Uhlíkově neutrální města. Nevyhnutelná budoucnost nebo utopie?
Partneři sekce:
Města se na naší uhlíkové stopě podílejí zásadní měrou – zejména díky hospodaření s energiemi. Jaké ekologicky šetrné energetické přístupy lze najít v městském plánování České republiky? Je pro nás reálná uhlíková neutralita staveb?
Města zabírají pouze 2 až 3 % zemského povrchu, přesto v nich žije 55 % světové populace a předpokládá se, že toto číslo dále poroste. I díky tomu jsou největšími konzumenty elektrické energie (60 % globální spotřeby) a mají na svědomí až 70 % produkce skleníkových plynů.
Jak tedy snížit tyto emise a navrhnout uhlíkově neutrální čtvrť? Jak minimalizovat dopad výstavby a rekonstrukcí domů na životní prostředí? Jak ve městech chytře hospodařit s energiemi? Na tyto a další otázky se zaměřuje série přednášek Rethink Architecture, kterou pořádá pražské Centrum architektury a městského plánování. V rámci tohoto projektu vznikla také e-kniha Rethink Architecture.
Cestou je adaptace budov
Na produkci skleníkových plynů se, jak víme, podílí spalování fosilních paliv, a tedy spotřeba energie z neobnovitelných zdrojů, dále doprava (lokální i letecká), spotřeba energie a zpracování odpadu. V případě hlavního města Prahy je hlavním „znečišťovatelem“ právě spotřeba elektrické energie a vytápění, následovaná leteckou dopravou, která souvisí s rozmachem turismu v metropoli. Nejméně „bolestivým“ zásahem do komfortní zóny, z pohledu běžného člověka, je pravděpodobně úprava budov.
Pokud se vrátím k předchozím otázkám, dává jistě smysl stavět nové budovy v nulovém, či ještě lépe energeticky plusovém standardu. Problémem ovšem je, že podíl novostaveb je v porovnání se stávajícím množstvím staveb zanedbatelný. Jedinou možnou cestou je tak adaptace již stojících budov.
V České republice bylo do dnešních dní upraveno 35 % staveb tak, aby byly zcela či téměř nulové, co se týče spotřeby energie. Kdybychom tímto způsobem upravili všechny budovy v republice, můžeme dosáhnout do roku 2050 onoho 80% snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990, jak to udává naše Politika o ochraně klimatu.
Pokud bychom hledali dobré příklady v našich podmínkách, můžeme vyzdvihnout projekt Udržitelné vesnice Hostětín a také nové invence týkající se výstavby židlochovické uhlíkově neutrální čtvrti Chytré Líchy.
Moštárna i kořenová čistička
Hostětín, který leží na východě republiky v Bílých Karpatech, má asi 200 obyvatel, ale je průkopníkem udržitelnosti českých měst – první zdejší snahy se datují do roku 1996, tedy o 25 let zpět. První projekt byl přitom zcela podmíněn funkcionalitou – v oblasti totiž vznikl problém se zpracováváním odpadních vod, který byl nakonec vyřešen pomocí přírodní kořenové čističky sestávající ze dvou rákosových polí a malé vodní plochy.
Projekt měl velký úspěch a podnítil zájem místních o ekologická řešení standardních problémů, které se v obcích a městech vyskytují. V důsledku toho byla na střeše Hostětínské moštárny, kde se vyrábí známé mošty a sirupy v BIO kvalitě, instalována fotovoltaika na ploše 36 m2 (8,8 kW). Po roce 1997 byly na rodinné domy v obci nainstalovány solární střešní panely, které zajišťují teplou vodu pro své obyvatele.
V roce 2000 v Hostětíně navíc přibyla centrální výtopna na biomasu – dřevní štěpku z blízké pily, která zásobuje teplem všechny domy ve městě. I na její střeše je umístěna fotovoltaika, tentokrát o výkonu 50 kW.
Neutrální do roku 2030
Výtopna je zásadním bodem, který pomohl snížení emisí, zlepšení ovzduší a zároveň větší energetické soběstačnosti – dřevní štěpku nakupuje obec od soukromníka v blízkém okolí (kterému za rok zaplatí kolem jednoho milionu korun, který by jinak připadl zahraničním firmám). Jednalo se o jeden ze tří pilotních projektů testující nizozemský Kjótský mechanismus na ochranu ovzduší – AIJ (Activities Implemented Jointly).
Ekologický institut Veronica v Hostětíně následně vybudoval své vzdělávací Centrum Veronica Hostětín (2006) jako první českou stavbu v pasivním standardu. Teplo je distribuováno pomocí rekuperace, budova je vytápěna biomasou, má zelenou střechu, slaměnou izolaci a na fasádě se nachází kolektor (22 m2) – sluneční energie se využívá pro ohřev vody.
Zajímavá jsou také pouliční světla instalovaná v roce 2007 – ta jsou stíněná a směřují pouze na zem, díky čemuž nesvítí do oken domů a nepřitahují zbytečně hmyz, navíc nevytvářejí světelný smog. V současnosti pochází 90 % zdrojů energie pro obec z obnovitelných zdrojů. Uhlíkově neutrálním by se měl Hostětín stát do roku 2030.
Uhlíkově neutrální čtvrť
Židlochovice jsou poté regulérním moravským městem, které se po dlouhodobých snahách o ekologičtější přístup (ozeleňování, přivedení železnice do města,výstavba pasivní školní budovy, promyšlené odpadové hospodářství) rozhodlo vyprojektovat celou uhlíkově neutrální čtvrť Chytré Líchy o rozloze 3,3 hektaru.
Jak pro CAMP uvedl starosta města Jan Vitula, toto rozhodnutí vyvolalo velké emoce, jelikož souvisí i s omezením automobilové dopravy, jehož cílem je, aby rodina vlastnila pouze jedno auto.
Partnerem zamýšlené výstavby, na kterou byla vypsána urbanisticko-architektonická soutěž, je Centrum pasivního domu. Pro zástupce města je prý klíčové to, aby obyvatelé téměř nepoznali, že žijí v pasivním domě – tedy aby zůstal zachován komfort bydlení. Tento projekt podle starosty Vituly přitáhl mnoho zájemců.
Město dostupných vzdáleností
Pokud se tento ekologický „experiment“ podaří, budou podobné snahy promítnuty do fungování celého města (je zásadní, aby byla energie vyrobená ze střešních kolektorů konzumována, pokud možno, konstantně v rámci dne, ne až poté, co přijde rodina na večer domů), jelikož je pro omezení automobilové dopravy zásadní dostupnost jinými formami dopravy – moderní je proto v současné době tzv. koncept města dostupných vzdáleností. Část domů či bytů, které ve čtvrti vzniknou, bude vlastněna městem, které se chce zaměřit na generační diverzifikaci obyvatel.
Cílem je také snížení spotřeby pitné vody v území o 50 % a o vyčištění poloviny šedé odpadní vody v oblasti (s jejím následným znovuvyužitím). Pozornost byla věnována také koncepci pobytových ploch a povrchům, které musí účastníci soutěže zakomponovat – jedná se o takové druhy pokrytí, které umožňuje vsakování dešťové vody. Odborná komise, která vybere vítězný návrh, je složena ze zástupců města, energetiků a architektů.
Od partnerů ASB
Výběrového řízení o nejlepší architektonicko-urbanistický návrh čtvrti Chytré Líchy se účastnilo celkem pět ateliérů – Ing. arch. Dalibor Borák, Kogaa studio, MS plan, Pelčák a partner architekti a Projektil Architekti. Odborná komise nakonec jako nejvhodnější doporučila studii ateliéru Pelčák a partner architekti. Její stanovisko následně schválila i Rada města Židlochovice. Ta plánuje do architektonického návrhu ve spolupráci s vybraným ateliérem zohlednit i požadavky obyvatel přilehlé čtvrti.
Poslechněte si celý záznam diskuse Rethink Architecture: Uhlíkově neutrální města, která proběhla v CAMPu.
Pokud vás zajímají udržitelná města, přečtete si související článek o Freiburgu a Freiburg Future Lab.
Kateřina Tobišková
