Občanské stavby

Události poslední doby zpochybnily úlohu demokracie v současné společnosti. Projekt nové radnice kanadského města Rigaud předpokládá, že demokracie začíná v prostředí menších komunit.

Kanadští architekti znovu vdechli život do prostor někdejšího montrealského planetária. Autoři projektu vytvořili novou funkci a novou architekturu pro stárnoucí objekt, který se nyní stal domovem společnosti ÉTS Centech.

Přeměna průmyslových budov, v nichž se nacházely bývalé fabriky, na objekty kulturního charakteru není neznámá ani v našich končinách. Holandské studio JHK Architecten realizovalo několik podobných rekonstrukcí. Zajímavá je přeměna staré elektrárny na kino spojené s velkým prostorem na posezení, barem/restaurací, hygienickým zázemím. Projekt nese názv Lumière Cinema Maastricht.

Roku 1931 byla v rámci nově založeného lounského výstaviště do provozu uvedena budova nesoucí prostý název Pavilon A. Slavnostního otevření funkcionalistického pavilonu se tehdy zúčastnil i prezident T. G. Masaryk. Jedná se o dobře dochovaný příklad moderní architektury mladého sebevědomého státu a zároveň ukázka stavitelského umění za použití subtilní monolitické konstrukce s až antickými proporcemi.

Jičín je městem astronomů. Ti se kromě pozorování nebeských těles a popularizace astronomické vědy zasloužili také o zbudování místní hvězdárny. Nedávného rozšíření jičínské observatoře se chopila architektka Michaela Chvojková.

Dánsko je země proslulá nejen svojí architekturou, ale také výrobou energie z obnovitelných zdrojů. Není proto náhodou, že právě dánští architekti z ateliéru C.F. Møller navrhli školní budovu, která si většinu energie potřebné k provozu vyrobí sama.

Leoš Válka, zakladatel a ředitel muzea DOX, oslovil architekta Petra Hájka a jeho kolegy, aby navrhli dostavbu a rozšíření jeho galerie. Inspirativní místo koncentrující moderní umění všeho druhu totiž postupně začalo být všem svým aktivitám těsné.

Architekti z torontského ateliéru Ou navrhli ve spolupráci s polským ateliérem INOSTUDIO vítězný projekt základní školy na pražském Smíchově. Mezinárodní soutěž proběhla pod záštitou organizace Centre for Central European Architecture (CCEA MOBA) a hlavního města Prahy, porota rozhodovala mezi šestašedesáti projekty z celého světa.

Míst, určených pro volnočasové aktivity a hravé učení dětí není nikdy dost a toto vzdělávací centrum, které vzniklo jen pár kroků od moře na thajském ostrově Koh Kood, by mohlo jít jiným podobným institucím příkladem. Děti zde najdou nejen mnoho aktivit, šitých na míru, současně však vlastně jakoby mimochodem získají nové poznatky z mnoha oblastí.

„Nový vstupní areál pražské botanické zahrady byl navržen pro město Prahu a vychází z pražských inspirací. Návrh je jednoduchý, nakreslený jednou čarou. Tato čára by měla být zapamatovatelná a měla by navždy Botanickou zahradu charakterizovat.“ Zdeněk Fránek

Autory projektu jsou architektka a zlínská rodačka Eva Jiřičná a architekti Petr Vágner a Jura Bečička z ateliéru AI – DESIGN. V prosinci byl objekt slavnostně otevřen a od letního semestru 2018 v něm probíhá výuka studentů Fakulty humanitních studií.

Architekti studia CoCo Architecture se i přes nevýhodu v podobě limitovaných finančních prostředků dokázali poprat s výzvou vytvořit architektonicky silný solitér. Zlatavě se třpytící bunkr na sebe strhává veškerou pozornost i přes konkurující panoramata okolní francouzské krajiny.

Olomouckou Fakultu tělesné kultury a sportu doplnil nový kampus navržený architektem Miroslavem Pospíšilem a jeho kolegy. V komplexu je nyní kombinováno hned několik funkcí. Tou základní je výzkum se sportovně-medicínským využitím spojený s procesem výuky.

K letošnímu stému výročí vzniku republiky nebude dokončena žádná významná veřejná stavba. Proto nám v tomto článku, podobně jako ve většině jiných na toto téma, nezbude než zahledět se do minulosti.

„Stromy vyrůstají ze země, jsou k tomu předurčeny. Domy byly postaveny a stojí díky úsilí a péči člověka. Nevřeňský hlubinný důl vznikl kdysi dávno, aby lidem přinesl užitek z kaolinu. Lidé, starý důl, domy a stromy spoluvytváří paměť tohoto jedinečného místa. O paměť je třeba pečovat, protože bez ní člověk ztrácí svou identitu, ztrácí sebe.“ Jakub Chvojka