Urbanistická studie Zelenomodré centrum Jaroměře od architektonického studia A8000 získala první cenu v soutěži Urbanistický projekt roku 2025. Soutěž každoročně pořádá Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství a klade si za cíl ocenit kvalitní přístup k městskému plánování s důrazem na udržitelnost a modrozelenou infrastrukturu. Letos porota vybírala ze dvanácti přihlášených projektů z celé republiky.
Když Praha letos v březnu znovu převzala titul Evropské město lesnictví, nebyla to marketingová akce, ale výsledek několika let systematické práce s krajinou. Primátor Bohuslav Svoboda při slavnostním ceremoniálu prohlásil, že „pražské lesy, parky a historické zahrady nejsou dekorace, nýbrž základ zdravého městského ekosystému“. Ředitel Evropského lesnického institutu Robert Mavsar ze Slovinska k tomu dodal, že metropole je dnes učebnicovým příkladem, jak mohou velká evropská města proaktivně čelit oteplování.
V kodaňském přístavu vyrostl park, kam lze utéct od ruchu metropole a najít klid v náruči přírody. Dánské studio Cobe přináší rozmanitost celého světa na místo, kam historicky připlouvaly lodě s exotickým zbožím i příběhy. Pod vrstvami zeleně se navíc ukrývá podzemní parkoviště.
Úspora nákladů, funkčnost a udržitelnost – tři základní pilíře, které dnes určují směr v architektuře moderních administrativních budov. Tyto hodnoty stojí také za úspěchem trojice projektů, které se dostaly do finále soutěže Adapterra Awards 2024. Hlasujte pro své favority do 15. října a podpořte projekty, které mění česká a moravská města k lepšímu.
Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) společně s Odborem ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (OCP) připravuje inovativní nástroj, který zefektivní plánování a koordinaci vzniku nových parků, stromořadí a dalších zelených ploch. Tento Systém zelené infrastruktury pomůže zlepšit mikroklimatické podmínky ve městě, zejména pocitovou teplotu, díky čemuž se Praha stane příjemnějším místem pro všechny její obyvatele i návštěvníky. Projekt by měl být hotový do dvou let.
Modře se klikatící Vltava, která poskytuje chladnou úlevu od mozaiky horké červené, zářivě oranžové a jasně žluté, která dominuje satelitním snímkům – právě tak vypadají městské tepelné mapy Prahy z ptačí perspektivy, zachycené z vesmíru.
Vloni v září ostravská městská galerie PLATO otevřela návštěvníkům prostor zrekonstruované budovy bývalých jatek. Letos na jaře se k životu probudila i 9 tisíc metrů čtverečních velká plocha, která ji obklopuje. Zahrada s permakulturními prvky do Ostravy vnesla zcela novou veřejnou městskou zeleň. Protože se nachází na místě bývalého brownfieldu, musí se Zahrada Přítomnosti, jak ji PLATO nazvalo, vypořádat se zátěží chemicky znečištěné půdy.
Vodní prvek, který přímo zve ke svlažení, kavárna s venkovním posezením, spousta zeleně a stínu. Tak by se dal ve stručnosti popsat zrekonstruovaný park na Moravském náměstí v Brně. Od svého otevření je prakticky v obležení lidí a svědčí o tom, že kvalitní veřejný prostor si své uživatele najde ihned.
Stále ještě u nás není běžnou praxí, aby se na přípravě projektu dopravní stavby spolupodílel tým architektů, urbanistů a krajinářských architektů. Dokončení Městského okruhu v Praze představuje příklad komplexního přístupu k projektu s cílem co nejlépe začlenit dopravní stavbu do struktury města.
Zadržování a zasakování vody v městské krajině je téma s prakticky univerzální podporou. Je to jedno z mála témat, kde koncepční odpor vůči takovým řešením neexistuje, a to nejen mezi odborníky, politiky, ale i širokou veřejností. Proč je tedy příkladů z praxe stále pomálu?
Koncem září loňského roku byl slavnostně otevřen dramatický, geologií inspirovaný, v zeleni utopený polyfunkční komplex Valley, za kterým stojí proslulý ateliér MVRDV ve spolupráci s krajinářem Pietem Oudolfem.
Zástavba zemědělské půdy, zvyšování dopravní zátěže, limitovaný zájem o dopad na životní prostředí vyjádřený i „krabicovou“ architekturou. Segment průmyslových nemovitostí nebyl dlouhé roky veřejností vnímán jako vzor odpovědného developmentu. To se však rychle mění, mimo jiné i díky posunu hodnot celé společnosti, hospodářství i samotných klíčových stran v oblasti skladových a výrobních prostor: developerů, nájemců, investorů i bank.
Ve městech přibývá tzv. tepelných ostrovů, které vykazují výrazně vyšší teplotu než jejich okolí. Mezi hlavní příčiny jejich rozšiřování patří masivní uvolňování odpadního tepla z provozu budov a překrytí původní plochy vegetace zástavbou a tmavými pozemními komunikacemi, které absorbují světelné a tepelné záření.
Průměrná teplota v Česku se za posledních 60 let zvýšila již o dva stupně. Narůstá počet tropických dní. Nové klimatické podmínky ovlivňují i plánování měst. Budovy a veřejný prostor je nutné navrhovat tak, aby byly připraveny na vlny sucha a veder.
Parkem roku 2021 se na základě rozhodnutí odborné poroty stal park Stromovka v Humpolci, který prošel rozsáhlou revitalizací. Stříbrnou medaili si odnáší investoři a autoři parčíku U Kněžské louky v Praze 3 a bronz si vysloužil jeden z mála nově vzniklých parků Granátová ve Slivenci. Cenu veřejnosti získala Zámecká zahrada a park v Oslavanech.
