Podzemní katedrály: Brněnské vodojemy na Žlutém kopci lákají turisty i filmaře

Město Brno procházelo ve druhé polovině 19. století po odstranění hradeb prudkým rozvojem jak co do rozlohy, tak i počtu obyvatel. Kromě mnoha velkolepých vil a veřejných budov se z tohoto období dochovala i unikátní soustava tří vodojemů, jejichž nedávná rekonstrukce si letos vysloužila nominaci na Českou cenu za architekturu.

Před zhruba stopadesáti lety se z Brna začal stávat pověstný „Moravský Manchester“ s významnou rolí textilního průmyslu. Tato éra pokračovala i za první republiky a vděčíme jí také za vznik brněnské památky UNESCO – vily Tugendhat. Ta ale není zdaleka jedinou památkou na toto vrcholné období rozvoje města.

Vodovod pro průmyslovou metropoli

Bouřlivý růst Brna si vyžádal zajištění nezávadného zdroje pitné vody, kterým se stal tzv. pisárecký vodovod čerpající vodu z řeky Svratky. Vodovod postavil vítěz mezinárodní soutěže, anglický podnikatel Thomas Docwry, který vytvořil vodárenský areál po vzoru britského systému.

Voda byla čištěna ve třech biologických filtrech a čerpána do dvou tlakových pásem s vlastními vodojemy. Vyšší tlakové pásmo se dvěma menšími nádržemi vzniklo na Špilberku, nižší bylo umístěno do východního svahu Žlutého kopce.

Postupně tady v letech 1874, 1894 a 1917 vznikly tři vodojemy – dva cihelné a jeden betonový se dvěma nádržemi, které sloužily až do roku 1997.

Na jednom území tak máme vedle sebe hned tři ukázky kvalitní technické architektury. V roce 2019 začala jejich rekonstrukce, která byla dokončena v loňském roce. Celý areál se tehdy v nové kráse otevřel veřejnosti symbolicky na Světový den vody, tedy 22. března. Rekonstrukce se netýkala jen úpravy podzemních, ale i nadzemních prostor a přilehlého prostranství.

Zdařilá rekonstrukce

Dnešní areál je charakteristický volnými plochami trávníků nad vodojemy a hmotami mezí, které naznačují objemy těles všech tří staveb. Základním konceptem, kterým se jejich zpřístupnění řídilo, byla minimalizace zásahů jak do samotných vodojemů, tak i do prostorové situace na pozemku.

Vodojemy byly osvětleny a vybaveny elektroinstalací a únikovými schodišti. Původní domek hlídače, který se již nacházel ve špatném technickém stavu, byl rozebrán a podsklepen. Do podzemí bylo umístěno schodiště lemující prosklenou výtahovou šachtu a chodby umožňující bezbariérové vstupy do dvou vodojemů (01 a 03). Horní stavba domku hlídače slouží jako vstup a pokladna.

Dle dochovaných konstrukcí a historické fotografie byly provedeny repliky historických fasád. K domku je připojena nová přístavba sociálního a technického zázemí v jednoduchém kubickém tvaru, opláštěná vlnitým cortenovým perforovaným plechem. Vodojem 02 je zpřístupněn samostatným schodištěm ukrytým v terénu.

Parkové úpravy bezprostředního okolí památky mají sloužit nejen jejím návštěvníkům a kolemjdoucím, ale i nedalekému Masarykovu onkologickému ústavu. Park je tudíž navržen jako klidový, bez dětských hřišť. Cestní síť reflektuje potřebnou propustnost území bez zbytných cest. Volné prostory trávníků nad vodojemy jsou vyváženy výsadbou bosketu moravských jaderniček s půdorysem parafrázujícím podzemní prostory vodojemů (spon stromů vychází z opěrného systému vodojemu 02).

Areál však ani po provedených úpravách nedoznal zásadních prostorových změn.
Pozornost byla věnována i použitým materiálům. Ty navazují na to, co se zde již uplatnilo před sto a více lety – tedy cihla, beton, rezavý a černý kov.
Autory projektu byli David Prudík, Terezie Havlíková, Romana Štrynclová a Tomáš Jiránek z kanceláře David Prudík architekti.

Nová atrakce pro Brno

Jak vidíte z přiložených fotografií, výsledek realizace je natolik zdařilý, že má potenciál stát se novým turistickým magnetem moravské metropole. Pod nenápadným vstupním domkem se skrývá fascinující podzemní prostor, který připomíná kulisy z vědecko-fantastických filmů a působí mimořádně silnou atmosférou. Ostatně ne nadarmo byla vodojemům v roce 2019 udělena památková ochrana.