Jak stavět v malých obcích tak, aby nová výstavba nebyla parazit, ale přirozené pokračování místa? Dům v cípu od studia Boq architekti nabízí střízlivou, ale velmi promyšlenou odpověď. Neokázalou architekturou, jednoduchou konstrukční logikou a důrazem na lokální kontext ukazuje, že i drobný development může mít kulturu a smysl.
Starší rodinný dům v obci Křenovice v Jihomoravském kraji koupili manželé s jasnou vizí. Nehledali pouze víkendové útočiště, ale místo, kde jednou, až děti vyrostou a odejdou, budou moci v klidu žít už jen ve dvou. Původní venkovský dům proto nevnímali jako hotovou věc, ale jako základ pro dlouhodobý plán. Výsledkem rekonstrukce a nové přístavby pod vedením ateliéru IKA architekti Brno je dnes kultivované, funkční a překvapivě současné bydlení, které si přesto zachovalo čitelný vesnický charakter.
Na Vlčí hoře v chráněné krajinné oblasti Labské pískovce vznikl dům, který se nesnaží být efektní ani okázalý. Místo toho vypráví příběh. O krajině, o přerušených osudech, o kontinuitě i návratech.
Kompletní přestavba tradičního městského domu na Husově náměstí v Kamenici nad Lipou vytvořila prostor, který propojuje veřejnou i soukromou funkci. Objekt nyní slouží jako kavárna, jógové studio i bydlení. Autorem návrhu je studio matěj šebek architekti, konkrétně architekt Matěj Šebek ve spolupráci s Matějem Bělohlávkem, který se věnoval interiérům.
P 192 Hempcrete House od maďarského studia Projectroom zaujal architektonickou obec nejen v zemi svého vzniku, ale získal si publicitu i v zahraničí. Upozornil na sebe jako manifest udržitelného a všestranného bydlení, vyznačujícího se citem pro kontext, materiály i potřeby svých obyvatel.
V historické části Střešovic, na svažitém pozemku s výhledem na město, vznikl nový rodinný dům, který z ulice působí nenápadně až uzavřeně. Uvnitř je překvapivě otevřený, velkorysý a plný světla. Rodinný dům Břevnov hned na první pohled zaujme kruhovým otvorem na jižní fasádě. Zajímavá byla pro architekty Ondřeje Fialu a Tomáše Henela z ateliéru OTA ale i práce se svažitým terénem.
Přírodní materiály, respekt k místní tradici a současná architektura bez zbytečných gest. Rodinný dům v Jizerských horách ukazuje, že moderní novostavba nemusí být v kontrastu s krajinou ani venkovským kontextem. Naopak, může na něj citlivě navazovat a dál ho rozvíjet. Součástí areálu je i samostatně stojící stodola z lokální žuly, která spolu s hlavním domem vytváří harmonický celek.
Na rozhraní mezi otevřeným polem a dubovým lesem u Kolína vznikl dům, který se nesnaží poutat pozornost okázalostí, ale svou střídmostí a ohleduplným přístupem k místu. Novostavba od 0,5 Studio kombinuje jednoduchou formu, tradiční motivy a moderní architektonický jazyk.
„Dům pro dva architekty a jejich děti.“ Tak popisují Pavla a Martin Vymětálkovi svůj návrh rodinného domu v severomoravské Polance nad Odrou. Ačkoliv by dům, který se dostal do finále České ceny za architekturu, jistě nevyhovoval každému, nelze mu upřít originalitu a nápaditost.
Brno skrývá místa, o kterých netuší ani mnozí místní. Na dně zavřeného lomu vyrostla ve 30. letech provizorní nouzová kolonie. Domky nízké, často postavené svépomocí z toho, co bylo po ruce. A právě jeden z těchto domů dostal nový život.
Chřibská. Město na rozhraní Lužických hor a Českého Švýcarska, místo, kde se potkávají roubenky s paneláky, secesní vily s chalupami po Němcích. Tady, mezi potokem a zalesněným svahem, stojí dům, který se doslova i metaforicky otevřel krajině. Původně stodola, později rodinný dům z 80. let. A dnes? Příklad toho, že i „běžná venkovská stavba“ může po citlivé rekonstrukci znovu dýchat.
Řadové domky z 20. let 20. století v lokalitě Malvazinky v Praze 5 by se mohly brzy stát součástí nové památkové zóny. Se záměrem ministerstva kultury nově souhlasila Rada městské části Praha 5, čímž se návrh posouvá k dalšímu projednání na úrovni magistrátu. O rozhodnutí informovala mluvčí městské části Lucie Fialová.
S neustále rostoucími náklady na bydlení v hlavním městě nabývají na síle snahy o hledání smysluplných alternativ. Projekt Bydlení Úvaly patří v tomto ohledu k velmi zajímavým možnostem.
V liberecké osadě Rašovka, na téměř vrcholovém svahu Ještědského hřebene, vyrostl netradiční rodinný dům, který si hraje s pohledem i prostorem. Autorský tým Ateliéru SAD navrhl stavbu, jež se odvážně otevírá okolní krajině, a přitom respektuje horský reliéf a místní tradici stavebního řemesla.
Spisovatelka Frances Mayesová, autorka slavné knížky Pod toskánským sluncem, kdysi řekla: „První věc, kterou byste měli vědět o životě ve starém domě, je, že jeho stěny jsou jako živé.“ Dotek a vůně mají zásadní vliv. Jsou to smyslové vjemy, které ovlivňují naše vnímání i v oblasti designu. Pokud na ně zapomeneme, může vzniknout interiér, ve kterém se nebudete cítit dobře – aniž byste přesně věděli proč.
