Expert z ČZU: Zelené fasády mají měřitelný ekonomický přínos

Zelené fasády, tvořené popínavými rostlinami rostoucími přímo ze země u stěn budov, přinášejí nejen estetický přínos, ale také měřitelný efekt v oblasti úspor energií. Podle Miroslava Kunta z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) mohou tyto vertikální zahrady výrazně snížit tepelné ztráty v zimě i přehřívání objektů v létě, a tím omezit potřebu klimatizace nebo vytápění.

Na rozdíl od známějších zelených střech jsou tyto prvky situovány na svislých plochách a stále častěji se objevují nejen ve veřejném prostoru, ale i v interiérech kancelářských budov. Potenciál mají zejména na rozsáhlých, tmavých průmyslových halách, kde mohou zmírnit efekt tzv. tepelných ostrovů.

Případová studie: Průmyslový areál u Prahy

Jedním z aktuálních příkladů využití zelených fasád je projekt v areálu CTPark Prague North nedaleko Prahy, kde byla letos realizována jedna z největších fasád tohoto typu v České republice. Na ploše průmyslové haly zde roste více než 45 000 rostlin – směs travin, bylin a trvalek. Vegetace byla vybrána odborníky z ČZU tak, aby zvládla extrémní podmínky bez nutnosti dodatečné péče.

Fasáda vznikla ve spolupráci s firmou Němec jako součást vědeckého výzkumu financovaného z evropského programu Technologie a aplikace. Projekt se zaměřuje na zjištění, jak vegetace ovlivňuje teplotní zátěž v průmyslových oblastech. První data ukazují teplotní rozdíly až 15 °C mezi zelenou a běžnou fasádou.

Zelená infrastruktura jako reakce na klimatickou změnu

Zelené fasády a další prvky zelené infrastruktury reagují na dlouhodobé výzvy spojené s urbanizací a změnou klimatu. Jedním z problémů je vznik tzv. tepelných ostrovů, tedy městských oblastí, které kvůli použití betonu, asfaltu a dalších umělých materiálů absorbují a udržují více tepla než okolní krajina. To způsobuje přehřívání měst, zejména v noci a během letních vln veder.

„Zelená infrastruktura pomáhá takzvaně klimatizovat neboli ochlazovat města. Vegetace totiž přispívá k ochlazování prostřednictvím výparu a celkového přínosu do ekosystému. Kromě chlazení poskytuje také stín, což je důležité pro zmírnění tepelných ostrovů. Tyto efekty jsou obzvláště klíčové v létě nebo během období vysokých teplot,“ uvedla pro ČTK Katarína Svitková z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Podle Svitkové je ovšem třeba mít na paměti, že zelená opatření nejsou krátkodobým řešením. „Opatření spojená se zelenou infrastrukturou je nutné budovat dlouhodobě, protože nejde o okamžité řešení,“ dodala.