Rekonstrukce bytu z 50. let v pražských Holešovicích ukazuje, jak lze i v rámci staršího bytového fondu pracovat s otevřeností, barvou a jasnou organizační logikou. Studio B² Architecture vsadilo na centrální vestavbu, která definuje provoz bytu, i na výrazné barevné akcenty, jež nahrazují tradiční členění prostoru.
Rekonstrukce Knihovny Břetislava Kafky v Červeném Kostelci představuje příklad velmi zdařilého přístupu menší veřejné instituce k revitalizaci historického objektu. Jelikož na začátku stálo zadání, které by se mohlo opakovat (a opakuje se) v dalších desítkách okresních i menších měst, stojí za to se na něj – zejména s ohledem na zdařilý výsledek – podívat blíže.
Na Starém Městě vznikl nový byt. Za návrhem stojí Facha architekti a výsledkem je pozoruhodná realizace, která neunikla ani Akademii designu České republiky. V jubilejním 20. ročníku Czech Grand Design bude soutěžit v kategorii Objev roku, výsledky se dozvíme již v první polovině března.
Rekonstrukce bytů v historických domech na Letné dnes patří k nejčastějším disciplínám pražských architektů. Jen málokterý projekt ale ukáže tak přesvědčivě, že méně může znamenat více. Byt Letná V, podle návrhu ateliéru 0,5 Studio, je ukázkou citlivé práce s původní dispozicí, materiály a měřítkem, která vede k bydlení s dlouhou životností.
Kompletní rekonstrukce panelového bytu na Praze 4 změnila nevyhovující dispozici v promyšlené bydlení pro matku a dospívajícího syna. Architektka Markéta Janderová byt rozdělila na dvě svébytné části, propojila kuchyň s obývacím pokojem a do interiéru vložila výrazný prvek v podobě prosklené stěny z tlačeného skla. Výsledkem je světlý, variabilní a překvapivě velkorysý interiér na ploše 95 m².
V posledních letech zaplavila česká města vlna nových kaváren. Není to jen otázka lepší dostupnosti espressa či módní trend. Jde spíše o přeměnu městského prostoru v sociální přístupnost i v ekonomickou záležitost. Někde vytváří nové komunitní epicentrum, jinde vytlačuje obyvatele, každopádně mění charakter celých ulic.
Kompletní přestavba tradičního městského domu na Husově náměstí v Kamenici nad Lipou vytvořila prostor, který propojuje veřejnou i soukromou funkci. Objekt nyní slouží jako kavárna, jógové studio i bydlení. Autorem návrhu je studio matěj šebek architekti, konkrétně architekt Matěj Šebek ve spolupráci s Matějem Bělohlávkem, který se věnoval interiérům.
Když podzim pomalu maluje svět do odstínů oranžové, hnědé a zlaté, naše domovy často volají po teplejší, útulnější atmosféře. Listí šustí pod nohama, vítr si hraje s okny a dlouhé večery lákají k odpočinku s hrnkem horkého nápoje v ruce.
Nedostatek úložného prostoru trápí většinu domácností. Je jedno, jestli žijete v malém bytě nebo ve velkém domě, věci se časem hromadí a překážejí. Zkrátka nejen šatní skříň praská ve švech a v obýváku se válí hromada dek i polštářů, jenže co s tím? Přitom stačí tak málo. Úložné systémy vám rychle změní fungování domácnosti. Navíc vám ušetří prostor, přinesou pořádek a dodají interiéru lehkost.
Vytvořit si doma funkční, a přitom estetické pracovní místo není jen otázkou nábytku, ale i osobního stylu a potřeb. Takový prostor by měl být běžnou součástí našich životů. Bohužel, není to samozřejmé v každé domácnosti. Ať už je to kvůli malému místu, nebo jinému důvodu, poradíme vám, jak si pracovní kout zpříjemnit a navrhnout.
V době digitálních technologií, informací a minimalismu by se mohlo zdát, že klasická knihovna patří spíše do minulosti. Opak je ale pravdou. Knihovna se znovu stává symbolem hlubšího prožívání prostoru, pečlivě budovaného interiéru i osobního světa jeho obyvatel. Už dávno se nejedná o místo, kam uložíte knihy. Je to totiž designový artefakt, stavební prvek, který může působit i jako emocionální kotva.
Výrazným módním doplňkem každého interiéru jsou látkové tapety. Nabízejí exkluzivní vzhled, který na druhou stranu nemusí být vůbec drahý. Možná se budete divit, jejich cena dokonce klesá. Vyzdobit si pak takovou látkou celý byt je neobyčejné, nápadité a šik.
Když vstoupíte do místnosti, většinou si nejdříve všimnete barev, světla a vůně. Cítíte, jestli je vám příjemně nebo ne, ale skutečná atmosféra začíná ve chvíli, když začnete mluvit. Slyšíte první smích, pláč nebo jak někdo zaklapne knihu. Tichým architektem prostoru je zvuk, který formuje, propojuje a dává místnosti hloubku. Možná i duši.
Panelový byt v posledním patře pražského domu se stal místem netradiční přestavby – otec a syn se tu potkali jako zadavatel a architekt. Studio Papundekl proměnilo původní dispozici v otevřený, světlý prostor, kde se každodenní život volně prolíná s tvorbou. Byt teď slouží jako místo klidu, vaření, práce i inspirace – v kulisách recyklovaných materiálů a nenápadné estetiky.
Spisovatelka Frances Mayesová, autorka slavné knížky Pod toskánským sluncem, kdysi řekla: „První věc, kterou byste měli vědět o životě ve starém domě, je, že jeho stěny jsou jako živé.“ Dotek a vůně mají zásadní vliv. Jsou to smyslové vjemy, které ovlivňují naše vnímání i v oblasti designu. Pokud na ně zapomeneme, může vzniknout interiér, ve kterém se nebudete cítit dobře – aniž byste přesně věděli proč.
