Téma výškových budov je stále žhavé. Dokazuje to nejen zájem laické veřejnosti o toto téma, ale i konference a fóra odborníků. Během podzimu se téma výškových budov prezentovalo v rámci akce Architecture Week i na konferenci o výškových budovách, pořádané společností ABF.
V listopadu bylo v Praze na Pankráci otevřeno obchodně-společenské centrum Arkády Pankrác, které je součástí celoměstského polyfunkčního centra Pankrác City. Svou funkcí a společenským významem jsou Arkády Pankrác ústřední stavbou tohoto městského prostoru.
V Praze 8 nedaleko Palmovky a Libeňského mostu je na spadnutí nový projekt za 7,5 miliardy korun. Developerská skupina Crestyl tu na jaře zahájí výstavbu administrativní budovy a bytových domů s výhledy na klidnou zátoku Vltavy. Jako první se začne stavět budova ateliéru S.H.S architekti pod názvem Dock 01, o níž bude řeč především.
Již 3. ročník mezinárodní konference Výškové budovy v historických městech Evropy se bude konat 27. 11. 2008 ve Veletržním paláci v Praze 7, sál Terminál.
Američany od stavby mrakodrapů hned tak něco neodradí. Národní hrdost jim nedovoluje podvolit se hrozbám, naštěstí jí však nepodléhají natolik, aby neumožnili práci zaoceánské kanceláři Foster and Partners. Ta je totiž podepsána pod stavbou Hearst Tower v New Yorku. A přišla nejenom s neobvyklým konceptem diagonální ocelové konstrukce, ale také s důrazem na ekologii a úsporu energií.
Administrativní budovy jsou příliš širokým pojmem pro velmi různorodou škálu staveb od úřadů až po banky. Právě budova ČSOB od Josefa Pleskota se stala důležitým milníkem svým demokraticky uspořádaným vnitřním prostorem s výrazně městotvornými prvky. Obrátili jsme se na autora této banky, abychom na jejím příkladě sledovali posun tohoto typologicky i investorsky vděčného druhu staveb.
Co může proměna bývalých průmyslových budov na kanceláře přinést jejich obyvatelům, ať už jsou to manažeři či úředníci? Jaká úskalí připravuje architektům? Je to výzva, nebo je tento prostor svazuje? Přinášíme alespoň dva příklady, jak může tato přeměna dopadnout.
Vedle bydlení jsou jedním z nejžádanějších druhů staveb administrativní budovy. A odborníci z oboru realit předpovídají, že tento trend bude ještě sílit. Českou republiku si totiž za místo svého působení vybírá stále více globálních firem. Potřeba administrativních budov pro několik set, ale někdy i tisíc zaměstnanců je tedy to, co dnešní firmy vyžadují. Hlad po office parcích je tudíž značný. Nejvíce samozřejmě v Praze. Zájem se však přesouvá i do dalších velkých měst, například do Brna, které si za své sídlo vybrala například společnost IBM.
Nové ústředí ČSOB Group v pražských Radlicích se stalo „nejzelenější“ administrativní budovou ve střední Evropě. Americká instituce U.S. Green Building Council, která posuzuje budovy z hlediska ekologické šetrnosti, v těchto dnech zvýšila certifikaci tohoto největšího administrativního objektu v ČR ze stříbrného na zlatý stupeň. „Zlatý stupeň LEED řadí centrálu ČSOB ke světové ekologické špičce,“ říká Petr Fanta, generální ředitel společnosti Skanska Reality.
Nákupní centra, shopping mally, retail parky, outlety – pojmy, které v Česku rychle zdomácněly a skloňují se ve všech pádech. Černý most, Chodov, Palladium – na rozsáhlé obchodní prostory otevřené v posledních letech v Praze navazuje aktivita developerských firem v regionech. Otevření nových nákupních center zažije letos více než deset českých krajských měst. Horečně se ale staví i v dalších evropských zemích.
Jednou z administrativních budov, o nichž se v loňském roce nejvíce mluvilo, bylo devítipodlažní newyorské sídlo InteractiveCorp od Gehry Partners, oceněné loňskou společnou cenou za architekturu časopisů Business Week a Architectural Record. Losangeleský klasik americké architektury Frank Gehry se po více než čtyřiceti letech praxe dočkal vloni v březnu dokončení prvního významného projektu v New Yorku.
Dokončení rekonstrukce a dostavby Edisonovy transformační stanice v Praze v Jeruzalémské ulici proběhlo loni na podzim. Projekt rekonstrukce této pozoruhodné funkcionalistické stavby F. A. Libry v centru města navrhl Ladislav Lábus v roce 2003 s cílem využití objektu pro univerzální, kancelářské účely.
Ve střední Evropě, tedy ani u nás, nebyla stavba výškových budov vynucena místem, jako je tomu ve Spojených státech amerických, které jsou jejich kolébkou. V evropských poměrech byly a jsou výškové stavby stále více otázkou prestiže. Jestli patří i do našich měst, je otázka v poslední době velmi často diskutovaná. Odpověď zní: výškové budovy ano, mrakodrapy přesahující 30 až 40 pater nikoliv.
Zakomponovat do přírodní scenérie nejvyšších českých hor Krkonoš novou hotelovou budovu tak, aby nepůsobila rušivě, je nelehký úkol, na němž si již mnozí investoři i architekti vylámali zuby. Autoři nového hotelu Omnia, který byl v loňském roce otevřen v Janských Lázních, se snažili navrhnout stavbu z vnějšku spíše nenápadnou, která nebude dalším zásahem do krásy krkonošské přírody a návštěvníky bude oslovovat především originálními interiéry.
Rekonstrukce a dostavba bývalého areálu magdalenitek získala v roce 2007 titul Stavba roku. Respektuje a zároveň plynule navazuje na předešlé etapy stavebního vývoje. Nově dostavované části jsou jasně odlišitelné od historických fází. Přitom mají svůj specifický výraz. Jednoduchá čistá geometrie z exteriéru působí až klášterně střídmě. Použití materiálu a zpracování detailů vyvolává především v interiéru dojem výjimečnosti a luxusu. Dostavba areálu nevytváří homogenní celek, ale podtrhuje heterogenitu areálu danou pestrým architektonickým vývojem. Vcelku působí jednotně, nepodbízivě.
