Inženýrské stavby

Nově otevřený obchvat kolem hlavního města České republiky se může pochlubit hned několika unikáty. Jedním z nich je most přes Lochkovské údolí, jenž je nejvyšší stavbou svého druhu v Praze. Jak po architektonické stránce, tak zejména po stránce technické patří tento most mezi světové rarity, protože 461 metrů dlouhý kolos podpírají šikmé pilíře, což není u takovéhoto typu stavby obvyklé. Většina mostní konstrukce je ocelová (kromě asfaltobetonové desky a pilířů), proto bylo velmi důležitě vybrat správnou antikorozní ochranu.

K dopravě se dostal velkou oklikou po vystudování fyzikální akustiky na Elektronické fakultě ČVUT v Praze. Podle jeho slov však nemůže být lepšího základu pro to, co dělá, než znalosti z fyziky a elektroniky. V současnosti vede ústav Dopravní systémy na Fakultě dopravní ČVUT a zároveň působí na společném pracovišti Fakulty dopravní Žilinské univerzity v Žilině a společnosti Eltodo EG, kde se zabývá tunely a jejich dalším rozvojem. Prof. Ing. Pavel Přibyl, CSc.

Prudký rozvoj ekonomiky Islandu a snaha islandské vlády o zlepšení dostupnosti dříve velmi izolovaných měst si vynutily výstavbu nových silnic a tunelů. Jedním z takovýchto projektů na zlepšení dostupnosti města Siglufjörđur na severu Islandu s cílem zajistit kratší spojení s druhým největším islandským městem Akureyri je i stavba Héđinsfjarđargöng s tunely Siglufjördur a Ólafsfjördur. Po dokončení tohoto projektu se rovněž značně zkrátí doba jízdy mezi městy Siglufjördur a Ólafsfjördur. Zvláště významné bude pro obyvatele dopravní spojení v zimních měsících, kdy nepříznivé počasí s přívaly sněhu často zneprůjezdní stávající kratší, asi 60kilometrové spojení mezi oběma městy, přičemž delší spojení je 250 km.

Nejvyšší most ve Spojeném království by se měl začít stavět ve městě Sunderland za dva roky. Zavěšený most bude vysoký 187 metrů, dlouhý 336 metrů a předpokládané investice dosáhnou výšky 133 milionů liber.

Aplikace AutoCAD Civil 3D je speciálně určený nástroj z rodiny produktů Autodesku pro návrh různorodých inženýrských staveb – od návrhu komunikací přes modelování zemních těles, projektování inženýrských sítí či vodních staveb až po přípravu a zakládání staveb či geodézii.

Nový terminál 4 letiště Barajas v Madridu patří k nejrozsáhlejším evropským realizacím. Před architekty stál náročný úkol – navrhnout terminál letiště, které bude ve finále druhým největším evropským přestupním uzlem po letišti Schiphol v Nizozemí, s přepravní kapacitou až 35 milionů pasažérů ročně.

Součástí tunelového komplexu Blanka na Městském okruhu (MO) v Praze je i stavba 0079 Špejchar – Pelc – Tyrolka, hloubené tunely Letná, dilatace D1 – D11. Jedná se o 350 metrů dlouhý úsek budovaný metodou čelního odtěžování, tzv. modifikovanou milánskou metodou.

Jeho rozhodnutí studovat v oboru podzemních staveb ovlivnili především osobnosti českého tunelářství – prof. Ing. Miloš Bucek, DrSc., a prof. Ing. Jiří Barták, DrSc. Po skončení studia začal pracovat v akciové společnosti Metrostav a zůstal v ní dodnes. Výrobně-technický ředitel Metrostavu, a. s., předseda České tunelářské asociace a viceprezident Mezinárodní tunelářské asociace ITA-AITES Ing. Ivan Hrdina.

Terminály veřejné dopravy jsou průchozí místa, kde hlavní roli hrají orientace, pohyb a čas. Pro svou programovou dočasnost mají tato místa tendenci stávat se ne příliš příjemnými prostory. Jak změnit charakter těchto míst? Jak tato místa oživit a naplnit běžnými městskými uživateli? Jak je propojit se strukturou města? Jednu z odpovědí nabízí projekt příbramského nádraží od ateliéru HMArchitekti.

Kvalitní doprava je základem úspěšného rozvoje ekonomiky každé země. O tom se přesvědčila i Čína, která v současnosti boduje množstvím unikátní architektury. Prudký ekonomický rozvoj, ale i olympijské hry konané před dvěma lety si mimo jiné vyžádaly investice do dopravy. Ty vedly také k vybudování největší dopravní stavby v Asii – železničního nádraží Jih položeného přibližně šest kilometrů od Zakázaného města. Nádraží je vlajkovou lodí pekingské vysokorychlostní železniční osy, na níž vlaky dosahují rychlosti až 350 km/h. Přestože se Číně dlouhodobě vyčítá lhostejnost k ekologii, stavba překračuje všechna očekávání – je významným příkladem implementace udržitelných principů v architektuře, především solární energie.

Výstavba skladových kapacit Loukov je zakázka, kterou tvoří čtyři kruhové nádrže ve tvaru válce, každá o objemu 35 000  m3. Vnitřní průměr nádrží je téměř 48 m, výška stěn je přes 20 m. Celá konstrukce nádrží je provedena z předpjatého betonu. Nejzajímavější a také technicky nejnáročnější operací bylo zvedání střešní konstrukce nádrží do její definitivní polohy.

Česká republika je už šest let členem Evropské unie a jedním z jejích základních cílů je trvalé zvyšování životní úrovně obyvatel, což je přímo závislé na růstu výkonnosti ekonomiky. Vzhledem ke své geograficky atraktivní poloze bude zaujímat stále významnější postavení v evropském dopravním systému. Nezbytnou podmínkou pro naplnění těchto cílů je vytvářet podmínky pro realizaci trvale udržitelné mobility osob a věcí. To však vyžaduje dosažení v přijatelném časovém horizontu srovnatelné úrovně dopravní infrastruktury s vyspělými evropskými státy.

První parní vlak na území dnešní České republiky přijel roku 1839 z Vídně do Brna. V následujících 40 letech došlo k bouřlivému rozvoji výstavby hlavních tratí, které v letech 1880 až 1914 doplnily místní dráhy s mírnějšími požadavky na trasování (poloměr oblouku, sklon). V letech 1918 až 1938 došlo pouze k dobudování několika spojek a přeshraničních tratí na Slovensko, poslední novostavbou je úsek Havlíčkův Brod – Brno zprovozněný roku 1953 (!).

Jižní kříž není jen známé souhvězdí, které pomáhalo v orientaci námořníkům na jižní polokouli. Je to také název nově zrekonstruovaného nádraží a dopravního uzlu v australském Melbourne. Leží na třídě Spencer Street na západním konci hlavní obchodní čtvrti naproti sportovnímu stadionu Docklands. Jeho futuristicky vyhlížející střecha se vlní mezi mrakodrapy druhého největšího města nejmenšího kontinentu světa. Autorem této železniční stanice je britský architekt Nicholas Thomas Grimshaw, jehož rukama prošlo už mnoho významných projektů dopravních terminálů.

Mosty realizované v rámci prvního projektu PPP na Slovensku jsou tvořeny konstrukcemi monolitickými i prefabrikovanými a stavěny moderními technologiemi. Jejich architektura vychází ze správně navržených konstrukcí. Všichni zúčastnění jsou si vědomi skutečnosti, že mosty budou dávat první informaci o estetické a technické úrovni PPP projektu. Proto je věnována mimořádná pozornost řešení konstrukcí jako celku i detailům.