou kategorií chyb materiálů je jejich použití s prošlou dobou upotřebitelnosti, což samozřejmě není chybou materiálu, ale zhotovitele, stejně jako jejich aplikace za jiných podmínek, než stanoví výrobce. Tady poslouží jako příklad nefunkčního použití těsnicí pěny pod kontralatě při teplotě –1 °C, i když výrobce vymezil její použití při teplotě nad +7 °C.

Obr. 7 Provádění montážních prací v rozporu se zásadami řemesla: nesmyslná vodní drážka.Obr. 8 Zatékání jako důsledek nesmyslné vodní drážky.
  
Obr. 9 Poslední lať pod hřebenem je příliš nízko – nedostatečné napojení hřebene na plochu. Při silném dešti nateče podél hřebene o délce 10 m do podstřeší až 50 l vody.Obr. 10 Pokrývání nároží krajními taškami je chyba vedoucí k zatečení a zafoukání sněhu. Kromě toho není dokryta poslední řada boku vikýře.
Obr. 11 Jsou-li tašky uložené příliš roztaženě,  způsobuje to zvýšený průnik sněhu a odlamování rohu tašek při zatížení sněhem.Obr. 12 Mezi tašky položené příliš natěsno lehce zafouká sníh.

 Chyby při realizaci
Řada chyb při realizaci byla již uvedena v úvodu tohoto článku. Tento výčet je omezen rozsahem textu, proto je zde zmíněna jen část. Patří k nim:

  • pokračování prací na chybném díle. I na střešních konstrukcích se většinou podílí několik zhotovitelů. Každý by se měl před zahájením prací přesvědčit o tom, že navazuje na dílo, které mu umožňuje kvalitně provést vlastní práci. (Pokrývači se někdy obhajují nerovností nosné konstrukce krovu, který zhotovila jiná tesařská firma. Podobné pozdní argumenty nic neřeší, důležité je převzetí staveniště se včasnou kontrolou prací provedených dříve.)
  • nesprávné pořadí prací bývá rovněž vážnou příčinou, která generuje budoucí poruchy díla. Je výhodou, pokud se následky projeví ještě ve fázi výstavby, kdy je možno chybu odstranit, 
  • nepoužívání systémových dílů (obr. 6),
  •   nevhodné používání systémových dílů (obr. 7),
  • používání materiálů v rozporu s aplikačními pokyny výrobce,
  • používání materiálů s prošlou dobou upotřebitelnosti,
  • provádění montážních prací v rozporu s technickými návody výrobce a/nebo jejich nerespektování,
  • neprovedení dostatečně vzduchotěsné střešní konstrukce, zejména v detailech prostupů a napojení na navazující konstrukce,
  • nevyloučení vlivu spárové difuze na transport vlhkosti konstrukcí,
  • dodávání materiálů v rozporu s projektovými požadavky,
  • provádění montážních prací v rozporu s projektovým řešením,
  • provádění montážních prací v rozporu se zásadami řemesla (obr. 8 až 13),
  • používání stavebních materiálů v rozporu s požadavky platných norem, 
  • nezajištění střechy před účinky povětrnostních vlivů, což znamená především řešení protisněhové ochrany a připevňování tašek (obr. 14 až 16),
  • nerespektování zvýšených požadavků kladených na střechu,
  • nerespektování možných výrobních tolerancí stavebních materiálů,
  • neodvodnění PHI, což však může pocházet i z projektové chyby,
  • neodborné napojení prostupů na krytinu (obr. 17),
  • neodborné provádění PHI v detailech prostupů a napojení (obr. 18 a 19)
Obr. 13 Uložený sníh v důsledku sraženého položení krytinyObr. 14 Rozsáhlé škody nastaly v důsledku opomenutí protisněhového opatření. Na horní ploše zcela chybějí protisněhové tašky.
Obr. 15 Destrukce nejen krytiny, ale i laťování v důsledku nepoužití protisněhových tašekObr. 16 Kromě správného počtu a vhodného příčného profilu musejí mít háky i dostatečnou délku.
Obr. 17 Neodborné napojení prostupu na krytinu způsobuje nadměrný průnik sněhu a deště pod krytinu.Obr. 18 Neodborné napojení fólie na prostup způsobuje průnik sněhu do podstřeší (viz obr.19).
Obr. 19 Uložený sníh v důsledku lajdáckého napojení fólie na komínové těleso

TEXT: Ing. Milan Holec
FOTO: Autor

Autor je vedoucí oddělení technických expertiz ve společnosti Bramac, a. s.