Futurama – městské kanceláře budoucnosti
Galerie(9)

Futurama – městské kanceláře budoucnosti

Podél Vltavy poblíž karlínské Invalidovny roste další administrativní centrum. Zatím neúplnou čtveřici budov s fasádou z režných cihel poskládaných na geometricky přesný šachovnicový půdorys doplňuje menší, architektonicky výjimečná budova. Mezi budovami vedou ulice se vzrostlou zelení, areálem protéká říčka, která vrcholí kaskádou ve vstupním náměstí, setkat se tu lze i se sochařskými díly. „Přál bych si, aby areál fungoval jako antické město s živým veřejným prostorem,“ říká architekt Vladimír Krátký, jehož ateliér ve spolupráci se Studiem acht projekt navrhl.

Bývalá industriální pražská čtvrť Karlín se během několika málo posledních let proměňuje v unikátní místo, kde se historicky i architektonicky hodnotné industriální stavby s komíny mísí s moderní architekturou světových tvůrců. Právě toto prolínání a charakteristická paměť místa spolu s těsnou blízkostí městského centra zvyšují zájem o lokalitu podél pravého vltavského břehu. Nejnovějším projektem v této části města je administrativní centrum Futurama Business Park – komplex budov, které připomínají přívětivou městskou zástavbu s vodními prvky, lavičkami, vzrostlými stromy i uměleckými díly.

Představa nového Karlína jako pražské obdoby londýnské přístavní čtvrti Docklands se tak začíná postupně naplňovat a Futurama Business park je dalším krokem k zářné budoucnosti této městské části, založené před téměř dvěma sty roky.

Holandská inspirace
Na místě ruin bývalého statistického úřadu vyrůstají budovy, z nichž je cítit respekt jejich autorů k okolní zástavbě a historickému kontextu lokality. Odpovědnost vůči jedinečné ­lokalitě cítila i developerská společnost Immorent, která nejprve vyzvala několik renomovaných architektonických kanceláří, aby předložily své studie. „Z tohoto konkurzu pak vzešla spolupráce našeho ateliéru a česko-nizozemského Studia acht. My jsme se zabývali více architektonickou stránkou, Studio acht, protože je to větší kancelář, bylo generálním projektantem,“ říká architekt Vladimír Krátký, vedoucí Atelieru Krátký, jejichž projekt developera zaujal nejvíce. Mohl tak navázat na předchozí spolupráci svého ateliéru a společnosti Immorent, která vedla k realizaci administrativních center Gemini na pražském Pankráci či Avenir v Praze – Nových Butovicích.

Fasáda kancelářských budov není prosklená, jak tomu obvykle bývá, ale pokrytá cihlami. „Když jsme projekt navrhovali, dokončovali jsme souběžně administrativní centrum Gemini, kde jsme použili lisované holandské cihly ve velkém měřítku, které se osvědčily. Proto jsem je zvolil i v případě Futuramy. Inspirací mi byly projekty navržené právě Studiem acht. Holandský vliv je vidět na jejich mnohých realizacích,“ vysvětluje volbu cihel Vladimír Krátký.

Cihlová fasáda působí teplým dojmem a lépe evokuje běžnou městskou zástavbu. Přesně podle předsevzetí autorů: „Tento projekt kancelářského centra neměl mít nijak bombastickou architekturu, šlo nám o vytvoření jakéhosi kampusu, aby se v něm lidem příjemně ­pracovalo, procházelo, odpočívalo, ­žilo.“

Otevřená náměstí

Architektonická koncepce navazuje na základní kompoziční schéma klasické městské karlínské zástavby a propojuje ji na západní straně areálem Invalidovny s přiléhajícími Hakenovými sady a panelovým sídlištěm z první poloviny šedesátých let minulého století. „Určitou inspirací byl i původní záměr Fischerovy Invalidovny založený na půdorysném schématu devíti čtverců, z nichž byl realizován pouze jeden,“ prozrazuje Vladimír Krátký.

Administrativní komplex bude po dokončení tvořit sedm budov. Hmotově dominantní jsou dvě identické struktury – dvojice protilehlých budov ve tvaru podkovy, uzavírajících vnitřní nádvoří. Ty jsou podle slov autora „sestaveny do až klasicistního urbanistického osového schématu.“ Ve finální fázi je doplní další stavba odlišná tvarem i materiálem – podélná čtyřpatrová budova s prosklenou fasádou.

Zatím tu stojí vstupní objekt se zajímavě řešenou ocelovou strukturou a první dvojice budov ze čtyř plánovaných s fasádou z režných cihel, které obklopují jakési náměstí. Tyto dvě protilehlé kancelářské budovy tvoří železobetonový skelet s obezdívkou lícovým cihlovým zdivem s výraznými vertikálními okenními otvory různých velikostí.

Další dvojice a poslední podélná budova budou součástí druhé etapy. V současnosti projekt poskytuje osm tisíc čtverečních metrů kancelářských ploch flexibilně přizpůsobitelných potřebám malých uzavřených kanceláří i open space.

Geometrické kompoziční schéma podtrhuje velkorysé náměstí, které osově protíná dlážděná pěší ulice a linie vodní plochy. Do této plochy a do vstupní haly jedné z budov jsou umístěny sochy. „Se sochařem Zdeňkem Ruferem jsme do vodní plochy instalovali sochy plavců a další architektonicko-sochařský počin lze vidět při vstupu do kanceláří: šanony jakožto symbol kancelářské práce odlité z betonu.“

Cihly a ocel
Nejblíže k Vltavě se nachází architektonicky akcentovaný vstupní objekt přisazený k Sokolovské ulici. Ten je kombinací oceli a železobetonu a v kontextu okolních, cihlami obezděných staveb ­působí určité pnutí. Nacházejí se v něm kavárna a showroom v přízemí, kantýna se zázemím a venkovním patiem v suterénu a reprezentační kanceláře v patře. „S investorem jsme se dohodli, že k budovám uspořádaným do pravidelných geometrických útvarů přidáme takový bonbon, který bude architektonicky výjimečný,“ říká Vladimír Krátký a popisuje, s jakými obtížemi se museli architekti a projektanti vypořádat: „Složitá forma ocelových sloupů s sebou přinášela složité projekční i realizační řešení. Sledují nepravidelný oválný tvar půdorysu, jsou spojovány do tvaru písmene V a navíc vykloněné směrem ven. Problematické bylo také zakládání objektu, protože v těchto místech je vysoká hladina spodní vody.“

Také vybudování vodovodních a kanalizačních přípojek pomocí speciální podzemní tuneláže bylo jednou z technicky náročnějších částí stavby. „Přípojky procházejí meziprostorem ve dvojité podlaze. ­Realizaci nám však zkomplikovala spodní voda, neboť objekt stojí v blízkosti řeky a v Karlíně je navíc pískové podloží. Musel být proto zvolen speciální způsob injektáže podloží a vlastní výkop se prováděl do tohoto hubeného betonu,“ vysvětluje architekt.

Energeticky úsporná budoucnost

Futurama Business Park nenabízí jen kvalitní kancelářské prostory a příjemné prostředí, jde zároveň o energeticky úsporné budovy. Kromě účinného systému stínění a vzduchotechniky minimalizuje ztráty fasáda s důkladným tepelným odporem. „Fasáda poměrně více akumuluje teplo díky menšímu poměru skla, což ovšem není na úkor osvětlení,“ říká Vladimír Krátký. Hlavním zdrojem tepla v objektu je tepelné čerpadlo v kombinaci s výměníkovou stanicí, které je umístěno na střeše každé z budov. Vzduchotechnické jednotky jsou navrženy tak, aby získávaly teplo z odpadního vzduchu rekuperací.

Kateřina Kotalová
Foto: Aleš Jungmann

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.