Barva, formát, kvalita, odolnost povrchu – to vše nás zajímá, vybíráme-li si obklad či dlažbu. Kvalitu každého systému však určuje jeho nejslabší článek. Měli bychom se tedy ptát i na spárovací hmoty. Které, kdy a jakým způsobem použít? Tento článek se snaží alespoň malým dílem pomoci v orientaci v této široké problematice.
Na území České republiky je v současné době provozováno přibližně 40 000 km stokových sítí. Čištění je součástí jejich každodenní údržby a provozu, je nutné ho provádět před každým průzkumem a sanačními pracemi. Průzkum je realizován ve většině případů jako kamerový, a to buď kamerovým vozíkem u neprůlezných profilů, nebo pracovníky s kamerou u průlezných profilů. Na základě vyhodnocení průzkumů se navrhne, zda je nutné stokovou síť sanovat, či nikoliv. Výběr sanační metody je složitý a je nutno zvážit jak ekonomické, tak ekologické dopady.
Správné typové navržení a dimenze jednotlivých částí střešní skladby je základním předpokladem fungující střechy. Pravidla pro výběr vrstev se liší podle použité krytiny a dalších parametrů budovy. Koncepce střešního pláště pod falcovanou krytinu by měla odpovídat užití budovy, jejímu vnitřnímu prostředí, ale také povětrnostním podmínkám, ve kterých se stavba nachází.
V každodenní praxi, ať už v projekci, nebo přímo na stavbě, se setkáváme s problémem připojení různých prvků k nosným konstrukcím – s kotvením. Mohou to být kotvení ocelových nebo dřevěných nosných prvků, upevnění zábradlí a jiných doplňků či připevnění instalací a technologie. Kotevní techniku využijeme i při realizaci kontaktní izolace nebo při napájení starých a nových zděných konstrukcí. Kotvení musí být v prvé řadě spolehlivé, ale u sériových aplikací je třeba myslet i na efektivnost.
Mostní stavitelství poskytuje ze všech stavebních oborů nejširší pole působnosti pro využití předpjatého betonu. Je to dáno především vysokým stupněm využití mechanických vlastností betonu a oceli v souvislosti s velkým zatížením konstrukcí, jejich značnými rozpětími a rozličnými metodami výstavby mostních objektů, které by bez využití trvalého nebo dočasného předpětí nebylo vůbec možné realizovat.
Beton je materiál obsahující cement, který neodmyslitelně vyžaduje pečlivý přístup při zpracování a zejména ošetřování po provedení.
Práci na stavbách si bez elektrického nářadí nedovedeme dnes už ani představit. Cílem tohoto článku je stručně informovat stavitelskou veřejnost o firmách věnujících se výrobě elektrického nářadí i o jejich produktech.
Neodmyslitelnou součástí každé stavby je její fasáda. Plní nejen estetickou funkci objektu, ale chrání jej i před mechanickým poškozením a vnějšími povětrnostními vlivy, jako je vítr, déšť, mráz, slunce, vlhkost. Životnost fasády je však omezená a po čase vlivem různých faktorů, dochází k jejímu poškození a je třeba ji renovovat.
Mohlo by se zdát, že pásová rýpadla jsou na první pohled jednoduché stroje. Opak je pravda. I když nemají velké množství různých technických a konstrukčních řešení, o to propracovanější je jejich hydraulický systém.
Obvodová konstrukce každé spodní stavby je místo, kde je možné uspořit nezanedbatelné množství energie a zároveň zvýšit hodnotu objektu. Vhodná tepelná izolace, drenáž a mechanická ochrana hydroizolace suterénního zdiva představují tři velmi důležité kroky k dosáhnutí tohoto cíle.
Most přes Ohři v obci Libochovice na silnici II/237 délky 110 m, o třech polích s vetknutými železobetonovými oblouky o rozpětí 30 m, byl postavený v polovině třicátých let. Koncem devadesátých let minulého století most nevyhovoval jak svým stavebním stavem, tak i svou prostorovou úpravou s vozovkou širokou pouze 5,5 m. Podrobný diagnostický průzkum, provedený na sklonku minulého století, prokázal celkem spolehlivou kvalitu pilířů i vlastních železobetonových oblouků na rozdíl od poprsních zdí a výplňového betonu nad oblouky.
Nášlapná vrstva podlahových konstrukcí je povrchová úprava podlahového systému, která tvoří konečnou pojížděnou i pochůznou součást povrchu konstrukčních vrstev podlahových souvrství. Při realizaci těchto vrstev podlah se nevyhneme práci s pracovními pomůckami a v řadě případů i s drobnou mechanizací. Cílem tohoto článku je poskytnout soubor informací o možnostech v této oblasti.
Instalace střešních oken do různých typů krytin šikmých střech se stala standardní součástí prací pokrývačských, klempířských a tesařských firem. Přesto se často setkáváme s montážními vadami. Následující článek poukazuje na nejčastější chyby a naznačuje způsob, jak se jich lze vyvarovat.
Nezbytnost metody řízení rizik pro optimální přípravu a provedení každé větší inženýrské stavby není potřebné zvlášť zdůrazňovat. Věnujme se proto alespoň stručně zásadám této metody a poněkud podrobněji prezentujme podmínky pro úspěšné a účinné použití základních článků metody řízení rizik. Těmi jsou v případě inženýrských staveb geotechnický průzkum a monitoring. Krátké shrnutí závěrů z havárií velkých inženýrských staveb, k nimž došlo ve světě v nedávné minulosti, poslouží jako návod k vyvarování se chyb i na našich stavbách.
Byť je člověk součástí přírody, potřebuje ke svému životu ochranu před přímým působením vnějších podmínek. Vytváří si tak budováním staveb umělé prostředí. Jednou ze základních funkcí budovy je proto izolace před vnějškem a tvorba vhodného prostředí pro lidské činnosti. Současný vývoj technologické civilizace v oblasti stavitelství je charakteristický snahou o vytvoření optimálního prostředí bez ohledu na klima, což vede k uniformitě staveb na celém světě.
