ASB Architektura Stránka 67

Architektura

Partneři sekce:

Navrhnout a realizovat projekt rodinného domu, který je plně funkční, zasazený do krajiny a přitom nic nepředstírá, je dnes velké umění. Dům v lese (nebo podle své polohy přezdívaný rovněž Dům Ve Skrejši) takový naštěstí je.

Šéfarchitekt Winy Maas popsal svůj ambiciózní projekt proměny veřejného městského prostoru výstižně: „Jen si to představte: na jaře se tu mohou lidé koupat v torzech nákupního centra zarůstajícího džunglí. To je přeci fantastické, ne?“

Ruku na srdce, naučné stezky jsou většinou nuda. Protože vymezená trať, z níž se nechcete nebo nemůžete odchýlit, na níž je vám servírováno poučení s každým uměle vytvořeným zastavením, nepatří zrovna ke složkám, z nichž by se dal umíchat zábavný koktejl pro celou rodinu.

Veřejnost více než kdy dříve věnuje pozornost veřejnému prostoru. Ještě před nějakými deseti patnácti lety to bylo téma pro odborníky; architekty, urbanisty a veřejnou správu trošku. Ale i díky jejich osvětové práci zpozorněli i laici, občané i politici. Nejen městští, ale i venkovští.

V Praze se možná žije blaze, ale také nad poměry draze. I proto tu mají provedené půdní vestavby takovou váhu: rozšiřují totiž využitelnost dostupného prostoru, který je tu silně limitovaný. A pokud jsou takové rekonstrukce provedeny vkusně, dodávají i letitým objektům nebývalou hodnotu.

Kostel zhotovila divize 9 Metrostavu pod vedením Josefa Majera. Nový kostel umožnil rozšířit nabídku bohoslužeb pro početnou komunitu věřících na barrandovském sídlišti, kteří se dosud museli tísnit v kapacitně nevyhovujícím kostele sv. Filipa a Jakuba na Zlíchově.

Přijměte pozvání do japonského města Maebashi, které od roku 2016 láká nové obyvatele i turisty pomocí rozvoje města pod sloganem „Where Good Things Grow“. Novinkou je zde rekonstrukce Shiroiya hotelu, který propojuje umění s účelem ubytování a má potenciál stát se kulturním střediskem města.

Ukázka vpravdě vytříbené architektury, která zachovává autentický vzhled domu s dlouhou historií, ale citlivou rekonstrukcí jej vede k přítomnosti. Projekt o vyvážení komplikovaného vztahu mezi zchátralostí a záchovou, realizovalo v Třeboni studio architektky Markéty Cajthamlové.

Města se na naší uhlíkové stopě podílejí zásadní měrou – zejména díky hospodaření s energiemi. Jaké ekologicky šetrné energetické přístupy lze najít v městském plánování České republiky? Je pro nás reálná uhlíková neutralita staveb?