ASB Články na tému

ekologie

Plasty, které v posledních letech nahradily velkou řadu jiných, dříve používaných materiálů, jsou nyní mezinárodně uznávanou a stále rostoucí hrozbou pro lidské zdraví a zdraví životního prostředí. V roce 2010 vědci odhadovali, že se do oceánu dostane 8 miliard kilogramů plastu za jediný rok, přičemž neustálé zhoršování situace se předpovídá až do roku 2025, kdy by situace měla kulminovat. Co bude poté, odhady neuvádí.

Eliška Hřebenářová -

Společnost AGC Glass Europe se zavázala přispívat k udržitelnému světu vývojem výrobků, které podporují udržitelný rozvoj, a také snižováním dopadu svých výrobních procesů na životní prostředí. Dnes posouvá svůj udržitelný přístup ještě o krok dál a informuje o nové škále skel s výrazně sníženou uhlíkovou stopou, kterou hodlá uvést na trh před koncem roku 2022.

Přeměna CO2 na umělý kámen. Výroba energie z chytrých fasád. Bezemisní doprava nebo systém výstavby domů na bázi recyklovaných PET lahví. To je jen zlomek patentů a pokročilých technologií, které Švýcarsko využívá ke zpomalení klimatických změn nebo ke zmírnění dopadů klimatické krize.

Bezemisnost, ke které svými kroky a rozhodnutími míří Evropská unie, je technicky možná. Otázkou však je, kolik peněz tato přeměna bude stát. Shodla se na tom většina zástupců developerských společností. Přísnější ekologická pravidla mají platit mimo i pro výstavbu nových budov, které navíc nebudou moci od roku 2030 produkovat žádné emise.

Plující dům z Amsterdamu je zajímavým experimentem udržitelnosti života v moderních městech. Neskrývá ambice být ukázkou soběstačnosti a nezávislosti, a přitom ze svého stabilního kotviště razit nový kurz ekologického bydlení. Architektura je v tomto programu až druhotnou záležitostí, byť zrovna práce architektů ze studia i29 pozvedá snílkovské bydlení v Schoonschip na vyšší úroveň.

Města se na naší uhlíkové stopě podílejí zásadní měrou – zejména díky hospodaření s energiemi. Jaké ekologicky šetrné energetické přístupy lze najít v městském plánování České republiky? Je pro nás reálná uhlíková neutralita staveb?