Revitalizace pražských náplavek

Pražské náplavky si obvykle spojujeme s příjemným místem pro procházky, sport či posezení. Mají však i svou praktickou funkci – přistávají a kotví zde lodě, historicky byly překladištěm zboží – dříve sem zajížděly koňské povozy, dnes je vystřídaly automobily. Jsou nedílnou součástí každodennosti hlavního města a spojují jeho obyvatele s řekou Vltavou.

I proto vznikl před lety plán, jak je více propojit s životem města. Revitalizaci náplavek na obou stranách řeky se od roku 2008 věnuje architekt Petr Janda a jeho studio Brainwork. Jedná se o území v celkové délce téměř čtyři kilometry na třech pražských nábřežích – Rašínově, Hořejším a Dvořákově.

Kobky jako součást společenského oživení náplavek

Zatím je dokončena první fáze – v největší porevoluční pražské investici do veřejného prostoru, a též první svého druhu, byly opraveny náplavky pod Rašínovým a Hořejším nábřežím, součástí úprav byla také rekonstrukce 20 kobek v nábřežních zdech (dříve čapadel ledu a skladů).

„Projekt budovaný více než 10 let jsme spoluiniciovali v roce 2009 jako programové a architektonické oživení pražské náplavky,“ vysvětluje Petr Janda. „V době našeho vstupu byl prostor opuštěný po povodni v roce 2002 a oficiálně pronajímaný pro parkování. Postupnou obsahovou aktivací jsme dosáhli dnes již legendárního kulturně společenského oživení a následně realizace navržené architektonické kultivace.“

V celém konceptu nejde prvoplánově pouze o opravu a vytvoření klasických interiérových prostor, projekt definuje kobky jako zálivy vnějších prostor s maximálním kontaktem s náplavkou a řekou. Architektonické řešení šesti kobek na Rašínově nábřeží je postaveno na doplnění geometrie portálů, vyplývající z dochovaného tvaru ostění blížícího se kruhu.

Byly vybourány předstěny z tahokovu a kamenné „zátky“, vestavěné do původních mostních oblouků nábřežní zdi, a nahrazeny velkoformátovými zasklenými kruhovými okny, otvíravými v celé své ploše diagonálním otočením uvnitř rámu.

Součástí kompozice je doplnění ostění stávajících otvorů stupňovitou formou rozvíjející motiv dříve vloženého schodiště, v jehož tělese jsou skrytě integrovány přístupy do instalační šachty pod portálem, výdechy vzduchotechniky a montážní prvky protipovodňového opatření.

Revitalizace pražských náplavek
Revitalizace pražských náplavek | Source: BoysPlayNice
Vstupy do kobek: Eliptická pivotová okna mají průměr 5,5 m, tloušťku organického skla 7 cm a hmotnost přibližně 2,5 t. Každé má unikátní tvar a vzhledem ke své velikosti přesahující možnosti standardního zasklení, jde pravděpodobně o největší pivotová okna na světě. Pohyb je řešen motoricky, v provozní pozici jsou okna zafixována v poloze 60° pootevření, dalšími možnostmi je automatické senzorické otvírání ovládané pohybovými čidly nebo otvírání obsluhou baru. Vstupy do čtrnácti kobek na Hořejším nábřeží jsou tvořeny ocelovými skulpturálními dveřmi prohnutými do ostění tak, aby při otevření propojovaly kobku s náplavkou v celém průřezu. V kobkách s veřejnými toaletami přechází tato vstupní křídla plynulým obloukem do interiérové membrány, oddělující kabiny od veřejného prostoru.

Konstrukční a materiálové řešení

Rekonstrukce kobek byla realizována metodou kompletního vložení nové stavby do původních prostor. Řešení všech kobek je jednotné, což se projevuje i v materiálovém zpracování jednotlivých prvků. V interiéru se uplatňuje pískovaný a stěrkovaný beton, impregnovaná černá ocel, vložené prvky barů a příček v zázemí jsou opláštěny černým zrcadlovým potitanovaným plechem, odrážejícím prostorovou geometrii kobek i hladinu řeky.

Vzduchotechnika s rekuperací a vytápěním podlah umožňuje spolu s infrazářiči celoroční provoz kobek, preferovaným módem použití je jejich celoroční otevřené propojení s náplavkou. Prostory jsou bezbariérové, chráněné mobilními protipovodňovými lamelami.

Revitalizace pražských náplavek
Revitalizace pražských náplavek | Source: BoysPlayNice

Zachování jednotného konceptu prostoru

Kobky budou sloužit jako kavárny, kluby, ateliéry, dílny, galerie, pobočka knihovny, prostory pro sousedská setkávání a veřejná WC. Existuje také „uživatelský manuál“ obsahující označování jednotlivých podniků a doplňování vestavných prvků – například vložení patra do velkých kobek, instalace exteriérového baru a podobně.

„Jako architekti jednotlivá řešení supervizujeme tak, aby byla zachována základní vize prostoru a zároveň využit potenciál autenticity každého z podniků,“ doplňuje Petr Janda, „snažíme se být provozovatelům oporou, ale architektonicky zůstat spíše v pozadí. I když to v realitě často znamená jinou architektonickou citlivost, máme za to, že to kobky s naším základním řešením unesou.“

V rámci práce na architektonickém řešení iniciovali autoři návrhu vznik programové metodiky provozu náplavek, na jejímž základě vznikla pozice kurátora, doplňující funkční trojúhelník správce – architekt – kurátor o autoritu usilující o udržení kulturně společenské podstaty tohoto velmi cenného veřejného prostoru.

Probíhající další fáze

V dalších fázích probíhající revitalizace bude řešen mobiliář náplavek (podzemní koše, pítka, lavice), samostatně stojící toalety, plovoucí lázně, plovoucí lodní terminál a plovoucí WC, stejně jako systém osvětlení a bezpečnostních prvků kontaktu s nábřežím.

Současně probíhá rekonstrukce zbývajících několika kobek a infrastrukturního zasíťování. Nedořešenou otázkou je redukce množství lodí a plovoucích zařízení přikotvených k náplavce a jejich umístění tak, aby neblokovaly kontakt mezi nově otevřenými kobkami a řekou.

O studiu Brainwork: Vnímáme architekturu jako událost moderující vztahy v prostředí, do nějž vstupuje. Podstatou našeho přístupu je autorská práce, často stojíme u vzniku námětu, který iniciujeme, a to jak v úrovni architektonické, tak i společenské, obsahové a programové. Naše práce obvykle nezačíná a nekončí zadáním a kolaudací, projekty rozvíjíme až k jejich naplnění a dalšímu životu během provozu. Zabýváme se nejširším projekčním spektrem od detailních uměleckých úloh, jako jsou památníky, přes individuální obytnou výstavbu řešenou do maximálního detailu, obsahově raritní zadání muzejních expozic, až po velké specializované celky typu kostel, letiště, mořské akvárium a podobně

NÁPLAVKY

Autor: MgA. Ing. arch. Petr Janda | hlavní architekt, iniciátor projektu, Studio  petrjanda/brainwork,
Spolupráce: Ing. arch. Anna Podroužková | architekt,  Ing. arch. Maty Donátová | architekt, Ing. arch. Bára Simajchlová | architekt
Adresa projektu: Rašínovo, Hořejší a Dvořákovo nábřeží
Projekt: 2009 – 19
Realizace: 2019
Rozloha: lineární veřejný prostor nábřežní promenády v souhrnné délce kolem 4 km
Náklady: 174mil. Kč
Klient: Hlavní město Praha | Ing. Jan Nejedlý, koordinátor správy náplavek
Zástupce investora: Jan Nejedlý (TCP a.s.)
TDI: Jiří Mezenský, Vít Štěpán
Projektant DSP (Hořejší nábřeží): Petr Souček, Stanislav Pech (Sokoban studio s.r.o.)
Statika: Pavel Roubal (Agile Consulting Engineers s.r.o.)
3D visualizace: plovoucí toalety, terminál – cyrany.com plovoucí lázně – SDAR

Revitalizace pražských náplavek
Revitalizace pražských náplavek | Source: BoysPlayNice

Realizační tým

Zasklení: Reynolds Polymer Technology, Inc., USA
Řešení portálu: Sipral a.s.
Motorika a ovládání: Strojírna Kukleny spol. s r.o.
Speciální ocelové konstrukce vestaveb dveří a barů: Lukáš a Pavel Rais (Industriality s.r.o.)
Speciální konstrukce a povrchy z minerálních betonů (torkretování, pískování, kletování): Leo Lappy (AVE-servis spol. s r. o.)
Vybrušované výtvarné motivy: Alessandra Svatek a Artur Magrot
Patinace: Matěj Lipavský, Petr Stibral
Vytápění a vzduchotechnika: František Arnošt (Active Elements s.r.o.)
Elektroinstalace: EL-EX spol. s r.o., BREMA, spol. s r.o.
Osvětlení: Ateh spol. s r.o.
Infrazářiče: Pavel Charvát (Infrasystémy s.r.o.)
Atypické dveře: ORTA STUDIO, Forlit & Metal, a.s.
Zařizovací předměty, automatická umyvadla: Sanela s.r.o.
Protipovodňové opatření: EKO-SYSTEM s.r.o.
Kontraktoři (generální dodavatelé): AVE-servis spol. s r. o., EKOSTAV a.s., Energie stavební a báňská a.s., Rekomont a.s.

TEXT: Daniela Bartošová
FOTO: BoysPlayNice