K výskytu kritických míst ocelových konstrukcí přispívají nejvýznamnější měrou tyto faktory: nedostatky v legislativě, přímé zanedbání činnosti objednatele a zhotovitele, špatný návrh, problémy při výrobě a nesprávná montáž, správa a údržba konstrukcí. To je pouze globální pohled na problematiku. Abychom ji pochopili, musíme se ponořit daleko hlouběji.
Sdružení Baliny 2007, tvořené společnostmi ODS − Dopravní stavby Ostrava a D5, akciová společnost Třinec, otevřelo poslední dubnový den v Třinci − Balinách nové mimoúrovňové propojení silnice č. II/468 a třinecké průmyslové zóny. Toto unikátní mostní dílo výrazně zlepší dopravní situaci v oblasti, kterou denně projížděly stovky kamionů, a propojí silniční tah směrem na Slovensko.
Výstavba dopravní infrastruktury patří mezi dlouhodobé priority české a slovenské vlády a ani současná finanční krize na tom nic nezměnila. Po velmi dlouhém období nutném obvykle pro schvalování územních plánů, ověření vlivu stavby na životní prostředí, vyřešení majetkových vztahů a investiční i projektovou přípravu je téměř vždy požadována mimořádně krátká lhůta výstavby. Limitujícími objekty pro rychlost výstavby liniových staveb jsou zejména mosty a tunely. U mostů malého a středního rozpětí patří prefabrikace konstrukčních prvků k základním možnostem, jak se s tímto požadavkem vypořádat.
Po náročných průzkumných a přípravných pracích bylo v srpnu 2007 přikročeno k opravě Karlova mostu. Klíčovým problémem opravy je jeho ochrana proti vnikání srážkové vody do konstrukce mostu. Proto je nejdříve opravována mostovka a prováděn nový hydroizolační systém. Kontrolována jsou napětí v nosné konstrukci a současně se provádí diagnostický průzkum poškození lícních kvádrů pískovcového zdiva. Ve druhé části opravy, která začne po roce 2010, půjde o velmi pečlivou kamenickou práci při výměně nebo opravě poškozených kvádrů pláště mostu.
V 70. letech 20. století začaly vznikat první tenkostěnné prefabrikované systémy fungující jako tzv. přesýpané konstrukce, tedy subtilní flexibilní konstrukce využívající interakci se zásypovým materiálem. V celosvětovém měřítku se výrazně prosadily patentované systémy Matière®, a to zejména díky třem základním výhodám – nabízejí velkou variabilitu příčného průřezu (při použití minima bednění), nepotřebují při montáži žádné podpůrné konstrukce (vysoké tempo výstavby) a mají zaručenou životnost (osvědčený prostě vyztužený železobeton).
Loňského roku byla dokončena stavba obtoku, který zlepšuje povodňovou situaci ve městě Olomouc. Obtok se odděluje od řeky Moravy poblíž památkově chráněné tvrze v místě, kde ulice Wittgensteinova přecházela přes Moravu po starém betonovém obloukovém mostě. Stavba obtoku vyvolala stavbu nového mostu přemosťujícího jak řeku Moravu, tak i obtok, a stavbu dalšího mostu přes obtok (obr. 1, 2). Mosty jsou popsány s ohledem na jejich architektonické a konstrukční řešení a postup výstavby. Mostní konstrukce, které jsou tvořeny velmi štíhlými rámy z vysokopevnostního betonu, tvoří integrální konstrukční systém.
Jediným silničním propojením města Litoměřice s levým břehem Labe je v současné době stařičký, neúnosný Tyršův most. Většina příjezdových silnic je navíc pod úrovní stoleté vody, a tak povodeň v roce 2002 prakticky znamenala pro Litoměřice odříznutí od všech důležitých silničních tahů. Řešením neúnosné situace je výstavba nového přivaděče, vedeného nad úrovní stoleté vody.
V oravském regionu probíhá výstavba rychlostní komunikace R3, která má zlepšit spojení mezi Slovenskou a Polskou republikou. Koncem října byla dokončena jedna z nejnáročnějších etap výstavby – největší most na tomto úseku (měří úctyhodných 750 metrů a podepírá ho 11 pilířů), který dvakrát protíná řeku Oravu a vede i nad železniční tratí. Dokončení této stavby je dlouho očekávanou událostí nejen pro obyvatele regionu, ale i pro návštěvníky Oravy.
Stavební dílo, které svojí myšlenkou a technologií vzdává hold mostnímu inženýrství – to je viadukt Millau ve Francii. Tento most fascinuje odbornou i širokou veřejnost téměř čtyři roky od svého spuštění do provozu. Ve druhé části o tomto významném díle vám přiblížíme metodiku návrhu a způsob jeho realizace.
Nejvýznamnější stavební dílo francouzské dálnice A75, viadukt Millau, umožňuje na cestě za Středozemním mořem překonat i přes 200 m hluboké, rozsáhlé údolí řeky Tarn. Hlavní koncepce viaduktu vycházela z náročného terénu a technicko-architektonických předpokladů. Záměrem bylo zrealizovat subtilní a elegantní dílo s minimálním dopadem na přírodní prostředí. Kromě příslušných výpočetních analýz na základě experimentálních zkoušek namáhání pod vlivem proudění silného větru se při projektování mostu ověřovala i jeho předpokládaná 120letá životnost. Viadukt Millau se dvěma nejvyššími pilíři světa je dimenzovaný tak, aby odolal náporu větru s rychlostí větší než 205 kilometrů za hodinu.
Mostní stavitelství poskytuje ze všech stavebních oborů nejširší pole působnosti pro využití předpjatého betonu. Je to dáno především vysokým stupněm využití mechanických vlastností betonu a oceli v souvislosti s velkým zatížením konstrukcí, jejich značnými rozpětími a rozličnými metodami výstavby mostních objektů, které by bez využití trvalého nebo dočasného předpětí nebylo vůbec možné realizovat.
