Partneři sekce:
  • Českomoravský beton

Čtenářská zahrada – Dostavba chebské knihovny

Čtenářská zahrada - Dostavba chebské knihovny

V roce 1911 byla chebské veřejnosti předána do užívání budova nové knihovny. Městu jí daroval podnikatel Dominik Kreuzinger. Objekt v secesním stylu navrhl architekt Max Loos z Teplic a byla to jedna z prvních budov v Rakousku-Uhersku postavená přímo pro účely knihovny.

Podobně jako většina významných veřejných staveb z přelomu století byla i knihovna zasazena do pásu po bývalé městské fortifikaci, v těsném kontaktu s městskými hradbami, a spolu s budovami divadla, škol a městských úřadů definuje kulturně-společenskou funkci prstence kolem historického jádra. Téměř sto let po otevření knihovny je nyní zřejmé, že knihovna morálně a funkčně stárne. Dnešní knihovny zažívají renesanci a přejímají další kulturně-společenské funkce, stávají se veřejným prostorem pro setkávání, vzdělávání, získávání informací a zároveň předávání zkušeností i zážitků. Význam těchto budov tak v dnešní době značně roste. Prostorové a funkční možnosti historické budovy jsou nyní vyčerpány a bez modernizace a přístavby si nelze současné pojetí takové instituce představit.

Citlivý zásah do historie

Zachování místa je z pohledu kontextu a historické tradice zásadní. Nelze ignorovat skutečnost, že knihovna byla soukromým darem obyvatelům města Cheb a vydobyla si zde výjimečné místo v kontextu historického jádra. Nebylo tedy možné uvažovat o jiném místě ani jiném objektu. Autoři projektu z ateliéru A69 Architekti koncipovali rekonstrukci a přístavbu knihovny jako citlivý zásah do historického prostředí, který bude udržovat a zároveň rozvíjet obraz této instituce v kontextu města. Projekt úprav chebské knihovny získal již ve fázi studie náklonnost a souhlasný postoj veřejnosti. Autoři nyní jednají s městem Cheb o vypracování projektu pro územní řízení.  

Předložený návrh modernizace a rozšíření provozu knihovny vychází z několika zásad. Přístavba nemá konkurovat historické budově, ale naopak ji ve znamení autenticity posílit. Úpravy knihovny by měly zachovat a posílit také hradební pás jako jasnou a čitelnou konturu historického města. Knihovnu je nutné morálně modernizovat, umožnit zde naplnění současné představy o jejím fungování, zvětšit kapacitu pro přírůstky knih, umožnit rozvíjet doprovodný společenský a vědecký program a v neposlední řadě také zpřístupnit objekt i co se týče bezbariérovosti. Modernizace by měla také plně využít potenciálu místa k dokomponování zeleného parkánového pásu a jeho zapojení do celoměstského systému zeleně. Díky novým úpravám knihovny by měly být zpřístupněny také dříve zbytkové intimní městské prostory.

Schovaná knihovna

Zásadním problémem bylo umístění kapacitně nejnáročnějšího volného výběru knih s celkovým počtem sto tisíc svazků. Je zřejmé, že tento prostor nelze realizovat v objemu stávající budovy. Požadavek na volný výběr a bezbariérovost všech částí lze realizovat pouze v přístavbě. Nový návrh umístil přístavbu knihovny do linie bývalého hradního příkopu, který je dnes z větší části zasypán navážkou. Po částečném odstranění navážky lze objem přisadit do linie jižní části příkopu podél ulice Obrněné brigády, přístavbu realizovat ustoupenou z hlavních pohledů a zároveň revitalizovat parkánové hradby příkopu. Pohledům skrytý objem přístavby se projeví v rovině veřejného prostoru pouze motivem rozšířeného chodníku ulice Obrněné brigády do podoby postupně se zvyšující rampy, která zajišťuje bezbariérový přístup a otvírá knihovnu do adekvátního veřejného prostoru.  

Děti v podkroví

Otevření prvního podlaží do veřejného prostoru a propojení s ním může iniciovat logické funkční úpravy v dispozici a proměnu skladovacího patra ve vstupním foyer s kavárnou a společenským sálem. Úpravou a doplněním vertikální schodišťové haly o výtah zajistili autoři projektu bezbariérové propojení všech podlaží knihovny. V úrovni druhého podlaží historické budovy se nachází univerzální prostor pro dětské dílny a čtenářský klub, zároveň zde zůstává úsek vedení knihovny. Do velkorysého podkroví v úrovni třetího podlaží je pak situováno dětské oddělení. Různé výškové úrovně tohoto prostoru nabízejí jeho členění v závislosti na věkových kategoriích čtenářů či vyčlenění na samostatné funkční provozy.

Oddělení dospělých, ve formě volného výběru knih a čítárny, je přístupné z úrovně prvního podzemního podlaží historického objektu. Prostor je pojat jako volně ustupující rampa sledující terén hradního příkopu. Interiér s exteriérem je tak propojen v každé úrovni a venkovní prostor historického příkopu se stává jakýmsi dalším sálem knihovny – čtenářskou zahradou, která je doplněna o amfiteátr pro pořádání kulturních akcí pod širým nebem. Samostatné či společné studovny jsou umístěny pod úrovní rampy a mají kontakt s kamennou hradbou přes prosklené patio. V této úrovni se nachází také personální zázemí, oddělení knihovních fondů, regionální oddělení a archiv knih s kapacitou dvacet tisíc svazků. Cílem návrhu modernizace bylo především vytvoření inspirativního, motivujícího prostoru a podpoření atraktivity chebské historické knihovny.

Dostavba chebské knihovny

Místo: Cheb
Architekt: A69 Architekti
Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig
Investor, klient: Město CHEB
Spolupráce: Jitka Macáková, Zuzana Urbancová, David Poloch
Autor vizualizací: Michal Nohejl, Obrazek.org

TEXT: RED
VIZUALIZACE: A69 ARCHITEKTI

Zdroj: A69 Architekti

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.