Místo parkoviště ráj: Belgičané nahradili asfaltové peklo parkem plným zeleně

Na místě bývalé továrny na barvy a později asfaltového parkoviště vznikl v belgickém Roeselare nově otevřený Moermanpark – zelený a komunitní veřejný prostor, který slouží nejen obyvatelům všech věkových kategorií, ale i místní biodiverzitě. Šedou barvu tak střídá zelená a modrá.

Roeselare leží v západní části Belgie, v provincii Západní Flandry. Parkoviště Moerman bývalo rozsáhlou dlážděnou plochou v centru města. Na konci 19. století zde stála barvířská a tkalcovská továrna Moerman Frères, která ukončila provoz v roce 1956. Následně sloužil areál jako školní budova organizace Community Education GO! a od roku 2010 zde fungovalo velkokapacitní parkoviště s přibližně 300 místy. To se ale změnilo – šedá asfaltová plocha ustoupila skutečnému parku.

Roeselare, podobně jako další města ve Flandrech, čelilo problému městského tepelného ostrova. Proměnou lokality Moerman se rozhodlo reagovat na klimatické výzvy a oživit veřejný prostor v samotném centru. „Lokalita Moerman je ideálním místem pro zásah v oblasti zeleně a ochlazování. Chceme, aby se nám ve městě příjemně žilo – město odolné vůči teplu, připravené na budoucnost,“ uvedla radní Nathalie Muylle při zahájení projektu v roce 2021. Město vyhlásilo soutěž, ve které uspěli OMGEVING společně s VK architects+engineers.

Původní asfalt nahradila propustná dlažba, valy pro zadržování vody a nově vysazené stromy, které přinášejí ochlazení i vizuální kvalitu. Výsledný prostor neztrácí praktickou funkci, ale získává další vrstvy využití – je místem setkávání, relaxace a her. Park plynule navazuje na okolní městskou strukturu, její měřítko i rytmus. Dřevěné pavilony a herní prvky jsou zasazené do členitého terénu a doplňují zeleň přirozeným způsobem.

Velkou výhodou lokality je její poloha v historickém korytě potoka Sint-Amandsbeek. Právě zde park funguje jako „houba“ – zachytává dešťovou vodu během přívalových dešťů a v obdobích sucha ji postupně vrací zpět do krajiny. Podobné schopnosti mají i okolní ulice Teerlingstraat a Kleine-Bassinstraat, které byly vybaveny retenčními prvky – tzv. vádí. Tyto mělké kanály obložené rostlinami zadržují vodu, podporují její vsakování a přitom tvoří estetický i edukativní prvek prostoru. Tři lávky překonávají jednotlivé záchytné zóny a současně propojují různé části parku.

Součástí parku se stalo přes 130 nově vysazených stromů, čímž projekt přispěl k městské iniciativě vysadit do roku 2025 celkem 100 000 stromů, z toho 20 000 přímo v zastavěném území. Celá lokalita se proměnila v ukázkový příklad městského „změkčení“ – 80 % plochy tvoří zeleň a zbytek propustné cesty pro pěší. „Všechny zpevněné povrchy byly odstraněny, čímž se město Roeselare o velký krok přiblížilo k tomu, aby se stalo městem odolným vůči teplu. Vytvořením prostoru pro infiltraci a tlumení vody se zvýší odolnost vodního systému,“ popsali hlavní funkční princip autoři návrhu.

Kromě hospodaření s vodou a ochlazování města park slouží i jako místo aktivního odpočinku a komunitního života. Herní zóny pro děti, pavilony pro sousedské akce i klidná místa ve stínu stromů vytvářejí prostor pro široké spektrum uživatelů – od rodin s dětmi přes studenty až po seniory. Od počátku byl kladen důraz na dostupnost a inkluzi – návrh vznikal ve spolupráci s místními obyvateli, radou mládeže a organizací Inter. Park tak počítá s potřebami rodičů s kočárky, seniorů i lidí s omezenou mobilitou.

„Ve spolupráci s Interem, radou mládeže a skupinou pro přístupnost návrh zohledňuje, aby všichni měli v parku rovné příležitosti.“ Tam, kde dříve stála auta, se dnes potkávají lidé – ve stínu stromů, mezi květinovými záhony a nad otevřenými toky vody. Moermanpark je důkazem, že klimaticky odolné město začíná právě v detailu. Třeba tam, kde někdo ještě včera viděl jen parkoviště.