Historické stavby

Prakticky každá obec v Česku má na svém území nějakou chátrající nemovitost nebo celý areál, tzv. brownfield. Opuštěné budovy továren, zemědělských družstev nebo vojenských kasáren jsou jedním z nechtěných důsledků restrukturalizace ekonomiky v devadesátých letech. Jejich odstranění nebo rekonstrukce na podnikatelskou nemovitost je obvykle finančně velmi náročná. Poslední dobou ale přibývá příkladů, že i tyto areály se díky společné snaze státu, obcí a podnikatelů mohou znovu stát fungujícími ekonomickými centry. Možnost čerpání dotací ze strukturálních fondů EU tento trend ještě urychluje.

Pražská tělocvičná jednota Sokol Hostivař, která je součástí České obce sokolské, se pyšní unikátní budovou sokolovny, funkcionalistickou stavbou Ladislava Machoně z počátku 30. let minulého století. Tato kulturní památka nutně potřebuje opravu, na niž však vlastní prostředky sokolů nestačí.

Na břehu žinkovského rybníka na Plzeňsku již dlouho chátrá malebný romantický zámek. Pohádkový vzhled, který mu dodala přestavba z konce 19. století, si doposud udrželo průčelí, zatímco pohled ze zpustlé zámecké zahrady odhaluje tichou devastaci objektu.  Začátkem roku představili noví majitelé projekt, který dává naději, že zámek v Žinkovech po více než 15 letech znovu ožije.

Nájemní dům pod Vyšehradem v Neklanově ulici č. p. 98 je jednou z nejvýznamnějších realizací Josefa Chochola.

Libodřická vila Adolfa Bauera a jeho rodiny patří k vynikajícím ukázkám české kubistické architektury. Místní velkostatkář Bauer zadal její návrh architektu Josefu Gočárovi pravděpodobně v roce 1912. Přibližně ve stejném roce vyprojektoval J. Gočár také lázeňský dům v Bohdanči nebo dům U Černé Matky Boží v Praze. Stavba Bauerovy vily byla dokončena o dva roky později, tedy v roce 1914.

Letos si připomínáme sté výročí úmrtí jedné z nejvýznamnějších postav české kulturní historie – architekta, stavitele a největšího mecenáše novodobé české kultury Josefa Hlávky. Hlávkova historizující Zemská porodnice v Praze byla uvedena v provoz v roce 1875, tato první moderní nemocniční stavba u nás je jednou z Hlávkových největších realizací.

Jedno z předních míst mezi našimi lázněmi zaujímají největší a nejkrásnější moravské lázně Luhačovice. Jejich architektura je neodmyslitelně spjata se jménem Dušana Sama Jurkoviče, který dal lázním neopakovatelné vzezření a český ráz.

Je součástí nadnárodního koncernu. Vyrábí a dodává plechové stavební produkty. Spolupracuje s architekty a projektanty. Prostřednictvím svého regionálního zastoupení pokrývá celé území České republiky. To vše charakterizuje společnost HAIRONVILLE VIKAM, s. r. o., s jejímž zástupcem, manažerem divize ARCLAD Karlem Klementem, jsme vedli následující rozhovor.

V letech 1928 až 1930 vznikl na svažitém pozemku náměstí Svatopluka Čecha v Praze-Vršovicích kaskádový železobetonový kostel sv. Václava od Josefa Gočára a Aloise Wachsmanna. Kromě dramaticky vystupňované hmoty a originální dispozice vyniká tato sakrální stavba také kvalitním výtvarným vybavením interiéru.

Prosperující rodinný podnik. Výrobce nabízející ucelené stavební systémy. Zaměstnavatel, vážící si svých pracovníků. Představujeme vám nadnárodní skupinu Knauf, jejíž zástupci – jednatel společnosti Knauf Praha, s. r. o., Michael Kovarovics a produktový manažer Vladimír Váňa – nám poskytli následující rozhovor.

Novorenesanční budova za Poříčskou bránou, jejíž provoz byl ukončen roku 1972, měla po dobu své existence několik názvů: Praha-Těšnov, Denisovo nádraží, lidově Deniska, Severozápadní nádraží… V roce 2005 by se dožila sto třiceti let. Více než deset let se uvažovalo o různých možnostech jejího využití. V březnu roku 1985 bylo nádraží demolováno.

Památník osvobození od architekta Jana Zázvorky a Jana Gillara byl původně koncipován jako slavnostní pohřebiště, kde měly spočinout i ostatky zakladatele československého státu T. G. Masaryka. Památník měl být panteonem československé státnosti, dokonce se v něm měl scházet i parlament. Nakonec byly jeho osudy stejně dramatické, jako byly peripetie československého státu.

Jen několik staveb získalo čestný titul Stavba dvacátého století a je málo technologických staveb, které slouží bez výrazných stavebně-konstrukčních úprav nepřetržitě od dvacátých let minulého století do dnešní doby. Jedním z nemnoha je vodárenský komplex právě v pražském Podolí.

Plečnikův kostel na pražských Vinohradech patří mezi nejvýznamnější moderní sakrální stavby. V době, kdy se dosud bezvýhradně věřilo v přísné postuláty funkcionalizmu, o něm Karel Teige údajně dokonce prohlásil: „Plečnik je vůl.“ Padesát let po architektově smrti, kdy se funkcionalizmus definitivně vyčerpal a zažili jsme už i jeho protiklad – postmodernu, můžeme stavbu snáze a nestranněji hodnotit.

Pardubické krematorium Pavla Janáka ve stylu „obloučkového dekorativismu“ je jedním z nejvýstřednějších projevů „kubismu ve službách nového československého státu“. Snoubí se v něm rádoby mysticismus kuriózního kremačního hnutí a bizarní směs nejrůznějších slohů. Proto bylo toto dílo modernisty Pavla Janáka v opovržení u představitelů avantgardy, než ho rehabilitovala postmoderní kritika.