Partneři sekce:
  • Stavmat
Přirozené fyzikální meziprostory ve fasádní technice

Přirozené fyzikální meziprostory ve fasádní technice

Moderní architektura vyjadřuje symbiózu funkce, estetiky, techniky a ekonomie. Období střídání věku mechanické výroby věkem informatiky, charakterizované nástupem a rozvojem mikroelektroniky, se odráží i v architektuře. Ta stále více vyžaduje interdisciplinární přístup a integrované koncepce. Cesta k ekonomicky efektivní tepelné ochraně budov vede přes využívání ekologicky čistých, obnovitelných alternativních zdrojů energie. Jedním z nich je sluneční záření, jehož využití vede přes teorii přirozených fyzikálních meziprostorů. K nejrozšířenějším praktickým aplikacím fyzikální teorie meziprostorů v současném období patří dvojitá transparentní fasáda jako jedna z variant nové fasádní techniky budov.

Tepelná izolace soklů a spodní stavby

Tepelná izolace soklů a spodní stavby

Nadměrné tepelné ztráty se vyskytují nejen ve starších objektech, ale i v novostavbách. Řešením je zateplení obvodových plášťů budov. Protože tepelné mosty se nacházejí i v oblasti soklů a přechodu na hrubou stavbu, nemělo by se zapomínat ani na ochranu těchto částí konstrukce. Správné konstrukční řešení spolu s použitím kvalitních materiálů dokáže ochránit nosnou konstrukci před působením mrazu a vlhkosti a zároveň zabezpečit dlouhodobé fungování spodní a soklové části budovy.

Řídicí systémy spoří energii

Řídicí systémy spoří energii

Správa objektů může být hospodárnější, pokud je do procesu zapojen facility manažer se znalostí příslušných norem a technických projektů a vybavení svěřených budov. Profesionální správce budov by měl monitorovat, analyzovat a vyhodnocovat náklady na vytápění a spotřebu všech druhů energií a médií a na výkony v budovách. S tím souvisí jeho potřebná schopnost plánovat, připravit prognózu vývoje cen a především snižovat náklady.

Navrhování plášťů ve 21. století

Navrhování plášťů ve 21. století

Až do začátku 20. století tvarovaly stavby a usměrňovaly proces jejich výstavby nejen společenské systémy, životní potřeby a způsob práce, ale i dostupné materiály a stavební metody. Ve 20. století se závratnou rychlostí vyvíjely nové technologie, které se aplikovaly v průmyslu, většinou jiném než ve stavebnictví. V současnosti však už nejde ve stavebnictví jen o nejlevnější a nejrychlejší vybudování prostoru.

Fotovoltaické panely

Fotovoltaické panely

Ačkoliv Česká republika nemá pro využití sluneční energie tak dobré podmínky jako jiné, jižněji položené země, lze při použití fotovoltaických panelů pro výrobu elektřiny dosahovat zajímavých energetických výnosů. Jednu z cest, jak zlepšit potenciál výroby energie ze slunce, v loňském roce zkoumal projekt Technické fakulty České zemědělské univerzity v Praze–Suchdole pod vedením doc. Martina Libry.

Solární elektrárny a jejich rozvoj

Solární elektrárny a jejich rozvoj

Vyrábět elektřinu s pomocí solárních kolektorů ve velkém by se donedávna odvážil jen naprostý blázen. Díky dotacím z Evropské unie, vyšším výkupním cenám energie z obnovitelných zdrojů a garanci výkupních tarifů po určitou dobu se možnost stala realitou.

Energie bez hranic

Energie bez hranic

Energie z obnovitelných zdrojů se stala mantrou posledního desetiletí. Přírodní nefosilní zdroje za nás mají vyřešit hned několik úkolů – posloužit jako dlouhodobě nevyčerpatelný zdroj energie, snížit emise skleníkových plynů a v neposlední řadě podpořit ekonomickou nezávislost na producentech fosilních paliv. Nadšení pro obnovitelné zdroje však poněkud zchladila praxe – ne všude jsou ideální podmínky pro jejich využívání, leckdy je užitek záporný nebo přinejmenším sporný. Podívejme se, jaké jsou s využíváním alternativních zdrojů energií zkušenosti ve světě i u nás.

Tato vláda rozšíření Temelína nepotvrdí

Tato vláda rozšíření Temelína nepotvrdí

Vicepremiér a ministr životního prostředí Martin Bursík byl silně rozladěn z některých závěrů tzv. Pačesovy komise, která nezavrhuje jadernou energetiku, a doporučila vládě její další rozvoj. Jak by se zachoval, kdyby vláda schválila rozšíření Temelína?

Pačesova komise nezavrhuje ani uhlí, ani jádro

Pačesova komise nezavrhuje ani uhlí, ani jádro

Nezávislá komise pro posouzení energetických potřeb státu, vedená předsedou Akademie věd Václavem Pačesem, předala na počátku července premiéru Mirku Topolánkovi úvodní verzi své zprávy. Zpráva je velice realistická: konstatuje, že žádný zázračný zdroj energie po ruce není, musíme vyjít s tím, co máme. Včetně jaderné energetiky.

Energetický mix

Energetický mix

Evropou obchází strašidlo. Strašidlo energetické krize. Samozřejmě, že má nejen evropský, ale globální dosah. Jak se s rostoucí spotřebou a ubývajícími zdroji vyrovnáme? Budeme stavět další Temelíny nebo nás spasí biopaliva? Nejrozumnější cestou se zdá být cesta úspor. Sama o sobě však asi nestačí.

Josef Aldorf: Jsem se svojí volbou spokojený

Josef Aldorf: Jsem se svojí volbou spokojený

I když to ve skutečnosti nebylo zdaleka takové jednoduché a přímočaré, osud přivedl prof. Ing. Josefa Aldorfa, DrSc., k hornictví a podzemnímu stavitelství, kterému zasvětil nakonec celý svůj život. Na Vysoké škole báňské v Ostravě působí více než 40 let a letos tam slaví i svoje 70. narozeniny. Na Katedře geotechniky a podzemního stavitelství jsme si povídali o tom, jak to vlastně všechno bylo…

Možnosti využívání odpadních surovin ve stavebnictví

Možnosti využívání odpadních surovin ve stavebnictví

Produkce stavebních hmot je dosud převážně založena na využívání klasických nerostných surovin, které jsou neobnovitelné. Přesto dochází k rychlému nárůstu využití odpadních surovin jako druhotných surovin, které v těchto výrobcích primární suroviny částečně nebo i úplně nahrazují. Za primární suroviny se považují přírodní látky anorganického nebo organického původu určené k dalšímu použití. Druhotné suroviny jsou suroviny nebo materiály získané z odpadů, které jsou využitelné k dalšímu zpracování.

Spoje šikmých střech

Spoje šikmých střech

Dřevěné konstrukce šikmých střech patří mezi nejstarší konstrukční systémy. Přestože funkce většiny prvků zůstala téměř stejná, mění se technologie jejich opracování, objevují se moderní materiály na bázi dřeva a v posledních letech dochází také k rychlému rozvoji nových spojovacích technik. Tento článek neslouží jako přehled po­užívaných spojů, ale má za úkol upozornit na moderní techniky výroby a problémy vznikající ve spojích u nosných konstrukcí šikmých střech.