Partneři sekce:

Nedaleko Kodaně uprostřed nové obytné čtvrti vyrostlo komunitní centrum, kde mohou společně trávit čas lidé různých věkových kategorií. „Budovu jsme navrhli jako velký stylizovaný strom na okraji lesa. Se stromem má stavba podobnou nejen formu, ale také možnost růstu spolu s jejími uživateli,“ říká o multifunkčním domě, který spojuje a obohacuje jindy anonymní sousedy, architektka Dorte Mandrup-Poulsen, šéfka kodaňské architektonické kanceláře Dorte Mandrup Arkitekter.

Dva roky po zemětřesení v L’ Aquile, hlavním městě italského regionu Abruzzo, bylo před několika týdny slavnostním koncertem otevřeno auditorium, které městu daroval japonský architekt Šigeru Ban. Původně tu měl vyrůst první koncertní sál z papíru, materiálu s překvapivě dobrými vlastnostmi a jemnou krásou, která odkazuje k japonské architektonické tradici. Nakonec však muselo dojít k ústupkům a konstrukce je z oceli. Nicméně stavba japonského ducha nezapře. Je to však jen první vlaštovka nového začátku stále poničeného města.

Po mnoha letech váhání by se v Plzni zanedlouho mohla rozhrnout opona v novém divadle. Tedy aspoň ta vnitřní, skutečná. Vnější oponou bude předsazená vstupní fasáda z teraca, připomínající barevnou malířskou paletu. Původní projekt portugalské kanceláře Contemporânea rozpracovala česká architektonická a projekční kancelář Helika.

Norman Foster představuje zajímavý projekt komerční galerie. V části objektu situované směrem do ulice je umístěn výtah, resp. výstavní místnost, která se pomalu pohybuje a v případě potřeby ji lze využít jako součást výstavního prostoru daného podlaží. K transportu potom návštěvníkům slouží další výtah nebo mohou použít schodiště. Pomalý vertikální pohyb výtahu kontrastuje s rušnou dopravou na manhattanské ulici v New Yorku.

Koncem září bylo v Trutnově otevřeno nové společenské centrum s variabilním divadelním sálem. Prosklenou postfunkcionalistickou budovu s neobvyklým názvem Uffo navrhli Radek Vopalecký a Luděk Štefek z architektonické kanceláře AG Studio.

<object width="640" height="385"><param name="movie" value="http://www.youtube.com/v/SW4irnYA8uo?fs=1&amp;hl=sk_SK"></param><param name="allowFullScreen" value="true"></param><param name="allowscriptaccess" value="always"></param><embed src="http://www.youtube.com/v/SW4irnYA8uo?fs=1&amp;hl=sk_SK" type="application/x-shockwave-flash" allowscriptaccess="always" allowfullscreen="true" width="640" height="385"></embed></object>

<object width="640" height="385"><param name="movie" value="http://www.youtube.com/v/L5jxEP2LNJQ?fs=1&amp;hl=sk_SK"></param><param name="allowFullScreen" value="true"></param><param name="allowscriptaccess" value="always"></param><embed src="http://www.youtube.com/v/L5jxEP2LNJQ?fs=1&amp;hl=sk_SK" type="application/x-shockwave-flash" allowscriptaccess="always" allowfullscreen="true" width="640" height="385"></embed></object>

Sakrální architektura vyžaduje autorskou výpověď o chápání víry a spirituality, kaple v Ronchamp poodhaluje tvorbu iniciátora funkcionalistického stylu v novém světle

Mateřská škola v dánském městečku Taulov v Severním Jutsku je příkladem hravé architektury, do které se budou děti rádi vracet. Je to možná právě školka, která nabízí architektům nejvíce tvůrčí svobody.

V září 2008 byl uveden do provozu Hospic Dobrého Pastýře v Čerčanech a nyní se v jeho těsné blízkosti začal stavět také nový kostel podle projektu architekta Michaela Klanga. Projekt kostela byl od samého počátku připravován s tím, že součástí stavby musejí být kromě vlastního bohoslužebného prostoru i další místnosti (sál, učebny), které by sloužily i jiným církvím než katolické (která byla původně vlastníkem pozemku a investorem), zejména pak širší veřejnosti.

<object width="480" height="385"><param name="movie" value="http://www.youtube.com/v/upXmo5zXiF4?fs=1&amp;hl=sk_SK"></param><param name="allowFullScreen" value="true"></param><param name="allowscriptaccess" value="always"></param><embed src="http://www.youtube.com/v/upXmo5zXiF4?fs=1&amp;hl=sk_SK" type="application/x-shockwave-flash" allowscriptaccess="always" allowfullscreen="true" width="480" height="385"></embed></object>

„Projekt Krkonošského centra environmentálního vzdělávání ve Vrchlabí by měl být příkladem ekologického stavění a toho, jak lze přistupovat k trvale udržitelnému využívání krajiny,“ říká jeden z jeho autorů, architekt Petr Hájek. K přírodě šetrná stavba, jejíž tvar je odvozen z typologie krajiny nejvyšších českých hor, by díky dotaci z fondů Evropské unie měla začít vznikat už letos v prosinci.