Hotel prorůstající lesem

29. ledna 2010

Partneři sekce:

Příkladem obohacujícího setkání drsné norské krajiny, skandinávské kulturní historie a moderní architektury je projekt krajinného hotelu poblíž rokle Gudbrandsjuvet v údolí Valldalen. Jeho jednotlivé pokoje jsou rozesety v panenské přírodě tak, aby ji co nejméně narušily a návštěvníkům zároveň poskytly ty nejkrásnější výhledy. Architekti ze studia Jensen og Skodvin akceptovali každý strom a nerovnost terénu a podobu staveb jim přizpůsobili.

Juvet znamená v norštině rokli. Nazývá se tak i neobvyklý hotel poblíž soutěsky Gudbrandsjuvet neboli Gudbrandovy rokle spojené s legendou připomínající naši o Horymírovi, kde pod vyhlídkovými mosty pění divoký horský potok. Tato oblíbená turistická oblast se nachází v západním Norsku v kraji Møre og Romsdal v obci Norddal.

Majitel místní farmy Knut Slinning se rozhodl zúročit výhodnou polohu jeho pozemku v těsné blízkosti hojně navštěvované přírodní rezervace a poskytnout turistům ubytování v hotelu, který by byl co nejšetrnější k okolní krajině. Oslovil tedy architekty Jana Olava Jensena a Børrea Skodvina, kteří již dříve do Gudbrandsjuvetu navrhli několik vyhlídkových plošin, mostů a návštěvnické centrum. Ti vypracovali projekt hotelu s jednotlivými pokoji rozmístěnými mezi lesním porostem, na skalnatém i svažitém pozemku, na úpatí hor i těsně nad řekou.

Vpíjení do norské divočiny
Architekti Jan Olav Jensen a Børre Skodvin spolupracují už od poloviny devadesátých let minulého století. Za dobu existence jejich společné architektonické kanceláře v Oslo získali mnohá ocenění doma i v zahraničí. Ve své tvorbě navazují na norskou modernistickou tradici, reprezentovanou především architektem Sverre Fehnem, jedním z nejvlivnějších norských tvůrců dvacátého století, který navrhoval stavby s maximálním ohledem na prostředí a kladl důraz na citlivé zasazení díla do přírody.

O to také usilují Jan Olav Jensen a Børre Skodvin, jak je vidět na jejich realizacích. Kromě cenami ověnčených staveb Kostela Mortensrud nedaleko Oslo, cisterciáckého kláštera na ostrově Tautra či lázeňského domu v Bad Gleichenberg v Rakousku jsou autory i několika projektů turistických stezek s vyhlídkovými plošinami, mosty, odpočívadly a informačními zastávkami.

Pro skandinávskou architekturu jsou charakteristické čisté linie, racionalita i organické křivky, které vycházejí z přírodních tvarů a principů. Silný vztah k přírodě a úcta k ní je nejdůležitějším principem tvorby studia Jensen og Skodvin. Ukazuje se to na stavbách obytných, církevních i těch pro volný čas.

V Gudbrandsjuvetu vyhlídkové plošiny a mosty z přírodních materiálů kopírují terén, akceptují každou jeho zvláštnost, vpíjí se do krajiny. Stejně je tomu v případě hotelových buněk, které s přírodou téměř splývají. Jejich tvar a prostor byl navržen s maximálním respektem k norské divočině.

Domy, které se vyhýbají stromům
Krajinný hotel Juvet tvoří soubor sedmi malých samostatných domků. Jedna či dvě stěny každého z nich jsou prosklené a skýtají výhled na zasněžené vrcholy hor, do lesních houštin i na říční proud.

Aby domky co nejvíce splynuly s krajinou, zvolili architekti jako stavební materiál dřevo v kombinaci s prosklenými stěnami zasazenými do minimálních profilů. Ty propojují vnitřek pokojů s vnějším prostředím. Všechny domky architekti rozmístili takovým způsobem, aby z žádného nebylo vidět na jiný, a bylo tak jejich obyvatelům umožněno v norských lesích nerušeně kontemplovat – ovšem v pohodlí hotelového pokoje.

Autoři zachovali každý strom a kámen a návrhy hotelových pokojů podřídili konkrétním scenériím, povrchům a porostům. Umístili je na platformy podpírané ocelovými pruty o čtyřcentimetrovém průměru, které navrtali do skály tvořící podloží. Tak se jen minimálně narušil pozemek, na němž domky vyrostly. Svým úsilím co nejméně zasahovat stavbou do přírody Jan Olav Jensen a Børre Skodvin rozšiřují chápání udržitelné, ekologické architektury.

Jednotlivé hotelové buňky mají různé půdorysy, navržené individuálně s ohledem na podmínky pečlivě vybraného místa. Každá je tvořena jedním pokojem na obdélníkovém půdorysu. Jeho součástí jsou dvě zóny – pro spánek a relaxaci v desénových křeslech – obě s výhledem do přírody. Úložný prostor je v komoře připojené k tomuto pokoji v místě, kde to terén dovolil. Podobně jsou umístěny malé koupelny – v úzkých výběžcích přiléhají k pokoji v různých úhlech.

Hotelové pokoje Juvet umožňují hostům intenzivní prožitek z přítomnosti lesa a panenské přírody, zároveň však poskytují dostatečný komfort. Zatím je možné využít prvních sedm z nich, výstavba však pokračuje a v budoucnu by zde mělo být postaveno dalších dvacet jedna pokojů. Pro člověka zvyklého žít v rychlém tempu města jsou podobná místa balzámem a v architektuře, jako je tato, si může lépe uvědomit, jaký význam pro něj příroda má.

Půdorys

Řez

Krajinný hotel Juvet (Juvet landskapshotell)
Investor: Knut Slinning
Architekt: Jensen og Skodvin Arkitektkontor – Jan Olav Jensen, Børre Skodvin
Spolupráce: Torunn Golberg Helge Lunder, Torstein Koch, Thomas Knigge
Krajinný architekt: Jensen og Skodvin Arkitektkontor
Statika: Siv. Ing. Finn Erik Nilsen
Projekt: 2004–2007
Realizace: 2007–2009
Užitná plocha: 800 m²
Náklady: 1 mil. euro