Zatímco jedni dnes už vnímají konverze průmyslových budov jako samozřejmé a nejlepší možné řešení, druzí takové projekty vnímají jako romantizující a iracionální. Jako pouhou zábavu pro přesycené publikum. Proto je diskuze o záchraně průmyslového dědictví stále aktuální.
Moderní bydlení ve stopách minulosti. Z historického lihovaru vyrůstá moderní rezidenční komplex s nádechem industriální atmosféry. Developerská skupina Trigema dokončuje první etapu s 245 byty v bývalém areálu Lihovaru Fischl a synové na pražském Smíchově.
Boj o osud nádraží v Havířově trval přes deset let. Hala postavená v bruselském stylu přežila i díky nadšencům, kteří upozorňovali na její hodnotu a zároveň v ní pořádali různé akce. Demolice už měla začít, odpor veřejnosti ale pomohl změnit postoj Správy železnic i města Havířova. Díky tomu se výpravní hala proměnila ve sportovní i kulturní zázemí.
Konverze (převážně) průmyslových staveb je jedním ze zásadních témat české architektury a developmentu obecně. A také hlavním tématem letošního pátého čísla časopisu ASB, které právě vychází. Představíme vám množství zajímavých realizací i chystaných projektů. Rovněž přinášíme obsáhlou reportáž z právě dokončené konverze Winternitzových Automatických mlýnů v Pardubicích.
Česko je doslova zaplaveno auty. Podle nedávné statistiky je v naší zemi 6,5 miliónů automobilů. Nárokům řidičů/voličů se tak podřizuje i podoba měst. Někde se ukrajují chodníky na úkor parkovacích míst, jinde se staví parkovací domy a vymýšlí se další a další cesty, jak takové množství aut pojmout. O to kurióznější je, že zrovna v kolébce automobilismu, Spojených státech, se rozhodli adaptovat parkovací dům na bytový.
Trafostanice pojmenovaná po slavném fyzikovi Václavu Zengerovi bývala ve své době klíčovým uzlovým bodem na pražské Malé Straně. Konverze technicistního objektu zachovává jeho tvarosloví a vnáší novou funkci zasvěcenou umění.
TechTower je jedním z nejmodernějších technologických parků v Česku. Za unikátním projektem konverze budovy bývalého plzeňského pivovaru stojí architektka Tereza Vojtěšková z ateliéru Vojtěšek architekti spolu s ak. arch. Milanem Varvařovským. Jejich cílem bylo od prvotních variant přestavby až po zařízení interiéru především navázat na industriální odkaz stavby.
Nedostatek zeleně spolu s prohlubováním klimatické změny trápí stále více měst po celém světě. Zajímavý způsob, jak se s tímto problémem vypořádat, zvolili v Manchesteru, kde vznikl nový park na tom nejméně pravděpodobném místě – na viktoriánském železničním viaduktu.
Architektonickou soutěž na přestavbu bývalých městských lázní v Chomutově na kulturně vzdělávací a komunitní prostor, jehož srdcem bude nová knihovna, vyhrál mezinárodní tým architektů ze studia Boele. Pobočky má v Praze a Londýně. Rozhodla o tom odborná porota, v jejímž čele stál akademický architekt David Vávra.
Kralupská pivovarská sladovna se letos začne měnit v kulturní centrum. Přestavba má podle odhadů stát zhruba 500 milionů korun. Působit by v ní měla knihovna, muzeum, základní umělecká škola i domov dětí a mládeže. V objektu má vzniknout také byt pro správce a komerční prostory, které by mohly sloužit jako kavárna, restaurace a minipivovar, jenž by připomněl i původní účel, kterému budova sloužila.
Kolik galerií moderního umění se může pochlubit hned dvěma funkčními jeřáby? V Trutnově jednu takovou nalezneme. Místní podnikatel se pustil do odvážné záchrany historické budovy bývalé elektrárny a chce z ní učinit unikátní výstavní prostor v rámci celé republiky. A ty dva zmíněné jeřáby nebudou jen na okrasu.
„Jedno z nejošklivějších měst v Nizozemsku.“ Právě takovými ne příliš vlídnými slovy popsala architektka Ingrid van der Heijden dvousettisícový Tilburg. Právě zde se pustil její architektonický ateliér Civic Architects do odvážné realizace, přestavby bývalého vlakového depa na novou městskou knihovnu LocHal Bibliotheek. A risk se nakonec vyplatil.
Chomutov hledá v architektonické soutěži zpracovatele návrhu přeměny bývalých městských lázní na moderní knihovnu. Účastníci by měli ve svých návrzích respektovat okolí historické budovy i její konstrukci. Město předpokládá, že by přestavba měla vyjít asi na 600 milionů korun bez daně. Vyplývá to z informací na webu, kde radnice zveřejňuje veřejné zakázky.
Vloni dokončená rekonverze starého větrného mlýna v Lublinském vojvodství na východě Polska okouzlí člověka na první pohled. Dvojice architektů zde totiž na přání investora vytvořila mimořádně působivý rodinný dům, který si zachovává tradiční prvky polské venkovské architektury a přitom svým obyvatelům nabízí veškerý komfort moderního bydlení.
Navázat vlastním novým projektem tam, kde tvůrčí idea byla přerušena, nikdy snadné není. ABM architekti se ale dokázali téhle nevděčné úlohy směle zhostit a zvládli na někdejší neúspěšný projekt alternativních zdrojů energie napojit vlastní, velmi úspěšnou alternativu využití.
