V posledním desetiletí přibylo ve městech mnoho budov určených k pronájmu kancelářských prostorů. Na fasádách těchto objektů převládá sklo – mimo jiné i od společnosti AGC Glass Europe. Toto sklo může být čiré (Planibel Clear), reflexní (Stopsol), probarvené ve hmotě (Planibel Coloured), s nízkoemisivním pokovením a protisluneční ochranou (Stopray). Prosklená fasáda není jen současným módním trendem, ale i zabezpečením dokonalého osvětlení pracovního prostoru.
Kompozitní systém TYFO® HM na bázi bazaltového vlákna byl zkoumán a rozvíjen v projektu OPERHA. Jeho testování probíhalo v laboratoři i na historicky cenných stavbách v jižní Evropě a severní Africe. Je inovativní cestou pro zesilování zdiva a betonu.
Lepicí a stěrková malta Ceresit CT 85 je určena k lepení desek z pěnového polystyrenu a k aplikaci armovací vrstvy vyztužené síťovinou se skleným vláknem v kontaktních systémech zateplení budov Ceresit Ceretherm. Lepicí a stěrková malta Ceresit CT 85 je modifikovaná třemi zesílenými typy mikrovláken a díky jejich unikátní kombinaci a struktuře (vzájemné interakce a optimální délky jednotlivých mikrovláken) je pak odolnější proti prudkému vyschnutí a následnému vzniku smršťovacích trhlin nebo praskání. Fasádní tepelněizolační kontaktní systémy Ceresit Ceretherm, jejichž součástí je i malta Ceresit CT 85, pak při správné aplikaci všech vrstev systému vykazují větší odolnost proti nárazům.
Hlavní město Slovenské republiky Bratislava se již nějaký čas chlubí novou dominantou – administrativním komplexem Digital Park na Einsteinově ulici.
Prosklená fasáda není jen současným módním trendem, ale i zabezpečením dokonalého osvětlení pracovního prostoru. Sklo bylo, je a stále bude jedním z hlavních stavebních prvků v architektuře, a to nejen díky svým estetickým vlastnostem, jako jsou transparentnost a čistota, ale i díky své různorodosti, možnostem zpracování a v neposlední řadě stále se zlepšujícím izolačním vlastnostem. S nárůstem velkých prosklených ploch v moderních budovách nastává otázka, jak správně navrhnout zasklení z pohledu estetiky, osvětlení, tepelných ztrát, bezpečnosti, akustiky, statiky a mnoha dalších hledisek.
V projektech architektů se stále častěji objevují odvážná a technicky náročná řešení prosklených plášťů budov. Spolu s novými technologiemi se rodí nové možnosti, jak sklo uplatnit. Není již vyhledáváno pouze pro svou transparentnost a lehkost, ale také pro další vlastnosti, jakými jsou tepelná izolace, proměnlivá barevnost, řízená průhlednost nebo efektnost docílená zabudovanými světelnými diodami.
Bytový dům v severoněmeckém Schleswigu je příkladem využití konceptu technologie inteligentního opláštění založeného na dvou základních energeticky proaktivních komponentech: pohyblivých funkčních vrstvách a termoaktivních stěnových prvcích. Tento multifunkční systém 2° zajišťuje tepelnou izolaci, chlazení a ventilaci s akumulací tepla, zastínění, dále bezpečí a soukromí a v neposlední řadě také produkci energie.
Téma lehkých obvodových plášťů, respektive prosklených fasád se zdá být již vyčerpané. Zatímco začátkem devadesátých let minulého století stačil k omráčení kolemjdoucích prostý fakt, že budova je „skleněná jako v Americe“, dnešní uživatelé staveb jsou zvyklí na zakřivené a obloukové fasády i sofistikované konstrukční systémy, které dávají proskleným plášťům kýženou lehkost a vzdušnost. Také parametry tepelněizolačních vlastností se neustále zlepšují, a to jak z důvodu požadavků legislativy, tak na přání investorů staveb. Nikoho dnes již nepřekvapí izolační trojskla ani nejrůznější prvky v profilech prosklených fasád, které zajišťují snižování úniků energie. Prosklená fasáda dnes však může také produkovat elektřinu.
V současné době znovu objevujeme hlínu, a to především pro množství dobrých vlastností, které má a kterými na nás příznivě působí. Když si uvědomíme, že do začátku minulého století lidé stavěli domy jen z přírodních materiálů, zjistíme, že využití hlíny není módní záležitostí, ale návratem k dobrému a zdravému materiálu. Tak jako dáme přednost bavlněnému tričku před syntetickým, cítíme se lépe v objektech z hlíny.
O problematice vzniku výkvětů na povrchu lícového zdiva, povrchu z keramických pásků i jiných druhů lícového zdiva bylo již napsáno mnoho odborných článků a byla objasněna řada mechanismů, které s jejich vznikem souvisejí. Příčiny vzniku výkvětů jsou ale stále mnohdy neúmyslně zaměňovány a vznikají tak nepravdivé informace.
Již více než 25 let se vyvíjejí a vyrábějí speciální přístroje zaměřené převážně na úpravu povrchů s cílem usnadnit stavebním společnostem jejich každodenní pracovní činnosti. Jsou vděčnými pomocníky nejen sádrokartonářů, omítkářů, malířů, zedníků nebo štukatérů a pracovníků v oblasti zateplování budov, ale své uplatnění našly také v ostatních stavebních oborech.
Objekt zdravotního střediska ve Starém Městě na Uherskohradištsku byl v minulosti postaven pomocí tzv. boletických panelů v kombinaci s vyzdívkami z plných cihel. V průběhu roku 2010 prošel kompletní rekonstrukcí a na novou fasádu, realizovanou v minulosti z tzv. boletických panelů, byly použity sádrovláknité desky FERMACELL.
Při výběru fasády radí odborníci z Baumitu vsadit na klasiku – šedou barvu, která díky moderním technologiím a neobvyklým kombinacím dostává nový rozměr. Řadí se mezi neutrální barvy a současné trendy nabádají ke spojení studené šedé s teplými odstíny, například s oranžovou, žlutou, či o propojení s přírodním materiálem, například dřevem.
V poslední době se ve výstavbě mezi netradičními materiály začíná prosazovat kdysi běžná, ale dávno zapomenutá hlína. Příkladem využití hliněného zdiva a omítek je rekonstruovaná stavba zvaná Šupináč nebo sportovní centrum v Benicích.
Atypický obvodový plášť nejvyšší budovy v České republice je navržený a zrealizovaný výhradně pro administrativní budovu City Tower. Hlavním cílem bylo splnit zadání architekta a přání investora a současně vyřešit otázku montáže fasády souběžně s rozšiřováním a úpravami nosné konstrukce objektu v rámci rekonstrukce celé budovy bývalého Československého rozhlasu.
