V roce 2025 bylo vyhlášeno rekordní množství architektonických soutěží

Česká komora architektů (ČKA) v roce 2025 potvrdila regulérnost u 72 architektonických soutěží, což představuje dosud nejvyšší počet za dobu její evidence. Údaje zazněly na lednovém diskusním setkání OTTA (Open Think Tank Architektů), které se pravidelně věnuje tématu architektonických soutěží. Vedle zástupců ČKA na něm vystoupili také představitelé Národní památkový ústav a statutárního města Jablonec nad Nisou.

Úvodního slova se ujal místopředseda ČKA Petr Lešek. Připomněl vývoj počtu soutěží v uplynulých patnácti letech: „Do roku 2011 bylo vyhlašováno cca deset až dvacet soutěží ročně. Právě v té době se ČKA začala výrazným způsobem angažovat v popularizaci architektonických soutěží, a proto mám radost, že za posledních 15 let narostl jejich počet téměř šestkrát,“ uvedl.

Proměna organizace i evropský kontext

Předseda pracovní skupiny ČKA pro soutěže a veřejné zakázky Mirko Lev představil reorganizaci skupiny, v jejímž rámci vznikla pozice pěti stálých konzultantů. Nově je také možné využít zrychlené posouzení soutěžních podmínek. Zmínil rovněž přípravu interaktivních soutěžních podmínek a aktivity evropské platformy Arch-E, stejně jako aktuální situaci architektonických soutěží v Portugalsku.

Statistický přehled za rok 2025 i předchozí období prezentoval člen pracovní skupiny Tomáš Zdvihal. „Analýza posoutěžních procesů za posledních deset let (509 soutěží) ukazuje, že hlavní motivací investorů k vypisování soutěží není marketing, ale především snaha získat kvalitní projekt. Téměř 80 % soutěží ve sledovaném období totiž pokračuje navazujícími projekčními fázemi nebo realizací,“ uvedl.

Stabilní struktura soutěží, více soukromých investorů

Z hlediska typologie zůstává struktura soutěží v posledních letech poměrně stabilní. V roce 2025 dominovaly otevřené jednofázové a dvoufázové soutěže, které tvořily 53 % ze všech případů. Jejich počet je dlouhodobě vyrovnaný. Užší soutěže představovaly přibližně čtvrtinu z celkového počtu 72 soutěží.

Výrazně vzrostl podíl soukromých investorů, kteří se rozhodli využít regulérní architektonickou soutěž – v roce 2025 tvořili 19 % všech zadavatelů. Protože nepodléhají zákonu o zadávání veřejných zakázek, častěji volí neanonymní formy soutěžních procesů, zejména workshopy, které představovaly 22 % všech případů.

Mezi veřejnými investory nadále převažují obce a města, jež stály za 62 % soutěží. Ze státních organizací vyhlásila pět soutěží Správa železnic a dvě soutěže Správa Pražského hradu.

Rekordní počet dokončených realizací

Rok 2025 byl rekordní také z hlediska dokončených staveb vzešlých z architektonických soutěží – celkem jich bylo 16. Stejně jako v předchozím období dominovaly realizace krajinářské architektury a úpravy veřejných prostranství.
Patří mezi ně například Rullerovo nábřeží v Brno, Komenského park v Kolín nebo náplavka a okolí sídla Libereckého kraje v Liberec.

Silné zastoupení měly také školské stavby ve Středočeském kraji: ZŠ VIDA v Chýně, ZŠ Lošbates v Louňovice a ZŠ Pod Beckovem v Bašť. Dokončena byla rovněž mateřská škola Vokovická v Praha a přístavba školy se sportovní halou ve Starý Plzenec.

Historicky největší sportovní stavbou vzniklou na základě architektonické soutěže se stala Horácká multifunkční aréna v Jihlava. Český pavilon na výstavě EXPO 2025 se navíc dočasně stal největší stavbou z dřevěných CLT panelů v Japonsku. V pražském Slivenci byl dokončen obecní sál s knihovnou, který navázal na dříve realizovaný obecní bytový dům. Po dvanácti letech byl také dokončen a schválen územní plán města Mělník.

Dlouhé čekání na realizaci některých projektů

Aktuálně je rozestavěno téměř 50 dalších projektů. Řada z nich však ilustruje komplikovanost přípravy a realizace staveb v českém prostředí. Mezi příklady patří Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě (soutěž 2004), rekonstrukce Václavského náměstí v Praha (2005) nebo areál Údolní 53 pro Vysoké učení technické v Brně (2006), kde od vyhlášení soutěže uplynulo více než dvacet let.

„U rekordů však nakonec zůstaneme. Od roku 1993 evidujeme již 977 regulérních soutěží, což znamená, že v letošním roce nás s velkou pravděpodobností čeká jubilejní tisící soutěž,“ uzavřel přehled Tomáš Zdvihal.

Metodika zapojení památkářů a zkušenosti z Jablonce

Diskuse se dále věnovala metodice zapojení Národní památkový ústav do architektonických soutěží. Ta navazuje na memorandum uzavřené mezi NPÚ a ČKA v roce 2024. Náměstek ředitelky NPÚ František Chupík a vedoucí pražského územního odborného pracoviště David Měska představili praktický dokument určený zadavatelům soutěží, jejichž záměry se dotýkají památkově chráněných prvků.

Metodika vymezuje roli NPÚ ve třech klíčových fázích: při přípravě soutěže, při schvalování soutěžního zadání a v průběhu soutěže prostřednictvím přizvaného odborníka. Cílem je jasně definovat zapojení experta památkové péče a zajistit jednoznačné vyjádření již v raných fázích procesu.

Zkušenosti města s využíváním soutěží představil Jakub Chuchlík, náměstek primátora Jablonec nad Nisou pro rozvoj a digitalizaci. Hovořil o objemu realizovaných soutěží, jejich přípravě i praktických dopadech z pohledu veřejného zadavatele. Upozornil jak na přínosy soutěžního zadávání pro kvalitu návrhů, tak na nároky, které tento proces klade na kapacity zadavatele a koordinaci jednotlivých aktérů.

Během závěrečné diskuse účastníci sdíleli zkušenosti se zástupci NPÚ, debatovali o přínosech a rizicích užších soutěží a vyjádřili se také k narůstajícímu počtu náhradníků závislé části poroty, kteří se účastní jednání bez hlasovacího práva.