Nedávno modernizované sídlo společnosti Artopex budí v průmyslové čtvrti statutárního města Granby, která již zažila své lepší dny, pozornost. A je třeba říci, že zaslouženě. Jasně červené průčelí budovy vítá příchozí již zdálky. Objekt získal novou fasádou z panelů v odstínech šedé mladistvou tvář, červený vstupní blok je osvěžujícím akcentem. Cílem celkové rekonstrukce bylo optimalizovat provoz budovy tak, aby vzniklo příjemné pracovní prostředí.
Jeden z výrobních závodů obuvnického impéria Baťa se nachází v kanadském městě Batawa, vzdáleného 175 km východně od Toronta. Město na řece Trent v provincii Ontario bylo založeno v roce 1939 pod patronací Tomáše Bati, syna Tomáše Bati, slavného zakladatele obuvnického koncernu ve Zlíně. Tomáš Baťa jr. se do Kanady vystěhoval z rodného Československa a Batawa byla vlastně jakousi náhradou baťovského Zlína.
Bydlení v domech, jež jsou kulturní památkou, má zřejmá pozitiva, daná jejich historií a estetickou hodnotou. Určitá úskalí mohou vznikat při rekonstrukci takových objektů pro současné bydlení, kdy je třeba minimalizovat možné střety plynoucí ze zachování historické a umělecké hodnoty objektu na straně jedné a požadavků na moderní bydlení na té druhé. Byt v Praze 7 na Letné, jehož rekonstrukci realizovalo Studio Objectum, patří do této kategorie.
Nejznámější brněnská dělnická kolonie Kamenná čtvrť vyrostla na dně uzavřeného lomu ve 30. letech minulého století. Nouzové domky zde vznikaly jako vlaštovčí hnízda, tedy z toho, co kdo sehnal.
Aby stavba vzbudila pozornost a stala se zážitkem třeba jen při její návštěvě, nemusí mít výrazné tvary a barvy. Mnohem větší dopad má promyšlená práce s prostorem a správně zvolená barva interiéru. Příkladem takové stavby může být například projekt ateliéru Johnson Chou Inc., nazvaný ShadowBox. Ověnčený mnoha cenami v architektonických a designových soutěžích zaujal odborníky i laiky po celém světě.
Role sochařky opracovávající neforemnou hmotu připadla architektce při rekonstrukci rodinného domu ve středních Čechách. A protože alfou a omegou návrhů architektky je přirozené světlo v interiéru, i tato rekonstrukce s sebou nesla výrazné zvětšení prosklených ploch a přivedení denního světla i do prostorů bez oken, třeba za pomoci světlovodů (VELUX).
Výrazu loft, jenž původně znamenal podkrovní prostor nebo nejvyšší patro průmyslového objektu, dnes rozumíme jako označení pro bytovou jednotku s velkou podlahovou plochou, vysokými stropy a velkorysým prosklením. Lofty vznikají nejčastěji adaptací prostor v nevyužívaných průmyslových objektech či na půdách bytových domů a pomáhají uspokojovat poptávku po do určité míry nekonformním bydlení.
Kolonie vil v pražských Vinohradech, jejíž zastavovací plán, hmotové a dispoziční řešení domů zpracoval architekt František A. Libra, si dodnes uchovává atmosféru prvorepublikového bydlení. Přestože investor jednu z vil postupně proměnil na kancelářský objekt, architektům z ateliéru edit! se podařilo prostory vily provozně a vizuálně sjednotit, zachovat historické prvky a současně vnést soudobé architektonické řešení.
Na počátku byl sen Vlastimila Nešetřila o funkčním vinařství v srdci Znojma. Dnes se v renesančním domě na znojemském náměstí víno vyrábí, degustuje i prodává, současně je zde rovněž prostor pro pořádání akcí a ubytování hostů. Vše na jednom místě. Cesta k tomuto „vinnému centru“ však nebyla jednoduchá.
Národní galerie Praha zná architekta pro nový depozitární areál, který postupně vyroste na pozemcích v pražských Jinonicích. Výstavba bude trvat minimálně sedm let od zahájení projektu. Areál podle návrhu studia JIKA-CZ s.r.o. nabídne, mimo péči o umělecká díla, také prostory pro odbornou prezentaci děl a veřejné edukační programy.
Městská část Ville-Marie v Montrealu nese jméno původní francouzské osady, z níž později vyrostl Montreal a pro Kanaďany má proto jako místo národní historie velký význam. Je tedy nasnadě, že život současných obyvatel zde určuje do jisté míry i dějinný charakter a genius loci. Například při rekonstrukcích staveb.
Ze spojení tradiční české značky RAKO s významným českým, světovým designérem Maximem Velčovským vzešla v nové kolekci NEWS 2021 autorská série slinutých keramických dlaždic s názvem Linka. Jak vznikala série Linka – příběh od první skicy až po realizaci můžete sledovat ve videu s Maximem Velčovským.
Když 28. března 2009 zazvonil telefon v ateliéru Oslo, změnil se mladým architektům, jejichž studio bylo založeno jen tři roky dříve, život. Právě vyhráli mezinárodní soutěž na novou knihovnu. O jedenáct let později otevřela Deichmanova knihovna ve čtvrti Bjørvika své brány prvním návštěvníkům.
Roman Vrtiška a Vladimír Žák pracují společně ve vlastním studiu již přes deset let, řadí se mezi vyhledávané a respektované tvůrce. Věnují se produktovému designu, projektům z oblasti architektury a interiérů. Navrhují nábytek a doplňky pro úspěšné společnosti. Je jim blízké téma udržitelnosti, které řeší také se svými studenty na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde vedou Ateliér designu nábytku a interiéru.
Budova bývalé vesnické školy v Tříči u Vysoké nad Jizerou byla ke svému dalšímu využití předurčena právě touto lokalitou. Klidná horská vesnička na hranici Krkonošského národního parku a Jizerských hor je ideálním místem pro turistiku i zimní dovolenou. Nevyužívaná školní budova byla tedy před deseti lety zrekonstruována na apartmánový dům s příznačným názvem Stará škola a svým dočasným obyvatelům nabízí kromě pohodlného bydlení také krásné výhledy do údolí Tříčského potoka a na vrcholy Krkonoš.
