Hotely: boj o místo na slunci
Galerie(2)

Hotely: boj o místo na slunci

Skupina hotelů nejvyšší pětihvězdičkové kategorie v Praze se letos znovu rozrostla. Na náměstí Republiky oficiálně otevřel brány hotel Kings Court. Kings Court následoval letos otevřené luxusní hotely Sheraton u Karlova náměstí a Augustine na Malé Straně. Počet pětihvězdičkových hotelů v Praze se tak přiblížil čtyřicítce. Na konci minulého roku jich Český statistický úřad evidoval 33. Otázkou zůstává, pro kolik hotelů, byť luxusních, je v Praze místo. Celková nabídka lůžek totiž dlouhodobě převyšuje poptávku.

Podle ČSÚ nabízí Praha přes 80 tisíc hotelových lůžek, což je více, než nabízí například Vídeň, Mnichov nebo Barcelona. Podle jiných odhadů je v současné době v celé České republice provozováno přes dva tisíce hotelů a dva a půl tisíce penzionů.

Na jaře 2009 nabízelo 327 pražských hotelů cca 24 000 pokojů (z toho 12 000 pokojů v hotelech čtyř a pětihvězdičkových), do podzimu k nim přibyly čtyři další, což znamenalo navýšení o téměř 680 pokojů. Novinkami se však mohou pochlubit i jiná města, a to nejen stavbou nových objektů, ale i rekonstrukcemi a kvalitnějším využitím stávajících kapacit, jako je tomu v případě nového komplexu Spa Resort Sanssouci v Karlových Varech, který byl otevřen letos v dubnu, brněnského hotelu Comsa Brno Palace, hotelu Grand v Hradci Králové, Clarion Grandhotel Zlatý Lev v Liberci aj. Přesto se v letošním roce negativní situace výrazně prohloubila a ve většině regionů převyšuje nabídka poptávku.

Za první pololetí přijelo do ČR 2,7 milionu zahraničních turistů, tj. meziročně o 12 % méně (v Praze o 11 % méně). V souvislosti s odlivem turistů a poklesem cen za ubytování se snížily i tržby hotelů; v Praze byly od ledna do září výnosy hotelů na jeden pokoj o čtvrtinu nižší. Celkově podle údajů ČSÚ klesly tržby hotelů o 16 %. Je také zřejmé, že se pozměnila skladba přijíždějících turistů, tráví u nás kratší dobu a utrácejí méně peněz. Mnozí hoteliéři považují letošní sezónu za nejhorší za posledních deset let či dokonce za nejhorší od roku 1990.

Nový hotel na náměstí Republiky na trh dodá dalších 135 pokojů. „Pokud je hotel na tak exkluzivním místě a je napojený na zahraniční rezervační řetězce, myslím, že šanci má,“ uvedl pro ASB analytik cestovního ruchu společnosti MAG Consulting Jaromír Beránek.  Majitelé nově otevřeného hotelu Kings Court jsou si toho vědomi a počítají příští rok s obsazeností v průměru kolem 50 procent. „Budeme rádi, když to v sezóně bude 70 procent. Proto jsme se také připojili k síti Preferred Hotels Group, což je zavedená značka s mezinárodním rezervačním systémem, která nám pomůže také s marketingem,“ řekl ředitel hotelu Lukáš Mach.

Krize srazila obsazenost hotelů meziročně o deset procentních bodů na 51 %. Hotely proto sáhly k prudkému snížení cen, některé z těch lepších dokonce nabízejí cestovním kancelářím pokoj pro dvě osoby za 55 eur, což je polovina ceny běžné v minulých letech a podle odborníků nepokryje ani náklady.
Ani statistiky mapující situaci v cestovním ruchu v Česku za druhé čtvrtletí letošního roku nejsou povzbudivé.

Pokračoval i pokles počtu přenocování. V České republice přespalo 8,8 miliónu návštěvníků, což je vůbec nejnižší počet ve stejné sezóně od roku 2000. Pokračoval i pokles ve využití hotelů a penzionů. To se v meziročním srovnání snížilo o 3,3 % na 41,1 %. „Největší výpadek je v oblasti firemní klientely. Organizuje se málo zážitkových akcí, je méně kongresů a konferencí. Obchodníků a podnikatelů cestuje o 60 procent méně,“ říká prezident Asociace hotelů a restaurací ČR, generální ředitel Orea Hotels Pavel Hlinka.

Hotely na prodej
Obchodníci také zkracují své pobyty. Místo tří dnů zůstávají jen dva, řada z nich dokonce ráno přijede a večer jede pryč, protože obchodní záležitosti vyřizuje přes stále oblíbenější videokonference. „Vezmeme-li rok 2000 – méně turistů než letos tady nebylo. Ve srovnání s dobou před deseti lety je tu ovšem dvakrát tolik hotelů. Počet pokojů roste ročně o jeden až dva tisíce, a to počítám jen velká ubytovací zařízení, která mají k dispozici sto pokojů a více. To však způsobuje, že nabídka převyšuje poptávku,“ říká Jaromír Beránek.

To má vliv na cenu a na služby jako takové. Představa hoteliérů, že budou snižovat ceny, a tím ukořistí více hostů, je prý mylná. „Pokud prodávají přes cestovní kanceláře či jiné zprostředkovatele, docílí jen toho, že marži, kterou by mohli mít, dostanou zprostředkovatelé, kteří prodávají za podstatně vyšší ceny,“ říká Pavel Hlinka. Zároveň tím lákají klientelu, která v hotelu neutratí nic kromě ubytování a snídaně. Výsledkem je, že ceny v hotelech klesly o 15 až 40 %.

Na současném tuzemském hotelovém trhu tedy panuje přetlak nabídky. A to se projevuje v jeho vývoji. Podle posledních zpráv evidují realitní kanceláře stovky nabídek hotelů a restauračních zařízení k prodeji po celé zemi. „Víme přibližně o čtyřech stech hotelů a provozoven. Většinou to jsou lokality v horách a jejich podhůří. Tedy v Krkonoších, Jizerských horách či Jeseníkách,“ říká například Jiří Rejn z mladoboleslavské realitní kanceláře Erge. Podle něj je většina cenových nabídek na prodej nadhodnocená. „Prodávající ale pak většinou přijdou k rozumu a prodají to za cenu i o třetinu nižší,“ dodává.

Tato situace se však netýká hotelových řetězců. Například provozovatel hotelů společnost Orea s redukcí svých provozoven nepočítá. Orea nevlastní samotné budovy, pouze v nich provozuje hotely na základě franšízy.

Propagační kampaně

Problémy pociťují ale i jiné zavedené turistické destinace než Praha, i příslovečné ikony tuzemského turistického ruchu. Například Český Krumlov, který nejen pro turisty pořádá slavnosti pětilisté růže, Festival komorní hudby, Jazz na konci léta nebo například Svatováclavské slavnosti. „Odliv je zde taky. Český Krumlov to také přehnal s cenami; moc si věřil a teď na to začal doplácet,“ tvrdí Hlinka. Přesto podle něj jsou právě kulturní akce a vůbec dění ve městě tím, co může i za současné situace turisty přilákat. „K tomu je ale potřeba vytvořit podmínky. Město může někomu do začátku pronajmout prostory za korunu, aby akci mohl zavést jako tradici a rozvíjet, a ne držet obvyklé ceny v daném místě. Pak nemůže město očekávat, že někdo s něčím začne, protože na to nevydělá nebo vydělá jen jednou, ale ne opakovaně,“ vysvětluje Hlinka. 

V tomto ohledu hraje svou nezastupitelnou úlohu stát, který podle mnohých nedělá dost proto, aby Českou republiku efektivně propagoval. „Podívejte se na to, jakým způsobem třeba Rakousko propaguje Vídeň, Salcburk, nebo co dělá německý Mnichov, Kolín nad Rýnem, Hamburk, Berlín. Tam mají firmy, které se o to starají. Když už je město nefinancuje, tak o nich rozhoduje a většina firem si časem na sebe stejně vydělá sama, protože pobírá provize z obchodů, jež sjednala,“ tvrdí Jaromír Beránek.

Podobný názor má také Pavel Hlinka: „CzechTourism se podstatně zlepšil, práce ministerstva zahraničních věcí je koncepční. Ministerstvu pro místní rozvoj zazlívám to, že všechny peníze na rozvoj cestovního ruchu dalo do krajů. Kraje nejsou schopny se mezi sebou dohodnout, aby investice na sebe navzájem navázaly. Naopak si dělají někdy schválnosti. Například udělají cyklostezku a ta skončí pět kilometrů před koncem jednoho kraje, aby náhodou turisté nejeli ještě do vedlejšího.“

Od listopadu byla spuštěna nová reklamní a marketingová kampaň, která má do ČR přivábit další turisty. Kampaň se jmenuje Paleta a její plánovaný rozpočet je 90 milionů korun. Kampaň realizuje a platí CzechTourism, dříve známý jako Česká centrála cestovního ruchu. Nejde ovšem o zimní dovolené: „Co se týče zimní dovolené, nemůžeme konkurovat Alpám, proto se marketingově zaměřujeme především na období letní dovolené,“ říká vedoucí oddělení marketingových projektů CzechTourism Pavel Klicpera. Podle něj si letní dovolenou lidé plánují zpravidla v zimních měsících. „Televizní spot tvoří základ naší letošní evropské kampaně zacílené na turisty od britských ostrovů až po Pobaltí,“ uzavírá Klicpera.

Kampaň nazvaná Paleta má být nasazená od listopadu do března. Představuje Česko očima malíře, který maluje v pražském ateliéru českou krajinu, kde se objevují základní prvky charakterizující její turistický potenciál. Podle reklamních expertů televizní kampaň za necelých sto milionů korun, která poběží čtyři měsíce, by byla viditelná v jedné zemi – nikoli však, jak tvrdí Klicpera, od Británie po Pobaltí.

Další kampaní iniciovanou agenturou CzechTourism je propagace svatební turistiky na satelitním kanále Wedding TV, která je zaměřena na střední a vyšší vrstvy ve Velké Británii. Součástí kampaně bude soutěž, jejíž vítězové získají ubytování ve svatebním apartmá některého z luxusních hotelů v Praze.

Hvězdičky může mít každý
Kvalita roste s náročností hostů. To platí i v hotelové branži. Bohužel ne vždy v té zdejší. „Problém je mimo jiné i školství, protože kvalita vyučených číšníků a kuchařů je katastrofální, oni prostě nic neumějí. Je to dáno dost i tím, že na učňovské škole už dnes nesmí učit nikdo, kdo nemá vysokou školu, což je možná dobré u matematiky, českého jazyka, ale u vaření je to zbytečné,“ říká snídaňová hosteska Veronika Klicmanová z pražského hotelu Prezident. V hotelu pracuje jako brigádník, zkušenosti v oboru hotelnictví ale získávala kromě Německa i ve Švýcarsku. „Personál se musí umět chovat, usmát se, popřát pěkný den, vytvořit příjemnou atmosféru. Hlavně nemůže z hosta dělat hlupáka a dávat mu najevo, že může být rád, že mu vůbec kafe přinesl,,“ říká Klicmanová. Přidává se i Pavel Hlinka: „U nás stále platí, že si většina majitelů restaurací otevře podnik, postaví tam hlídače a chodí si jen večer pro tržbu. Nemají to jako rodinný podnik.“

Další problém je, že je možné provozovat hotel i v místech, která k tomu nemají vhodné podmínky. Například na magistrále v pražské Legerově ulici působí desítky hotelů. „Každý hotel by měl mít parkovací plochu. Pokud to tak není, nastává otázka, zda takový hotel měl být vůbec zkolaudován. Tím se dostáváme k tomu, že celá řada hotelů vznikla jen proto, aby si někdo vypral peníze. Je to otázka nekalé konkurence a toho, že někdy nejde ani o úroveň služeb a o hosta, jako o to provozovat takové zařízení,“ tvrdí Hlinka.

A navíc, v zásadě jediná povinná klasifikace hotelů v Česku vyplývá ze stavební vyhlášky. A tam jsou řečeny v zásadě jen rozměry koupelny a pokojů plus nějaké základní vybavení, které hotel musí mít k tomu, aby mohl mít určitý počet hvězd. „O službách jako takových tam ale není nic, což je problém. Tuzemská asociace hotelů má vlastní dobrovolnou klasifikaci, která zahrnuje vše podstatné včetně úrovně služeb, jenomže v tom se hosté nevyznají, takže dneska si může dát na hotel hvězdičky kdokoli se sebehoršími službami, stačí mu jen, že nabízí například velké koupelny,“ říká Jaromír Beránek.

Tahákem plastiky i ekologie
Ti, kteří hotely neprodávají, hledají cesty, jak alespoň udržet jejich provoz. Wellness a Spa už je téměř nezbytným standardem, přidávají se také kadeřnictví, kasina, směnárny. Někdy přicházejí i s nečekaně obskurními službami. Například hotel Frankův dvůr v Jindřichově Hradci uzavřel smlouvu s novou klinikou plastické chirurgie, která zahájí provoz v lednu.  Hodlají se zaměřit i na zahraniční klientelu. „Nechceme z toho udělat továrnu na estetickou chirurgii, ale chceme lidem nabídnout balíčky, kdy si na své přijdou celé rodiny. Například se ženou, která podstoupí zákrok, může přijet i manžel s dětmi a bude o ně postaráno,“ vysvětluje ředitel hotelu David Adamovič. Podle něj je o zákroky velký zájem a lidé se objednávají dopředu, přestože klinika dosud nefunguje. Odlišná skladba „beauty turistů“ z různých koutů Evropy může podle něj velice příznivě ovlivnit cestovní ruch v regionu.

Jiným trendem, který má vést k nalákání turistů, jsou zelené hotely, které nabízejí ekologicky šetrné služby. Je jich sice zatím pouhých devět, ale jejich spektrum je široké – od pětihvězdičkového hotelu až po autokempink. A ze zájmu o získání symbolu ekologicky úsporných služeb lze soudit, že k dosavadním devíti brzy přibudou další. „V různém stadiu poskytování informací, prověřování, jak jsou hotely schopné kritériím vyhovět, běží nyní řízení u dalších šesti až sedmi hotelů,“ vysvětluje Petr Saifríd z informační agentury životního prostředí CENIA, jež certifikát environmentálně šetrný hotel vydává. Každý z hoteliérů, který se tento symbol rozhodne získat, se přitom musí vypořádat s 90 požadavky. „Týkají se například hospodaření s energiemi, vodou, odpady, poskytování služeb v hotelu, jeho obecným systémem řízení, poskytováním informací,“ vypočítává Saifríd. Naposledy ekoznačku získal letos v srpnu hotel Šumava INN na šumavské Kvildě.

Příkladem ubytovacího zařízení šetrného k životnímu prostředí je i vzdělávací Centrum Veronica v Hostětíně poblíž Uherského Brodu. Je v pasivním domě, který má minimální nároky na spotřebu energií. Centrum funguje od roku 2006 a jezdí sem asi 5000 návštěvníků ročně. Důvodem návštěvy obvykle bývá zájem o modelové ekologické projekty, které centrum prezentuje. „Jezdí k nám ale i turisté, cyklisté, rodiny s dětmi, senioři, firmy na školení nebo školáci,“ říká Hana Machů z Centra Veronica.

Právě tyto aktivity mají svůj význam. Prostřednictvím nich a oslovováním turistů moderními technologiemi má tuzemský cestovní ruch šanci na úspěch. I když je celkově cestovní ruch v útlumu, lze najít v určitých výsecích reality i pozitivní čísla. Například nárůst prodeje přes internet. Cizinci si kupují pobyty stále častěji přes servery expedia.com a hotels.com. Během letošního léta zaplatilo 40 000 turistů za letenky a hotely přes 12 milionů dolarů. To je v porovnání se stejným obdobím loňského roku až o 20 % víc. Největší podíl na objednávkách prostřednictvím internetu měli turisté ze Spojených států amerických a Velké Británie.

Návraty do Čech
Jde o trend, o němž se hovoří už několik let. Jestliže ubývá movitých turistů ze ­zahraničí, mohli by je nahradit domácí cestovatelé.  A skutečně tomu tak je. Například zájem Čechů o pobyt na Železnorudsku v zimní sezoně 2009 – 2010 je oproti předchozím obdobím o poznání vyšší. Podle zástupců hotelů a penzionů v Železné Rudě a na Špičáku se počet potvrzených objednávek na pobyty v zimní sezoně 2009/10 zvýšil o 10 až 30 %. „U nás se na tom podílí především individuální objednávky od české klientely. Kromě tradičně silných termínů, jako je povánoční období a Silvestr, bez problémů zaplníme kapacitu našich dvou hotelů i od ledna do března 2010,“ pochvaluje si ředitel tříhvězdičkových hotelů Horizont a Špičák Martin Mautner. Tyto hotely patří s kapacitou téměř 350 lůžek k největším v oblasti.

Za pravdu mu dává ředitel tříhvězdičkového železnorudského Penzionu Böhmerwald Tomáš Horek: „Počet objednávek v meziročním srovnání vzrostl o více než desetinu, pociťujeme větší zájem Čechů než v předchozích letech.“ Češi si podle Horka již nyní s půlročním předstihem zamlouvají kromě Silvestra termíny na jarní prázdniny. „Výrazně roste i zájem o kratší pobyty. Nárůst tuzemských objednávek tak výrazně převyšuje pokles zájmu, který nastal u tradičních turistů z Nizozemí,“ tvrdí Horek. 

Téměř vyprodanou kapacitu měla už v říjnu ubytovací zařízení v rámci největšího šumavského lyžařského areálu Špičák.

Zájem o Železnorudsko se projevil už na jaře a v létě, kdy vzrostl počet turistů v porovnání s předchozími lety 2008 a 2007. Svou roli hraje zlepšující se infrastruktura, kvalitnější vybavení a služby lyžařských areálů na Železnorudsku.

Ochutnávka české gastronomie
Recese a s ní spojené zhoršené ekonomické podmínky se promítají do cestovního ruchu, a tím i do situace hotelů a restaurací v České republice. Krizi přežijí jen ti, kteří si hostů považují, vytvářejí dobré pracovní podmínky pro personál, efektivně využívají pracovní sílu. Větší hotel má výhodu – v přepočtu na hosta má například nižší náklady na recepčního než malý hotel. Předseda Asociace hotelů a restaurací ČR Aleš Stárek se domnívá, že pokud dojde v blízké budoucnosti ke krachům hotelů, lze to očekávat tam, kde neposkytují obvyklý hotelový standard. Obvykle proto, že jejich majitelé nezlepšovali vybavení či služby a budovy nebyly původně určeny k ubytování.

Hotely se musejí snažit hosta něčím příjemně překvapit, dát mu něco navíc, něco výjimečného, co jinde nenajde. „Je jen dobře, že se tímto směrem konečně začaly vydávat i státní instituce a organizace z oblasti cestovního ruchu a hotelnictví. Jedním z hlavních nástrojů, jak podpořit zájem o návštěvu České republiky, jsou propagační kampaně v zahraničí, spolupráce v oblasti internetového marketingu a také stimulace domácí turistiky včetně propagace cestovního ruchu v krajích,“ domnívá se Jaromír Beránek.

Zajímavým produktem tohoto charakteru tak může být Czech Specials (Ochutnejte Českou republiku), na němž se podílejí agentura CzechTourism, Asociace hotelů a restaurací ČR a Asociace kuchařů a cukrářů ČR. Projekt chce navázat na tradice kvalitní české gastronomie a představit zahraničním i domácím turistům jednotlivé regiony ČR prostřednictvím naší národní kuchyně i místních regionálních specialit.

Daniel Tácha
Foto: Hotel Kings Court

Autor je spolupracovníkem redakce.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.