Bytový dům v severoněmeckém Schleswigu je příkladem využití konceptu technologie inteligentního opláštění založeného na dvou základních energeticky proaktivních komponentech: pohyblivých funkčních vrstvách a termoaktivních stěnových prvcích. Tento multifunkční systém 2° zajišťuje tepelnou izolaci, chlazení a ventilaci s akumulací tepla, zastínění, dále bezpečí a soukromí a v neposlední řadě také produkci energie.
Téma lehkých obvodových plášťů, respektive prosklených fasád se zdá být již vyčerpané. Zatímco začátkem devadesátých let minulého století stačil k omráčení kolemjdoucích prostý fakt, že budova je „skleněná jako v Americe“, dnešní uživatelé staveb jsou zvyklí na zakřivené a obloukové fasády i sofistikované konstrukční systémy, které dávají proskleným plášťům kýženou lehkost a vzdušnost. Také parametry tepelněizolačních vlastností se neustále zlepšují, a to jak z důvodu požadavků legislativy, tak na přání investorů staveb. Nikoho dnes již nepřekvapí izolační trojskla ani nejrůznější prvky v profilech prosklených fasád, které zajišťují snižování úniků energie. Prosklená fasáda dnes však může také produkovat elektřinu.
V současné době znovu objevujeme hlínu, a to především pro množství dobrých vlastností, které má a kterými na nás příznivě působí. Když si uvědomíme, že do začátku minulého století lidé stavěli domy jen z přírodních materiálů, zjistíme, že využití hlíny není módní záležitostí, ale návratem k dobrému a zdravému materiálu. Tak jako dáme přednost bavlněnému tričku před syntetickým, cítíme se lépe v objektech z hlíny.
O problematice vzniku výkvětů na povrchu lícového zdiva, povrchu z keramických pásků i jiných druhů lícového zdiva bylo již napsáno mnoho odborných článků a byla objasněna řada mechanismů, které s jejich vznikem souvisejí. Příčiny vzniku výkvětů jsou ale stále mnohdy neúmyslně zaměňovány a vznikají tak nepravdivé informace.
Již více než 25 let se vyvíjejí a vyrábějí speciální přístroje zaměřené převážně na úpravu povrchů s cílem usnadnit stavebním společnostem jejich každodenní pracovní činnosti. Jsou vděčnými pomocníky nejen sádrokartonářů, omítkářů, malířů, zedníků nebo štukatérů a pracovníků v oblasti zateplování budov, ale své uplatnění našly také v ostatních stavebních oborech.
Objekt zdravotního střediska ve Starém Městě na Uherskohradištsku byl v minulosti postaven pomocí tzv. boletických panelů v kombinaci s vyzdívkami z plných cihel. V průběhu roku 2010 prošel kompletní rekonstrukcí a na novou fasádu, realizovanou v minulosti z tzv. boletických panelů, byly použity sádrovláknité desky FERMACELL.
Při výběru fasády radí odborníci z Baumitu vsadit na klasiku – šedou barvu, která díky moderním technologiím a neobvyklým kombinacím dostává nový rozměr. Řadí se mezi neutrální barvy a současné trendy nabádají ke spojení studené šedé s teplými odstíny, například s oranžovou, žlutou, či o propojení s přírodním materiálem, například dřevem.
V poslední době se ve výstavbě mezi netradičními materiály začíná prosazovat kdysi běžná, ale dávno zapomenutá hlína. Příkladem využití hliněného zdiva a omítek je rekonstruovaná stavba zvaná Šupináč nebo sportovní centrum v Benicích.
Atypický obvodový plášť nejvyšší budovy v České republice je navržený a zrealizovaný výhradně pro administrativní budovu City Tower. Hlavním cílem bylo splnit zadání architekta a přání investora a současně vyřešit otázku montáže fasády souběžně s rozšiřováním a úpravami nosné konstrukce objektu v rámci rekonstrukce celé budovy bývalého Československého rozhlasu.
Jedním z rozhodujících prvků novodobé výstavby a architektury jsou fasádní pláště objektů. Jsou součástí budovy a musejí splňovat několik, v mnoha případech i protichůdných funkcí. V rámci tohoto článku se zaměříme na fasádní plášť City Tower v Praze na Pankráci, nejvyšší budovy u nás, a na Burj Dubaj – Burj Chalífa v hlavním městě Spojených arabských emirátů, v současnosti nejvyšší budovy na světě.
Při montáži zateplovacích desek na fasády budov se stále více prosazuje metoda lepení. U starších budov, kde se pracuje s již omítnutým podkladem, ale pouhé lepení nestačí. Desky je nutné na fasádu usazovat pomocí hmoždinek, které však narušují funkci tepelněizolačního systému. Lepicí kotvy Baumit KlebeAnker umějí vzniku těchto zbytečných tepelných mostů předejít. Jsou plastové, mají tvar kruhu a tepelnou izolaci nenaruší. Osadí se přímo na nosném zdivu a pomocí lepidla, které se nanese na jejich středové terče, izolační desky přilepí.
Dobře přilnou k podkladu, který ve většině případů nepotřebuje žádné speciální úpravy. Jsou prodyšné a regulují mikroklima v místnosti. Dají se snadno opravit a jsou tvarově stálé. Pro dosažení kýženého efektu, je ovšem potřeba dokonale zvládnout technologii jejich použití.
Při sanaci vlhkého zdiva je velmi obtížné zvolit pouze jeden postup řešení, kterým se budeme řídit za všech okolností. Žádná metoda sanace vlhkosti není univerzální, je obvykle nutné provádět kombinace několika z nich. Nezastupitelné místo při řešení jakéhokoliv sanačního zásahu mají sanační omítkové systémy.
Technickou textilii známe z dočasných staveb nebo z velkých reklamních ploch. V posledních letech se však tento materiál stále častěji využívá i k vytváření lehkých, transparentních a velmi zajímavých odvětrávaných fasád.
Není plast jako plast. Polykarbonátové desky jsou velmi zajímavý materiál, který je architekty možná neprávem opomíjen. Spojují si jej pouze s utilitárními stavbami či zastřešením. U nás v poslední době uplatnili tvůrčí přístup k polykarbonátu například architekti z ateliéru Vyšehrad v atriu stavební fakulty ČVUT, tam se však jednalo o interiér. Polykarbonát se však objevuje stále častěji také ve fasádách.
