Výstavba kampusu nabírá skluz. Univerzita Karlova přijde o miliardu z evropských peněz

Zpoždění výstavby kampusu na pražském Albertově připraví Univerzitu Karlovu o významnou část prostředků z Národního plánu obnovy. Podle vyjádření zástupců vedení školy nebude možné využít přibližně 1,4 miliardy korun, které byly na projekt původně určeny. Přesto univerzita trvá na tom, že pokračování stavby je jedinou realistickou variantou.

Informace zazněla na jednání akademického senátu, kde člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima upozornil na finanční i strategické dopady situace. Zároveň odmítl možnost zakonzervování rozestavěného areálu.

Zpožděný projekt a ohrožené financování

Biocentrum Albertov patří mezi trojici velkých univerzitních projektů v Česku spolufinancovaných z evropských prostředků prostřednictvím Národního plánu obnovy. Vedle Prahy vznikají obdobná pracoviště také v Hradci Králové v rámci Univerzity Karlovy a v Brně, kde Masarykova univerzita realizuje projekt MUNI BioPharma Hub.

Pražský projekt je přitom administrativně propojen s výstavbou MEPHARED 2 v Hradci Králové, protože oba spadají pod jednu dotační žádost. „Při nedokončení projektu, tedy nesplnění účelu dotace v rámci NPO, by bylo nutné vrátit dotaci 6,5 miliardy korun,“ řekl Michal Zima.

Zdržení výstavby má podle dřívějších vyjádření bývalé rektorky Mileny Králíčkové souvislost s archeologickým výzkumem a úpravami základů stavby. Původně plánované dokončení v polovině roku 2025 se tak posouvá až na rok 2028.

Ztráta části dotace a další náklady

Kvůli časovému skluzu univerzita přijde o možnost čerpat část prostředků z NPO. „V praxi to pro Univerzitu Karlovu znamená, že s tím, jak ten projekt postupuje, přišla o možnost využít více než 1,4 miliardy z Národního plánu obnovy,“ uvedl Michal Zima.

Podle něj by nedokončení projektu znamenalo nejen finanční ztráty, ale i reputační rizika a možné právní spory s dodavateli. Odhadované náklady na dokončení stavby činí zhruba 4,2 miliardy korun. Varianta zastavení projektu by však podle vedení univerzity byla ještě nákladnější.

„Vrácení dotací, zohlednění možných soudních sporů a zakonzervování stavby by podle něj vyšlo zhruba na dvojnásobek,“ zaznělo na jednání. Univerzita proto považuje dokončení projektu za nezbytné nejen z ekonomického, ale i výukového a strategického hlediska.

Otázky senátorů a další postup

Diskuse v akademickém senátu ukázala, že kolem projektu zůstává řada nejasností. Někteří senátoři požadovali konkrétní rozhodnutí ministerstva školství o odebrání části dotace i detailnější ekonomické analýzy dalších scénářů. Objevily se také obavy z dopadu investice na mzdy zaměstnanců univerzity.

Rektor Jiří Zima připustil, že vedení zatím nemá připravené všechny odpovědi. „Já jsem rád, že tady zazněly všechny ty otázky a my si na ně budeme připravovat odpověď na příští zasedání akademického senátu. Vím, že teď vás tím neuspokojím, ale jsem rád, že si budeme dopisovat a odpovídat písemně,“ řekl. Dodal, že průběh stavby sleduje denně.