V České republice je za kulturní památky prohlášeno přibližně čtyřicet tisíc nemovitostí. Lidé znají především stovku hradů a zámků ve státní správě, které jsou výkladní skříní státní památkové péče. Památek je ale mnohem více, jsou mezi nimi i drobnější a skromnější stavby, které podle odborníků také zasluhují pozornost. Ohrožených památek jsou podle Národního památkového ústavu (NPÚ) nyní asi tři tisíce.
Developeři se sice do revitalizace brownfieldů příliš nehrnou, ale výjimky se najdou. Společnost Eube, která působí v mimopražských regionech, plánuje v Hradci Králové revitalizovat areál bývalé koželužny v Kuklenách, v Pardubicích zase areál kasáren Hůrka. O tom, proč se rozhodli jít cestou revitalizace, jsme hovořili Allanem Jírkem, členem představenstva společnosti.
Brownfieldy nejsou jen negativním stigmatem svého okolí. Představují též investiční příležitosti a skýtají potenciál pro nový územní rozvoj. Vezmeme-li pak v úvahu omezené zásoby greenfieldů a vzrůstající požadavky na plochy k zástavbě, dalo by se očekávat, že projekty „regenerace brownfieldů“ budou konkurovat výstavbě na zelené louce. Realita je však jiná.
Vláda v létě schválila národní strategii regeneraci brownfieldů, tedy starých nevyužívaných budov či pozemků. Nová strategie má urychlit regeneraci starých průmyslových areálů. Jejich ozdravění vyjde na 200 miliard korun.
V údolí potoka Botiče je už od 17. století součástí pražských Nuslí proslulý pivovar. Jeho architektonicky i historicky významné budovy byly v roce 2003 prohlášené za kulturní památku, nicméně stále chátrají.
Jen málokteré město se může pochlubit hned dvěma výjimečnými a stylově odlišnými moderními sakrálními realizacemi od stejného architekta. Jedním z takových měst je severočeský Jablonec a jejich autorem nebyl nikdo menší než Josef Zasche, místní rodák a patrně nejvýznamnější architekt německé národnosti tvořící v Čechách.
Nerozměrná, ale výrazná architektura v cípu pražského ostrova Štvanice připomínající zámeček je jednou z dvojice vodních elektráren budovaných v letech 1907-1914. Tato technická památka navržená Aloisem Dlabačem byla znovu uvedena do provozu v roce 1988.
„Konečná zastávka, vystupovat,“ chtělo by se možná říct v souvislosti s nádražím Vyšehrad. Majitel objektu odstranil vzácnou hrázděnou čekárnu, vykácel zelený porost a poškodil dláždění na ulici. Ozvali se památkáři, zastupitelé městské části, ale i občané žijící v nejbližším okolí. Firmě podle všeho hrozí stíhání, nedávno však oslovila architekta Martina Kotíka z ateliéru Omicron-K, který má vypracovat studii na rekonstrukci a využití objektu.
Všeobecný penzijní ústav Karla Honzíka a Josefa Havlíčka je jednou z nejstěžejnějších staveb českého funkcionalizmu. Tento pozoruhodný administrativní palác na křížovém půdorysu s dvanácti a sedmi nadzemními podlažími byl coby nejvyšší budova v Praze své doby označovaný dokonce jako mrakodrap.
Pokud se rozhodnete vyjet autem z města ven podél Vltavy směrem na jih, u barrandovské skály přibrzdíte a pohlédnete vzhůru, vašemu zraku neunikne oprýskaná a věkem sešlá stavba s vysokou vyhlídkovou věží – Terasy Barrandov.
Prakticky každá obec v Česku má na svém území nějakou chátrající nemovitost nebo celý areál, tzv. brownfield. Opuštěné budovy továren, zemědělských družstev nebo vojenských kasáren jsou jedním z nechtěných důsledků restrukturalizace ekonomiky v devadesátých letech. Jejich odstranění nebo rekonstrukce na podnikatelskou nemovitost je obvykle finančně velmi náročná. Poslední dobou ale přibývá příkladů, že i tyto areály se díky společné snaze státu, obcí a podnikatelů mohou znovu stát fungujícími ekonomickými centry. Možnost čerpání dotací ze strukturálních fondů EU tento trend ještě urychluje.
Pražská tělocvičná jednota Sokol Hostivař, která je součástí České obce sokolské, se pyšní unikátní budovou sokolovny, funkcionalistickou stavbou Ladislava Machoně z počátku 30. let minulého století. Tato kulturní památka nutně potřebuje opravu, na niž však vlastní prostředky sokolů nestačí.
Na břehu žinkovského rybníka na Plzeňsku již dlouho chátrá malebný romantický zámek. Pohádkový vzhled, který mu dodala přestavba z konce 19. století, si doposud udrželo průčelí, zatímco pohled ze zpustlé zámecké zahrady odhaluje tichou devastaci objektu. Začátkem roku představili noví majitelé projekt, který dává naději, že zámek v Žinkovech po více než 15 letech znovu ožije.
Nájemní dům pod Vyšehradem v Neklanově ulici č. p. 98 je jednou z nejvýznamnějších realizací Josefa Chochola.
Libodřická vila Adolfa Bauera a jeho rodiny patří k vynikajícím ukázkám české kubistické architektury. Místní velkostatkář Bauer zadal její návrh architektu Josefu Gočárovi pravděpodobně v roce 1912. Přibližně ve stejném roce vyprojektoval J. Gočár také lázeňský dům v Bohdanči nebo dům U Černé Matky Boží v Praze. Stavba Bauerovy vily byla dokončena o dva roky později, tedy v roce 1914.
