Ne každá stavba vzniká přesně podle projektu. Dům Truhlík je důkazem, že nečekané překážky mohou vést k lepšímu architektonickému řešení. Změna umístění domu, skála objevená při výkopových pracích i postupné poznávání pozemku proměnily původně zamýšlenou rekreační chatku v nenápadný dům, který se místo okázalosti snaží co nejvíce splynout s krajinou. Architekti ze studia A69 vytvořili objekt, který využívá jediný motiv – dřevěný truhlík jako hlavní kompoziční prvek.
Na první pohled působí nenápadně. Bílý objem sevřený mezi okolní zástavbou doplňuje uliční frontu pražské rezidenční čtvrti a nijak okázale neupozorňuje na to, že za jeho fasádou se skrývá mimořádně promyšlený rodinný dům. Realizace Minimum Maximum od studia Stempel Tesař architekti je ukázkou toho, jak lze z velmi omezených podmínek vytěžit překvapivě velkorysý obytný prostor.
Jednou z inspirativních prací architekta Johana Sundberga je letní dům ve Švédsku. Nachází se v nejjižnější části země, v oblasti Beddinge Strand. Pozemek se nachází na zalesněném pobřeží a budova je na něm umístěna tak, že se otevírá směrem k jihu, tedy k Baltskému moři, zatímco severní strana je obrácena k lesu.
Na okraji středoslovenské vesnice vyrostl dům, který spojuje archetypální jednoduchost, řemeslnou poctivost a odhodlání jedné rodiny. Nominace na slovenské architektonické ocenění CE ZA AR 2025 jen potvrzuje, že i skromná stavba s hlubokým vztahem k místu může kultivovat krajinu i současnou architekturu.
Vzdušnost a světlo dodají každé stavbě optimistickou a přívětivou atmosféru. Stavbám u moře, v tomto případě v západním Středomoří, jsou tyto atributy tak nějak přirozeně vlastní. A jak se ukazuje, lze je dovést k dokonalosti třeba tím, že venkovní plochu započítáme do interiéru domu jednoduchým systémem posuvných stěn a variabilního stínění.
Vícegenerační soužití není v naší zemi příliš častým fenoménem. Děti se obvykle osamostatní a posléze pro vlastní rodinu vytvoří nový domov. Možností, jak trávit více společného času s širší rodinou, tak může být „letní“ dům pro víkendy, prázdniny i další dny volna. Jako například letní sídlo navržené architekty Danielem Rohanem a Danielem Baudisem ze studia DDAANN.
Na první pohled nenápadná vila v brněnské čtvrti Brno-Žabovřesky skrývá poměrně radikální zásah do původní stavby z 30. let. Studio AEIOU tu nešlo cestou nostalgie ani sterilní modernizace. Místo toho postavilo návrh na jednom silném principu – trojúhelníku, který se stává nejen vizuálním motivem, ale i konstrukční a prostorovou logikou domu.
Na svazích nad Uherským Hradištěm vzniká návrh vinařství, které navazuje na místní stavební tradici, ale zároveň reaguje na dnešní provozní i světelné nároky. Pracuje s omezeními regulovaného území i existující stavby a hledá řešení, jak tyto limity využít ve prospěch architektury.
Na pobřeží dánského ostrova Sjælland vznikla realizace, která na první pohled působí tak nějak samozřejmě a některé možná ani nezaujme. Nízká stavba zasazená do otevřené krajiny, bez okázalosti, bez potřeby upoutat. Právě v této zdrženlivosti se ale skrývá její síla.
Středomoří máme spojeno s bohatou sluneční lázní, čerstvým větříkem vanoucím od moře, bílou barvou i světlými odstíny přírodního kamene, s nimiž ladí a kontrastuje zároveň střídmá i bohatá květena. A tyto atributy nese i dům zasazený v přímořské rovinaté pláni pod modrým nebem s rozfoukanými oblaky.
Rodinný dům ve Zděchově ukazuje, co se stane, když se architektura nesnaží být univerzální, ale naopak vyrůstá z konkrétního příběhu. Dřevostavba zasazená do prostředí CHKO Beskydy vychází z profese investora – truhláře – a proměňuje ji v čitelné hmotové i materiálové řešení. Výsledkem je dům, který respektuje krajinu i regulace, ale zároveň si zachovává výraznou identitu.
Japonský řadový dům ve městě Hikone v prefektuře Shiga má svoji zvláštnost – sousedí se dvěma ulicemi - jedna lemuje pozemek z jihu, druhá ze severní strany. A touto skutečností se nechal při návrhu domu pro mladou rodinu inspirovat i architekt Yoshitaka Kuga z ateliéru Hearth Architects, známého svými projekty s přidanou hodnotou – vychází vždy z charakteru místa, dispozic pozemku a stavby jsou šité na míru budoucím obyvatelům. Tomuto domu vtiskl dvě tváře.
Rekonstrukce rodinného domu z 50. let v pražském Břevnově od studia Mimosa architekti navazuje na úpravy z přelomu tisíciletí a přizpůsobuje dům nové životní etapě jeho obyvatel. Z původního bydlení pro pětičlennou rodinu vzniklo komfortní zázemí pro pár s důrazem na každodenní provoz v kontaktu se zahradou, kvalitní světlo v interiéru a zázemí pro setkávání s rodinou a přáteli.
Rekonverze starého větrného mlýna v Lublinském vojvodství na východě Polska okouzlí člověka na první pohled. Dvojice architektů zde totiž na přání investora vytvořila mimořádně působivý rodinný dům, který si zachovává tradiční prvky polské venkovské architektury a přitom svým obyvatelům nabízí veškerý komfort moderního bydlení.
Jak stavět v malých obcích tak, aby nová výstavba nebyla parazit, ale přirozené pokračování místa? Dům v cípu od studia Boq architekti nabízí střízlivou, ale velmi promyšlenou odpověď. Neokázalou architekturou, jednoduchou konstrukční logikou a důrazem na lokální kontext ukazuje, že i drobný development může mít kulturu a smysl.
