Elektrické sálavé vytápění, nebo tepelné čerpadlo?
Galerie(1)

Elektrické sálavé vytápění, nebo tepelné čerpadlo?

Partneři sekce:

Investoři a budoucí majitelé, kteří v současnosti uvažují o stavbě rodinného domu, běžně počítají s tím, že se dům bude pohybovat minimálně v energetické třídě B, na pomezí A/B, nebo dokonce ve třídě A. Tedy že půjde minimálně o nízkoenergetický dům (NED) nebo téměř pasivní dům. Jednou z mnoha důležitých otázek je volba vhodného vytápěcího systému. O této problematice bylo napsáno již nespočet pojednání, často obsahujících různá a někdy i vzájemně si odporující doporučení. Důvodem jsou nejen různé úhly pohledu na danou problematiku, ale také priority, ke kterým argumenty směřují.

 Jako příklad použijeme tepelná čerpadla (TČ). Argumentace prodejců TČ, že vysoké pořizovací náklady se rychle vrátí v podobě úspor za vytápění, jsou v případě NED a pasivních domů trochu zavádějící. Tepelná čerpadla jsou ideální například pro historické objekty, které odbor památkové péče nepovolí zateplit či vyměnit jejich okna. Zde bude spotřeba energie na vytápění vysoká a tepelné čerpadlo je jistě tím správným řešením. Ale u nízkoenergetického či dokonce pasivního domu? Je na budoucím uživateli, aby se zamyslel nad více variantami, vyslechl si předkládané argumenty, udělal si svůj vlastní názor a na jeho základě se rozhodl.

Motivace prodejců tepelných čerpadel je zřejmá, proč ale tyto systémy navrhují do NED a pasivních domů i odborné projekční firmy a specialisté, kteří z prodeje tepelných čerpadel často žádný profit nemají? Zde působí již v úvodu zmíněný úhel pohledu. Pasivní dům představuje pro tuto skupinu specialistů nejen „dům, kde se platí málo za topení“, ale především soběstačný objekt s minimální závislostí na přímé dodávce energie. Z jejich pohledu je proto tepelné čerpadlo ideálním řešením, protože z 1 kW vložené energie dokáže vyrobit 3 až 4 kW energie pro vytápění. Závislost objektu na dodávané energii pro vytápění tak dokáže snížit cca o 2/3. Bohužel ale tato kalkulace nebere v úvahu ekonomickou stránku věci – reálnou návratnost investic.

Grafické znázornění návratnosti tepelného čerpadla u sledované referenční stavby Návratnost tepelného čerpadla při každoročním zvýšením ceny elektřiny o 5 %

Měření v obytném domě
Společnost Fenix dlouhodobě sleduje více objektů s instalovanými elektrickými topnými systémy a průběžně monitoruje jejich reálné provozní náklady. Protože je zde energie na vytápění měřena společně s ostatní spotřebou elektřiny, byl u vybraného rodinného domu instalován podružný elektroměr, který měřil výhradně odběr elektřiny pro vytápění. Tím byly získány podložené údaje o skutečných nákladech na vytápění. Měřilo se v nízkoenergetickém rodinném domě SOLO Line 117 společnosti RD Rýmařov. Dům se nachází v Jeseníku – tedy v oblasti s poměrně chladnými klimatickými podmínkami. K vytápění přízemí slouží elektrické podlahové vytápění (topné rohože Ecofloor a topné fólie Ecofilm), v patře jsou instalovány přímotopné konvektory. Regulace celého systému vytápění je řešena centrální regulací BMR. Pořizovací cena vytápěcího systému na klíč byla 120 000 Kč.

Měřený objekt v číslech
zastavěná plocha    122,84 m2
vytápěná plocha    186,7 m2
vypočítaná tepelná ztráta    10,5 kW
příkon instalovaného vytápění    13,4 kW

  • topné rohože Ecofloor    4,7 kW
  • topné fólie Ecofilm    2,6 kW
  • přímotopné konvektory    5,3 kW
  • topné žebříky v koupelnách    0,8 kW

hlavní domovní jistič    3 × 25 A
domovní sazba    D45


Technické parametry

Objekt je nepodsklepený, se dvěma nadzemními podlažími (NP) o celkové zastavěné ploše 122,84 m2. Tepelné ztráty byly spočítány cca na 10,5 kW, což při vytápěné ploše 186,7 m2 odpovídá ztrátě 56 W/m2 (cca 22,5 W/m3 při průměrné světlé výšce 2,5 m).

Výsledky měření
Z údajů v tabulce je patrné, že z celkové roční spotřeby elektřiny v hodnoceném domě připadne na vytápění pouhých 31,3 %. Pokud uživatel zaplatil za roční odběr elektrické energie 28 444 Kč, pak zjednodušeným výpočtem zjistíme, že náklady na vytápění činí 8 903 Kč včetně DPH.

Předpokládejme, že by do tohoto objektu bylo nainstalováno tepelné čerpadlo. Pořizovací náklady celého topného systému odhadujeme na 250 000 Kč. Předpokládejme, že díky tepelnému čerpadlu by byly náklady na vytápění pouze třetinové, v našem případě tedy cca 3 000 Kč ročně. Roční úspora je tedy 6 000 Kč. Vztáhneme-li tuto úsporu k pořizovacím nákladům, pak se investice do tepelného čerpadla bude vracet 21 let! Z ekonomického hlediska tedy u novostaveb s dobrými tepelnými vlastnostmi tepelné čerpadlo není dobrou investicí, protože jeho návratnost přesahuje životnost zařízení. Výrazně lépe vychází poměr investic a provozních nákladů u systémů elektrického přímotopného vytápění – ať už v podobě velkoplošných systémů (podlahového nebo stropního vytápění) nebo různých typů sálavých panelů. Hlavním důvodem je relativně nízká pořizovací cena, snadná regulovatelnost a nižší cena elekt­rické energie pro všechny domácí spotřebiče.

Sledování spotřeby energie u tohoto objektu ukazuje i jinou zajímavou věc – spotřeba elekt­řiny ve vysokém tarifu (VT) byla 10,5 %. Dříve býval uváděný podíl VT z celkové spotřeby pouze 3 až 5 %. Zvýšení tohoto podílu je způsobeno právě poklesem spotřeby energie na vytápění, které je v provozu pouze v nízkém tarifu (NT). S poklesem odběru elektřiny v NT tak logicky roste podíl spotřeby ve vysokém tarifu.

Závěr
Uvedený příklad názorně ukazuje, že hromadné propagování a instalování TČ do rodinných domů nemusí být vždy ekonomicky výhodné. Kromě počáteční investice by měl investora zajímat také provoz domu se zohledněním celkové spotřeby elektrické energie. U nízkoenergetických a pasivních domů nebývá spotřeba energie pro vytápění hlavní složkou – vzhledem k malým ztrátám objektu hrají významnou roli domácí spotřebiče a zařízení. Ekologické ­aspekty je vhodné také zvážit v širších souvislostech – elektřina z elektráren, kterou do domu přivádíme rozvodnou sítí, je vyráběna s maximální účinností a případné vedlejší produkty (odpadní teplo) bývají úsporně využity. 

Ing. Peter Šovčík
Autor působí jako externí konzultant společnosti Fenix Holding.

Foto: Fenix

Článek byl uveřejněn v časopisu TZB HAUSTECHNIK.