Téměř 75 procent obyvatel Česka žije ve městech, mnoho jich ale z těch největších prchá na venkov, kde se cítí bezpečněji a méně odcizeně. Město má nesporně své výhody, ale ne vždy umožňuje vznik živého veřejného prostoru a sociálních kontaktů. Co konkrétně našim městům chybí? A jak s tím naložit?
Zámek ve Veselí nad Moravou tvoří odnepaměti charakteristickou dominantu města, je výraznou a rozsáhlou, elegantní čtyřkřídlovou budovou s nárožními vežemi.
Když před jedenácti lety zvítězil ateliér MVRDV v urbanistické soutěži na řešení poloostrova Presqu'île při soutoku řek Rhône a Saône, začal vznikat ojedinělý projekt – multifunkční blok slepený z pěti částí, které navrhly různé architektonické kanceláře. Kromě MVDR se do projektu zapojili architekti Pierre Gautier, Manuelle Gautrand, Erik van Egeraat a studio ECDM. Výsledkem bylo vlastně takové město ve městě. Vznikla zde směsice soukromých i nájemních bytů, sociálního bydlení, kanceláří, obchodů, átrií, je zde i park nebo školka.
Kolo je ve městě na první pohled ideálním dopravním prostředkem. Nemusí čekat v zácpách, neznečišťuje životní prostředí a svým uživatelům přináší i zdravý pohyb a odreagování.
Sport a zábava vstupují nejen do našeho způsobu života, ale i způsobu bydlení. Vstup do života bývá mnohdy jen chvilkový. Důsledky ve změně způsobu bydlení však mohou být trvalé. Snahou je, aby byly žádoucí a dokonce příjemné.
Tampere jsem navštívila při své druhé cestě do Finska a okouzlilo mě. A nebylo to jen proto, že bylo pozdní a rychlé severské jaro a vládly bílé noci. Zvláštností na první pohled patrnou byly udržované průmyslové objekty, z nichž se staly kulturní dominanty města.
Kam paměť sahá je Ještěd jednou z dominant severních Čech a současně také symbolem města Liberec, které se rozprostírá pod ním. Bývá častým cílem výletů místních i přespolních návštěvníků, a to nejen pěších, ale i lyžařských.
Před čtyřmi lety byla v Řepici, menší vesnici u Strakonic, otevřena Ratejna, společenské, kulturní a sportovní centrum, které má svou historii, ale i budoucnost.
Před pár měsíci byl otevřen revitalizovaný park v pražských Malešicích, který se proměnil k nepoznání. Místo neupravených cest s minimem laviček a zarostlých hřišť nyní pulsuje novým životem mezi vyhlídkami s pergolou, vodní kaskádou, herními i výtvarnými prvky.
Kompaktní hmota pro optimální nakládání s energiemi v zimě nebo členitá fasáda s mnoha průzory a terasami v létě – obojí nabízí nový koncept domu od architektonického studia The D*Haus Company, které vyvíjí i skládací vybavení do skládacích domů. Dynamický dům vychází z principů přírody, jeho těžké obvodové stěny se dokážou rozvinout jako květina a v případě nepříznivého počasí se opět uzavřít do sebe pro optimální nakládání s teplem a energiemi.
„Někdy recyklace myje ruce nadprodukci,“ říká architekt a nyní především designér Juraj Výboh. Baví ho však dávat nový život věcem, které už dosloužily. Využívat odpad a přetvořit ho v užitečné a krásné věci. O své práci říká, že profesionální design je především služba.
Projekt sanace prostoru mezi řadami velkých bytových domů poblíž na Via Tirreno v jihoitalské Potenze zajistil jejich obyvatelům nejen dostatek parkovací plochy, ale také zeleně a pěších stezek, na které dříve nebylo místo. Architekti z kanceláře Archtea associati odmítli pouhý face-lift. Jejich koncept vychází z pnutí mezi umělým životním prostorem mezi domy a přírodou kolem. Prostor tedy přetvořili pomocí oxidy železa probarveného betonu připomínající balvany a skály a zelenými plochami na střeše garáží.
Když se řekne „jihomoravské městečko“ většina lidí si jistě pod tímto heslem představí vinné sklípky ve vinohradech a malebná selská stavení. Město Veselí Nad Moravou je menší, skoro dvanáctitisícové, město s řekou Moravou a polohou nedaleko CHKO Bílé Karpaty i přírodního parku Strážnické Pomoraví.
Koupelny nejsou již dávno pouze místem očisty, stávají se oázami klidu a odpočinku po celodenní námaze a stresu. Svou pozornost jim po právu proto věnují také designéři.
V Praze-Holšovicích rostou dvě administrativní budovy, jejichž interiér nabídne kromě 23 tisíc metrů čtverečních kancelářských ploch také galerii. Proto také už od počátku na projektu spolupracují s architekty z kanceláře CMC architects i designéři a umělci, například designér Jakub Berdych, sochař Jan Novotný, malíř Jan Uldrych nebo módní návrhářka Eva Brzáková. Budovy ArtGenu mají být pro všechny umělce otevřené a i je mohou využívat pro prezentaci svých děl. I v současné době probíhá výstavba ve spojení s uměním – na stavbě probíhá výstava uměleckých fotografií očí modelek agentury Czechoslovak Models. Stavba aspiruje na certifikát LEED Gold. Dokončení obou budov se plánuje na podzim 2014.
