Po téměř dvou letech od dokončení si na novou budovu ČSOB v pražských Radlicích, největší, nejmodernější a vůči životnímu prostředí šetrný administrativní objekt v ČR, zvykli lidé z okolí i přiléhající skalnaté údolí. Zdá se, že si na ni zvykli i ti, jimž je určena – zaměstnanci banky. Zřejmě proto, že na lepší se zvyká snáze.
Téma výškových budov je stále žhavé. Dokazuje to nejen zájem laické veřejnosti o toto téma, ale i konference a fóra odborníků. Během podzimu se téma výškových budov prezentovalo v rámci akce Architecture Week i na konferenci o výškových budovách, pořádané společností ABF.
V Praze 8 nedaleko Palmovky a Libeňského mostu je na spadnutí nový projekt za 7,5 miliardy korun. Developerská skupina Crestyl tu na jaře zahájí výstavbu administrativní budovy a bytových domů s výhledy na klidnou zátoku Vltavy. Jako první se začne stavět budova ateliéru S.H.S architekti pod názvem Dock 01, o níž bude řeč především.
Již 3. ročník mezinárodní konference Výškové budovy v historických městech Evropy se bude konat 27. 11. 2008 ve Veletržním paláci v Praze 7, sál Terminál.
Američany od stavby mrakodrapů hned tak něco neodradí. Národní hrdost jim nedovoluje podvolit se hrozbám, naštěstí jí však nepodléhají natolik, aby neumožnili práci zaoceánské kanceláři Foster and Partners. Ta je totiž podepsána pod stavbou Hearst Tower v New Yorku. A přišla nejenom s neobvyklým konceptem diagonální ocelové konstrukce, ale také s důrazem na ekologii a úsporu energií.
Administrativní budovy jsou příliš širokým pojmem pro velmi různorodou škálu staveb od úřadů až po banky. Právě budova ČSOB od Josefa Pleskota se stala důležitým milníkem svým demokraticky uspořádaným vnitřním prostorem s výrazně městotvornými prvky. Obrátili jsme se na autora této banky, abychom na jejím příkladě sledovali posun tohoto typologicky i investorsky vděčného druhu staveb.
Co může proměna bývalých průmyslových budov na kanceláře přinést jejich obyvatelům, ať už jsou to manažeři či úředníci? Jaká úskalí připravuje architektům? Je to výzva, nebo je tento prostor svazuje? Přinášíme alespoň dva příklady, jak může tato přeměna dopadnout.
Vedle bydlení jsou jedním z nejžádanějších druhů staveb administrativní budovy. A odborníci z oboru realit předpovídají, že tento trend bude ještě sílit. Českou republiku si totiž za místo svého působení vybírá stále více globálních firem. Potřeba administrativních budov pro několik set, ale někdy i tisíc zaměstnanců je tedy to, co dnešní firmy vyžadují. Hlad po office parcích je tudíž značný. Nejvíce samozřejmě v Praze. Zájem se však přesouvá i do dalších velkých měst, například do Brna, které si za své sídlo vybrala například společnost IBM.
Nové ústředí ČSOB Group v pražských Radlicích se stalo „nejzelenější“ administrativní budovou ve střední Evropě. Americká instituce U.S. Green Building Council, která posuzuje budovy z hlediska ekologické šetrnosti, v těchto dnech zvýšila certifikaci tohoto největšího administrativního objektu v ČR ze stříbrného na zlatý stupeň. „Zlatý stupeň LEED řadí centrálu ČSOB ke světové ekologické špičce,“ říká Petr Fanta, generální ředitel společnosti Skanska Reality.
Jednou z administrativních budov, o nichž se v loňském roce nejvíce mluvilo, bylo devítipodlažní newyorské sídlo InteractiveCorp od Gehry Partners, oceněné loňskou společnou cenou za architekturu časopisů Business Week a Architectural Record. Losangeleský klasik americké architektury Frank Gehry se po více než čtyřiceti letech praxe dočkal vloni v březnu dokončení prvního významného projektu v New Yorku.
Dokončení rekonstrukce a dostavby Edisonovy transformační stanice v Praze v Jeruzalémské ulici proběhlo loni na podzim. Projekt rekonstrukce této pozoruhodné funkcionalistické stavby F. A. Libry v centru města navrhl Ladislav Lábus v roce 2003 s cílem využití objektu pro univerzální, kancelářské účely.
Ve střední Evropě, tedy ani u nás, nebyla stavba výškových budov vynucena místem, jako je tomu ve Spojených státech amerických, které jsou jejich kolébkou. V evropských poměrech byly a jsou výškové stavby stále více otázkou prestiže. Jestli patří i do našich měst, je otázka v poslední době velmi často diskutovaná. Odpověď zní: výškové budovy ano, mrakodrapy přesahující 30 až 40 pater nikoliv.
Výškové stavby určitě souvisejí s lidskou povahou a snahou směřovat vzhůru. Člověk stojící na zemi chtěl vidět dál. Buď vystoupil na vršek nebo na hory, nebo si na rovině postavil vyhlídku, rozhlednu nebo pozorovatelnu. Zpravidla ve tvaru věže.
Výškové budovy stále častěji vyrůstají i v metropolích postkomunistických zemí. Projekt exkluzivního rezidenčního mrakodrapu se nyní chystá ve Varšavě. Obytný komplex Złota 44 v podobě věže od známého newyorského architekta Daniela Liebeskinda se stane nepřehlédnutelnou dominantou města.
Stavby, které vždy vzbudí pozornost. Mají své příznivce i zaryté odpůrce. Jsou výjimečné stavebně i vizuálně, vždy výrazně ovlivní místo, kde jsou postaveny. Jde o extrémně vysoké stavby, mrakodrapy.
