DRN na Národní

Exponovaný pozemek na nároží Národní třídy a Mikulandské ulice byl dlouhou dobu parkovištěm, proslaveným propracovaným grafitti na zdi, jež jej oddělovala od barokního Schönkirchovského paláce. Novostavba polyfunkčního domu, nazvaného snad kvůli své zelené fasádě DRN, se snaží navázat na tradici pražských paláců a rehabilitovat toto místo v srdci Prahy.

Místo stavby a genius loci, přítomnost Schönkirchovského paláce, jeho dvorních křídel a konírny, již vydané stavební povolení na projekt hotelu, dle kterého se začalo stavět. To vše hrálo roli v architektonickém návrhu projektu Paláce Národní, který byl založen především na citlivém přístupu k původním objektům.

Architektonická archeologie

Důraz byl kladen na používání klasických řemeslných postupů a materiálů kompatibilních s historickými materiály. Propojení barokního paláce a moderního domu diktuje estetiku celého komplexu.

Prvořadým záměrem bylo co nejkvalitněji zrekonstruovat barokní stavbu a využít všechny nalezené hodnoty k prezentaci v dokončeném díle.

Všechny původní materiály (cihly, opukové kameny, dřevěné trámy, valouny ze staré dlažby nebo třeba prejzy a tašky) byly pečlivě uloženy a následně v novostavbě zapracovány do jednoho harmonického celku.

Bylo obnoveno původní tvarosloví střechy paláce, které bylo v průběhu času několikrát narušeno necitlivými úpravami, a to na základě projektu krovu, který vycházel ze známých barokních technologií a způsobů, jakým byly krovy složeny.

Autoři projektu také pracovali s informací o plánované rekonstrukci budovy jižního souseda a připravili prostor u jižní stěny pro možné propojení nádvoří obou objektů.

Spojení dvou světů

Novostavba na volné nárožní proluce spojuje různé světy – vysoké jednoduché tvary Paláce Dunaj z třicátých let 20. století a nižší romantické barokní paláce v ulici Mikulandská.

Hlavní fasáda sleduje uliční čáru, která díky existenci Schönkirchovského paláce (Kaňkova domu) ubíhá a zužuje ulici na původní historickou šířku. K propojení těchto světů pomáhá síť ze zapečených nerezových pásků, která vizuálně navazuje na římsy a nároží sousedních objektů.

Propojení původního barokního objektu s moderní architekturou je možné nejintenzivněji vnímat na nádvoří, které vytváří spolu s nově vzniklou pasáží příjemný a klidný veřejný prostor na jedné z nejrušnějších městských tříd v Praze.

Z prostoru nádvoří tak lze nejlépe pozorovat celkový rozsah i složitost projektu. Osm nadzemních podlaží nového paláce se propojuje s pěti nadzemními podlažími starého paláce. Díky tomuto propojení vzniká zajímavé členění vnitřních prostor k pronájmu o celkové výměře cca 11.000 m2.

V přízemí a v prvním patře jsou to jednotky pro obchodní využití, v ostatních podlažích pro kanceláře. Budova má také čtyři suterény, ve kterých je téměř 100 parkovacích míst, prostory pro sklady a technologické místnosti.

Garáže jsou pojaty jako jeskyně.
Garáže jsou pojaty jako jeskyně. |

Zelený dům

Od třetího nadzemního podlaží je výraz domu ovládán průběžně lemujícími balkony, na jejichž okraji je navržen pás bohaté, řízeně a pečlivě pěstované zeleně, která by měla přispět k osvěžení uličního prostoru, ale také výhledům z oken.

Balkony slouží nejen jako bonusový prostor, pomáhající utváření atmosféry interiérů, ale také jako velmi důležitý praktický prvek pro dobrou a pohodlnou údržbu domu, která se pak v konečném výsledku podepíše na celkovém působení objektu.

Vegetace v jednotlivých nádobách je vysázena s důrazem na proměny v různých ročních obdobích. Směrem do národní ulice jsou také voleny rostliny, které kvetou červeně, bíle a modře a dávají tak této fasádě akcent v národních barvách.

Při výstupu na střechu novostavby se vstupuje do zahrady s platany, udržovaným trávníkem a terasou s lavičkami. Ani zde se v detailech nezapomíná na přiléhající barokní palác a plochy zeleně jsou obsypány drcenou pálenou krytinou.

Potenciál místa je zde využit opravdu na maximum a nájemníkům budovy se tak otevírá prostor k odpočinku s výhledem na všechny pražské věže.

Konstrukce

Prvotním úkolem bylo zachovat stávající historické stavby. To bylo ztíženo jak jejich špatným technickým stavem po dlouholetém zanedbávání, tak požadavkem investora na vybudování podzemních garáží v prostoru pod jejich základy.

Stabilita původních objektů v době zahájení těžby stavební jámy byla zajištěna sepnutím ocelovými táhly, než budou rekonstruovány a začleněny do monolitického skeletu novostavby.

Proces tvorby železobetonových monolitických konstrukcí spodní stavby byl tak značně ztížen přítomností dočasných podpůrných konstrukcí – realizace spodní stavby levitovala na husté konstrukci ocelových tenkostěnných trubek.

Nosná konstrukce novostavby je navržena jako železobetonový monolitický kombinovaný systém složený ze stěn, sloupů a obousměrně pnutých stropních desek s hlavicemi, místy doplněný o průvlaky a ocelová táhla. Některé sloupy horní stavby jsou ocelové, vylité betonem.

Spodní stavba je navržena jako bílá vana s přídavnou bentonitovou hydroizolací. Základ tvoří masivní ŽB deska. Spodní stavba (stejně jako horní) není dilatována. Použity byly konstrukční betony C 25/30 – C50/60, betony vodostavební, betony pro pohledové konstrukce a samozhutnitelné betony.

Celkově bylo na stavbu dodáno okolo 9 000 m3 betonů včetně barevných betonů. Architekt požadoval cca 10–12 různých barevných odstínů a typů těchto betonů.

Vmícháním barevného pigmentu do betonové směsi docházelo k různým konzistenčním změnám a bylo tedy nutné konzultovat a vzorkovat tato řešení s odborným dodavatelem.

Dům má pobytovou zelenou střechu.
Dům má pobytovou zelenou střechu. |

Tvorba města

Dům se snaží v co nejvyšší míře obohatit město kolem sebe. Novostavba tvoří nároží a její hmota spojuje Palác Dunaj z roku 1930 s barokním palácem v Mikulandské. Obrys budovy sleduje uliční čáru a na výškové rozdíly svých sousedů reaguje ustupujícími patry, lemovanými balkóny se zelení a výtvarnou mříží.

Významným městotvorným prvkem je pasáž a přístupný dvůr, který by měl být v budoucnu propojen se sousední školou UMPRUM. Na uliční prostor navazují dvě obchodní podlaží obchodních prostor a suterén pod dvorem.

Nenechte si ujít: Ruiny prebraté k životu – Silo v Kodani

Čtyři podzemní podlaží ukrývají garáže a hlavní technologie. Horní patra jsou kancelářská, střecha slouží jako terasa s pečlivě udělanou zahradou. Prolínání barokního světa s moderním, propojení starého a nového, jsou motivy, které prostupují celým objektem.

Najdeme je na hlavních stavebních konstrukcích i na drobných prvcích interiéru. Do pohledové železobetonové konstrukce jsou vkládány různé prvky, například původní cihly, prejzy, kameny a staré trámy. Do povrchu jsou otlačeny kmeny stromů, lana a různé druhy bednění. Beton je různě probarvený.

DRN
Místo: Praha 1 – Staré Město
Autoři: Fiala + Nemec s.r.o.
Spolupráce: Jiří Václavů, Milan Vrána, Jana Štefuráková, Jiří Neumann, Jan Stáhala
Restaurátor: Martin Pavala
Statika: Němec Polák s.r.o.
Dřevěné krovy: Vít Mlázovský
Projekt: 2012–2017
Realizace: 2017
Investor: SEBRE, a.s.
Dodavatel: Hinton, a.s.
Text: Red
Foto: Nadace ABF

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 4/2019.

Komentáře