V letech 1909 až 1913 vzniklo v Hradci Králové Městské muzeum z dílny Jana Kotěry, architekta, podle něhož byla později nazvána celá epocha. Stavbu objednalo muzejní kuratorium z popudu tehdejšího starosty Hradce Králové Františka Ulricha. Muzeum nebylo první Kotěrovou stavbou ve východočeské metropoli, neboť v letech 1903–1904 zde stavěl Okresní dům s první velkou hradeckou kavárnou.
Mnohé chátrající světské i církevní památky či nevyužité industriální stavby z minulého či předminulého století, často památkově chráněné, se v poslední době daří zachránit a rekonstruovat. Úspěšná revitalizace ovšem bývá obvykle provázena i změnou funkce budovy.
Byť vypadá evropský přístup k památkám jako jednolitý kulturní proud, existují hluboké rozdíly v konzervaci a péči o kulturní architektonické dědictví. Zvolili jsme srovnávací postup, abychom na českém, italském a rakouském modelu ukázali pestrost postojů k tomu, jak chápat budoucnost kulturní a architektonické minulosti.
Staré průmyslové areály, které ztratily své opodstatnění, hyzdí centra měst. Tato území ale mají veliký investiční potenciál. Mnohé staré tovární budovy lze po rekonstrukci využít pro jinou funkci, případně zachováním části původní budovy ozvláštnit nový projekt. Jedním z průkopníků revitalizace průmyslové čtvrti v Praze je společnost Real Estate Karlin Group. O jejích zkušenostech jsme hovořili s Miloradem Miškovičem.
Jednou z povinností státu je chránit kulturní památky jako součást kulturního dědictví. K tomu napomáhá zákon č. 20/1987 o státní památkové péči. Tento zákon vlastníkům kulturních památek ukládá povinnosti, ale definuje i možnosti poskytnutí finančních příspěvků na jejich opravu.
Brněnské výstaviště je oceňováno jako unikátní urbanistický a architektonický celek, který v sobě odráží vývoj moderní české architektury. Slouží také jako dokument o vývoji českého stavitelství.
