Moderní objekt architekta Samuela Delmase působí v krajině vibrujícím dojmem, s okolím však harmonicky ladí. Nové zdravotní středisko pro Nozay a okolní region je atraktivní nejen pro lékaře, ale i pro pacienty a místní obyvatele.
Občanské stavby
Neviditelná architektura je koncept, který vznikl jednak z primární potřeby nenápadně si počínat ve zvlášť exponovaném prostředí, ale také z důvodu upozornění na ignorováníaci současndobé architektury veřejností. Výsledkem tohoto experimentu jsou nové roviny v možnostech nazírání na realitu.
Hrabě Napoleon Stanisław Adam Feliks Zygmunt Krasiński, nejznámější zástupce polského romantismu, by se zaradoval. Literát, filozof a syn staré polské rodiny z Mazovského vojvodství měl v sobě ryze moderního ducha a v polovině 19. století vybudoval z majetku své rodiny krásné romantické sídlo. Uprostřed pozemku o rozloze 21 hektarů se tyčí novogotický zámek Opinogóra. Jeho součástí byla před 2. světovou válkou také romantická oranžérie.
V roce 1911 byla chebské veřejnosti předána do užívání budova nové knihovny. Městu jí daroval podnikatel Dominik Kreuzinger. Objekt v secesním stylu navrhl architekt Max Loos z Teplic a byla to jedna z prvních budov v Rakousku-Uhersku postavená přímo pro účely knihovny.
Projekt ELI – Extreme Light Infrastructure – je součástí evropského plánu na vybudování nové generace velkých výzkumných zařízení. ELI je nejmodernějším laserovým zařízením na světě. Vývojové centrum přináší nové poznatky potenciálně využitelné v lékařském zobrazování a diagnostice, konstrukci nových nástrojů, rentgenové optice... Slouží také jako atraktivní platforma pro výchovu nové generace doktorandů, vědců a inženýrů.
Ze staré tovární budovy v Liberci vzniklo centrum pro popularizaci vědy formou interaktivního poznávání. Architektka Miluše Suchardová pojala stavbu jako jeden z exponátů. Návštěvníci tak mohou procházet budovou jako útrobami živého organismu s přiznanými stavebními prvky a rozvody technologií TZB, vizualizací toků veškerých energií v budově a technickými místnostmi jako jednotlivými orgány lidského těla.
Oranžerie stylově i prakticky doplňuje rozlehlou upravenou zahradu, která byla založena ve 30. letech 20. století kolem rodinné vily ve středních Čechách.
Ve školce se děti poprvé samostatně setkají s větším společenstvím dětí. Tyto nové vztahy a zážitky se odehrávají v prostoru, který se tak stává nedílnou součástí výchovy a formuje budoucí život dítěte.
Nový pavilon školy je dílem pražského architektonického ateliéru Projektil architekti. Projekt získal nominaci na Českou cenu za architekturu 2016.
Hovorčovické děti jednoho dne našly kouzelné sluchátko: „Prosím, my bychom chtěly pěknou novou školu, do které budeme chodit rády a kde nás bude učení bavit.“ A ze sluchátka se ozvalo: „Ale jistě, jak si přejete...“
Od minulého týdne probíhá v Dejvicích výstava semestrálních prací studentů Fakulty architektury ČVUT. Součástí je i instalace studentů ateliéru Dalibora Hlaváčka a Martina Čeňka Zmizelé kostely severních Čech.
NEW CAMP NOU – A dream open to the world: this… by fcbarcelona
Projekt poutního kostela v Doupovských horách vznikl jako diplomová práce Jakuba Tejkla na Vysoké škole Uměleckoprůmyslové v Praze v roce 2005. Na jeho realizaci nedaleko od zaniklého města Doupov by se měli podílet samotní poutníci. Jako stavební materiál poslouží kameny a zbytky staveb zmizelého osídlení.
Již šestým rokem pokračuje výstavba ambiciózního ekologického projektu školního kampusu pro 150 studentů (300 po plánovaném rozšíření) v Himalájích, v odlehlé oblasti Ladakhu. Stavba je součástí komplexního rozvojového projektu pro malou buddhistickou komunitu, která usiluje o rozvoj kapacit místních obyvatel a zpřístupnění kvalitního vzdělání všem sociálním skupinám a tím snížení migrace mladých lidí a zanikání unikátní Ladacké kultury.
V prostějovské nemocnici byl uveden do provozu operační sál, ve kterém je vůbec poprvé v České republice použito unikátní antibakteriální sklo. Nový kabát získal v podobě obkladu stěn a skleněných výplní dělicích příček. Toto speciální sklo využívá antimikrobiální působení iontů stříbra, které ničí 99,9 % bakterií na jeho povrchu.