Jedním z rozhodujících prvků novodobé výstavby a architektury jsou fasádní pláště objektů. Jsou součástí budovy a musejí splňovat několik, v mnoha případech i protichůdných funkcí. V rámci tohoto článku se zaměříme na fasádní plášť City Tower v Praze na Pankráci, nejvyšší budovy u nás, a na Burj Dubaj – Burj Chalífa v hlavním městě Spojených arabských emirátů, v současnosti nejvyšší budovy na světě.
Při montáži zateplovacích desek na fasády budov se stále více prosazuje metoda lepení. U starších budov, kde se pracuje s již omítnutým podkladem, ale pouhé lepení nestačí. Desky je nutné na fasádu usazovat pomocí hmoždinek, které však narušují funkci tepelněizolačního systému. Lepicí kotvy Baumit KlebeAnker umějí vzniku těchto zbytečných tepelných mostů předejít. Jsou plastové, mají tvar kruhu a tepelnou izolaci nenaruší. Osadí se přímo na nosném zdivu a pomocí lepidla, které se nanese na jejich středové terče, izolační desky přilepí.
Dobře přilnou k podkladu, který ve většině případů nepotřebuje žádné speciální úpravy. Jsou prodyšné a regulují mikroklima v místnosti. Dají se snadno opravit a jsou tvarově stálé. Pro dosažení kýženého efektu, je ovšem potřeba dokonale zvládnout technologii jejich použití.
Při sanaci vlhkého zdiva je velmi obtížné zvolit pouze jeden postup řešení, kterým se budeme řídit za všech okolností. Žádná metoda sanace vlhkosti není univerzální, je obvykle nutné provádět kombinace několika z nich. Nezastupitelné místo při řešení jakéhokoliv sanačního zásahu mají sanační omítkové systémy.
Technickou textilii známe z dočasných staveb nebo z velkých reklamních ploch. V posledních letech se však tento materiál stále častěji využívá i k vytváření lehkých, transparentních a velmi zajímavých odvětrávaných fasád.
Není plast jako plast. Polykarbonátové desky jsou velmi zajímavý materiál, který je architekty možná neprávem opomíjen. Spojují si jej pouze s utilitárními stavbami či zastřešením. U nás v poslední době uplatnili tvůrčí přístup k polykarbonátu například architekti z ateliéru Vyšehrad v atriu stavební fakulty ČVUT, tam se však jednalo o interiér. Polykarbonát se však objevuje stále častěji také ve fasádách.
Větrané fasády nabývají v moderní architektuře stále větší obliby. Nejen pro své technické parametry, ale především kvůli estetickému účinku. Obklady z přírodního kamene sice v České republice patří mezi méně často navrhované z důvodu vyšších nákladů, na druhou stranu investorům zaručují více než doživotní trvanlivost – jsou-li kvalitně provedeny. Co je důležité pro správný návrh a realizaci odvětrávaných kotvených kamenných fasád? Jaké jsou možnosti kotvení?
Jedním z nejznámějších kompozitních materiálů je železobeton, kompozit z ocelových drátů a betonu. Dalšími zástupci jsou například kompozity z uhlíkových a aramidových vláken, ze kterých se vyrábějí extrémně pevné a lehké díly pro konstrukce letadel a raket. V tomto článku se budeme věnovat křížencům dřeva a plastu, které nesou mezinárodní označení WPC – Wood Polymer Composites. Díky své trvanlivosti a odolnosti vůči povětrnostním podmínkám jsou vhodné hlavně pro venkovní použití – například pro fasádní obložení domů.
Na našem území se nachází mnoho starších budov s obvodovými plášti na lehké bázi, které nevyhovují současným požadavkům norem a vykazují defekty fyzikální podstaty (nadměrná infiltrace vzduchu a penetrace dešťové vody styky, vnitřní i povrchová kondenzace apod.). Problémem jejich modernizace je požadavek realizovat stavební práce při nepřerušeném provozu budovy. Jednou z možností obnovy obvodového pláště soustavy OD-001 je použití dvojitých transparentních fasád.
Ke zhotovení kovových obkladů s ochrannou funkcí proti dešti se v současnosti používají různé materiály. Jednodušší tvarování umožňují například materiály jako měď a zinek, což je vhodné, je-li z důvodů hospodárnosti nutné zhotovit celou konstrukci na místě použití nebo vytvořit různé složité nebo oblé tvary. Díky způsobu kotvení kovových obkladů s ochrannou funkcí proti dešti není nutné ve výrobním závodě vyrábět některé typy panelů s různými tvary, ale lze je hospodárně zhotovit na staveništi.
Nový vzorník pastózních omítek a barev společnosti KNAUF vychází ze současných a hlavně budoucích požadavků investorů, které se začínají pomalu přesouvat do oblasti jemných odstínů podobných přírodním barvám písků, dřeva a kamene. Velkým módním trendem současnosti jsou okrové a béžové odstíny. Samozřejmě že nadále respektujeme požadavky na sytější odstíny, které vzorník obsahuje také. Barevné tóny jsou sladěny tak, aby vyhovovaly požadavkům na barevné ztvárnění i historických objektů v kombinaci se stavbami moderní architektury. Při výrobě používáme spektrofotometr, takže jsme schopni vyrobit i odstíny mimo daný vzorník, například u průběžně dokončovaných rozsáhlých objektů.
Omítky patří mezi tradiční technologické postupy pro úpravu vnitřních povrchů staveb. Omítky určují estetickou stránku finálního povrchu, jeho kvalitu a samozřejmě i ochranu proti mechanickému poškození. Vedle klasických vápenných či vápenocementových omítek hrají prim omítky sádrové. Jedním z předních dodavatelů s dlouholetými zkušenostmi je firma Knauf.
Již sedmý ročník prestižní soutěže o nejkvalitnější a nejkrásnější fasádu Moravskoslezského kraje má své vítěze.
Jedním z důležitých faktorů, který může ovlivnit převzetí stavby po provedení kontaktního zateplení, je vizuální vzhled finální omítky. K tomu, aby bylo dílo posouzeno z hlediska konečného vzhledu, nemusí mít investor technické vzdělání a většinou mu stačí mít představu o tom, co se mu líbí a kde jsou hranice tolerance odchylky od jeho představ.
Staronové metody, odkazy našich předků. Mohou zklamat i dobře posloužit. V případě zpevňování omítek historických budov pomocí vápenné vody zcela určitě. Jedna věc je totiž metoda a její možnosti, druhá praktické využití. Jsou tady však i jiné závažné okolnosti…
