Oceněná krása cihel v soutěži Brick Award

3. září 2010

Každé dva roky vyhlašuje jeden z největších výrobců cihlářských výrobků mezinárodní prestižní soutěž Brick Award. Do letošního čtvrtého ročníku nominovali odborníci z oboru architektury více než 260 projektů z dvaatřiceti zemí. Jejich společným rysem byla především funkčnost a ekologie. Hlavní cenu, která byla udělena během slavnostního večera v Lichtenštejnském muzeu ve Vídni, získalo architektonické studio Hansjörg Göritz za realizaci Zemského fóra a zemského parlamentu Lichtenštejnského knížectví.

Kromě pokrokové vnější architektonické formy a využití cihelných materiálů byla rozhodujícím kritériem pro udělení ceny také funkčnost a ekologie budov. Heimo Scheuch, předseda představenstva společnosti Wienerberger AG, vyzdvihl trvanlivost staveb: „Je důležité, aby se architektura nespokojila jen se současností, ale zaměřila se i na budoucí působení stavby. Toho lze dosáhnout jen díky ucelené koncepci, která kromě moderních stavebních technologií, použitých materiálů, promyšleného návrhu stavby a architektonické formy zohledňuje i geografické a klimatické podmínky.“

Okrové cihly lichtenštejnského zemského sněmu
První cena a s ní spojená odměna 21 000 eur putovala architektonickému studiu pod vedením architekta Hansjörga Göritze za návrh zemského sněmu ve Vaduzu, který byl realizován v roce 2008.
Budovy zemského parlamentu jsou postaveny na úpatí Schlossbergu pod sídlem panovníka a poblíž sídla úřadu vlády Lichtenštejnského knížectví. Architekt Hansjörg Göritz vytvořil dvě budovy, které svou jednoduchou a téměř sakrální formou povýšily urbanistickou hodnotu města Vaduz a upoutají pozorovatele jednotou materiálů a důsledným použitím okrově žlutých lícových cihel.

Inspirace tradiční indickou architekturou
Stříbrnou pozici obsadili architekti ze studia Anagram Architects za ztvárnění Dokumentačního centra pro lidská práva v Novém Dillí. Architekti Valbhav Dimri a Madhav Raman vytvořili s omezeným rozpočtem účelné a levné administrativní prostory. Důležité přitom bylo ochránit nová pracoviště před hlukem, rušivými vizuálními podněty z ulice a slunečním svitem. To se podařilo rozčleněním vnějšího pláště jinak minimalistické budovy extravagantní cihlovou fasádou na delší boční stěně. Byla vytvořena jedinečná, opakující se sestava z cihel s opticky komplexním vzorem, inspirovaným tradiční architekturou. Vznikla ve stylu okázale vyřezávaných zástěn, které mají v indické architektuře dlouhou tradici.

Zvlněná struktura stěny je příkladem toho, jakých jedinečných architektonických efektů lze dosáhnout, pokud se dáme vést jednoduchým tvarem cihel.

Fascinující tvůrčí prostor
Třetí cenu obdržel Nikolaus Bienefeld za provedení rodinného domu v Německu. Jeho vyzděný plášť vzbuzuje robustní, archaický, ale také noblesní dojem a svědčí o rafinovanosti, se kterou byla tato cihlová stavba navržena a realizována. Pravidelné řady cihel narušují pouze okenní a dveřní překlady a také hrany štítové stěny. Umělecké detaily fasády, jako například nestandardní schránka na dopisy a zvonek, prozrazují vytříbený cit pro detail.

Orientace na životnost a budoucnost
O zvláštní cenu se podělil Emilio Caravatti a architektonická dvojice Álvaro Siza a Rudolf Finsterwalder.

Architekt Emilio Caravatti architekturu nikdy nepovažoval za pouhý design. Proto začal v republice Mali – jedné z nejchudších zemí světa – stavět společně s místními lidmi. Oceněný projekt vznikl v roce 2005 jako Work in progress, v jehož rámci bylo dosud postaveno několik veřejných budov: dvě školy, zdravotnické zařízení a bytové domy pro učitele – všechny stojí v malé savaně v regionu Beledougou v západní části Mali.

Stavební projekty se Caravatti snaží realizovat na bázi předávání zkušeností, společně s místními obyvateli a prostřednictvím sociálních sdružení, které jsou v každé vesnici; používají se místní dostupné materiály a tradiční stavební techniky, které již často upadly v zapomnění. Získané zkušenosti pak místní stavitelé využívají ve vesnicích z jiných regionů. Díky tomu mohou osvojené techniky v budoucnu předávat dále.

Portugalský architekt Álvaro Siza a německý architekt Rudolf Finsterwalder byli oceněni za návrh Muzea architektury Nadace Insel Hombroich. Tato nenáročná, klidná budova je postavena téměř výhradně z cihel, které pocházejí z demolic, jsou recyklované, tedy rozpukané a otlučené. Málokterá cihla má ještě ostré rohy a hrany. Asi dvě procenta cihel nesou dokonce stopy bílé barvy dřívějšího nátěru, takže výsledkem je výrazně vzorovaná, živá stěna.