Zrekonstruovaná Erhartova cukrárna je vzácným příkladem, kdy se podařilo udržet původní účel prostoru – provozování cukrárny s respektováním všech s tím souvisejících funkcí. Vzhledem k tomu, že se v průběhu let neměnilo využití prostoru, nebylo nutné přistoupit k radikálním změnám v dispozičním řešení. Pietní přístup k památce se zde s jistou samozřejmostí nabízel jako jediné vhodné východisko.
Hotel Olympia od architekta Kamila Mrvy otevřený loni v březnu si na nedostatek hostů nemůže stěžovat, přestože konkurence je co by kamenem dohodil. Zhmotňuje totiž ojedinělý závan moderní architektury a designu v tomto městě narýsovaném socialistickými projektanty. Přitom nezapírá spřízněnost s průmyslovou podstatou novodobé Kopřivnice, známé svou továrnou na výrobu tatrovek.
Komplex administrativních budov Spielberk Office Centre v Holandské ulici v Brně – Štýřicích je obklopen vodním živlem. Není to náhoda. Dalo by se říci, že si holandský investor přivezl do Brna kus své země, kterou si bez vody nikdo nedovede představit.
Z pohledu architekta lze administrativní budovy rozdělit na základě několika hledisek. Zásadním kritériem je účel, pro který má taková budova vzniknout. Je třeba brát v úvahu, zda se jedná o administrativní budovy pro vlastní potřebu investora, které bude využívat jako firemní sídlo, nebo zda se bude jednat o ryze komerční prostory k pronájmu nebo prodeji.
Památky a historické prostředí lákají již dlouho nejen jako oblíbené turistické cíle, ale jejich atraktivita je často využívána také pro vytvoření zajímavých ubytovacích a restauračních objektů. V Benešově, v místní části na Karlově, se ateliéru AA Lábus a Atelieru K2 podařilo využít několik starých domů, z nichž některé se již zdály být odsouzeny k zániku, pro vytvoření příjemného a netypického penzionu, který byl slavnostně otevřen 9. 7. 2008.
Vysoké domy jsou v poslední době předmětem široké diskuse o tom, zda je jich opravdu zapotřebí, zda je stavět, či nestavět – a pokud ano, tak jak. A to vše zejména v kontextu historických měst. Jan a Ivana Bendovi žijí a pracují v Šanghaji a shrnují své poznatky o smyslu výstavby vysokých budov v Číne.
Plechové haly, komplexy připomínající pouťové atrakce, architektonicky zajímavé moderní komplexy i historické budovy – to všechno mohou být nákupní centra. Tón výstavby se totiž v čase měnil a mění. V počátcích novodobých porevolučních obchodních center se bohužel příliš nedbalo na architekturu, ale pouze na účel. Dnes je tomu naštěstí v mnoha případech jinak. Architektura je kvalitnější a přihlíží se samozřejmě i k lokalitě a funkci centra.
Po téměř dvou letech od dokončení si na novou budovu ČSOB v pražských Radlicích, největší, nejmodernější a vůči životnímu prostředí šetrný administrativní objekt v ČR, zvykli lidé z okolí i přiléhající skalnaté údolí. Zdá se, že si na ni zvykli i ti, jimž je určena – zaměstnanci banky. Zřejmě proto, že na lepší se zvyká snáze.
Téma výškových budov je stále žhavé. Dokazuje to nejen zájem laické veřejnosti o toto téma, ale i konference a fóra odborníků. Během podzimu se téma výškových budov prezentovalo v rámci akce Architecture Week i na konferenci o výškových budovách, pořádané společností ABF.
V listopadu bylo v Praze na Pankráci otevřeno obchodně-společenské centrum Arkády Pankrác, které je součástí celoměstského polyfunkčního centra Pankrác City. Svou funkcí a společenským významem jsou Arkády Pankrác ústřední stavbou tohoto městského prostoru.
V Praze 8 nedaleko Palmovky a Libeňského mostu je na spadnutí nový projekt za 7,5 miliardy korun. Developerská skupina Crestyl tu na jaře zahájí výstavbu administrativní budovy a bytových domů s výhledy na klidnou zátoku Vltavy. Jako první se začne stavět budova ateliéru S.H.S architekti pod názvem Dock 01, o níž bude řeč především.
Již 3. ročník mezinárodní konference Výškové budovy v historických městech Evropy se bude konat 27. 11. 2008 ve Veletržním paláci v Praze 7, sál Terminál.
Američany od stavby mrakodrapů hned tak něco neodradí. Národní hrdost jim nedovoluje podvolit se hrozbám, naštěstí jí však nepodléhají natolik, aby neumožnili práci zaoceánské kanceláři Foster and Partners. Ta je totiž podepsána pod stavbou Hearst Tower v New Yorku. A přišla nejenom s neobvyklým konceptem diagonální ocelové konstrukce, ale také s důrazem na ekologii a úsporu energií.
Administrativní budovy jsou příliš širokým pojmem pro velmi různorodou škálu staveb od úřadů až po banky. Právě budova ČSOB od Josefa Pleskota se stala důležitým milníkem svým demokraticky uspořádaným vnitřním prostorem s výrazně městotvornými prvky. Obrátili jsme se na autora této banky, abychom na jejím příkladě sledovali posun tohoto typologicky i investorsky vděčného druhu staveb.
Co může proměna bývalých průmyslových budov na kanceláře přinést jejich obyvatelům, ať už jsou to manažeři či úředníci? Jaká úskalí připravuje architektům? Je to výzva, nebo je tento prostor svazuje? Přinášíme alespoň dva příklady, jak může tato přeměna dopadnout.
