NKÚ: Česko není připraveno na výstavbu vysokorychlostních tratí

Česko zatím nevytvořilo podmínky pro efektivní výstavbu vysokorychlostních tratí, upozorňuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ten ve své kontrole přípravy projektů konstatoval, že stát nemá jasno v financování, nedokončil jednání se zahraničními partnery a nedoložil očekávané přínosy plánované sítě.

Ministerstvo dopravy však závěry označuje za zastaralé a odkazuje na aktualizovanou podobu projektu.

Kontrola se zaměřila na období let 2020 až říjen 2025 a zahrnovala ministerstvo dopravy i Správu železnic. NKÚ prověřoval, zda byly prostředky vynakládány účelně, hospodárně a v souladu s právními předpisy.

Rizika v přínosech i koordinaci výstavby

Podle NKÚ existuje významné riziko, že očekávané přínosy vysokorychlostních tratí, jako jsou úspory času, rozvoj regionů nebo nižší náklady dopravců, nebudou naplněny. Úřad upozorňuje například na nesoulad mezi plánovanou výstavbou tratí a modernizací klíčových uzlů. Zatímco trať Praha–Brno má být dokončena do roku 2036, modernizace železničního uzlu Praha je plánována až na rok 2047.

„Předpokládaný rozvoj regionů je zase u některých úseků v přímém rozporu s očekávanou úsporou času. Rozvoj regionů je totiž podmíněn zastávkami a sjezdy na trati,“ upozorňuje úřad.

S odkazem na Evropský účetní dvůr NKÚ připomíná, že každá mezistanice na vysokorychlostní trati prodlužuje jízdní dobu v průměru o čtyři až 12 minut. V době kontroly navíc nebyla uzavřena žádná mezinárodní smlouva o přeshraničním propojení a jednání se sousedními státy nebyla dokončena.

Ministerstvo mluví o aktualizaci a úsporách

Ministerstvo dopravy se vůči závěrům NKÚ vymezilo s tím, že projekt rychlých spojení prošel změnami. „Stát i Správa železnic se nově soustředí na vybudování páteřní sítě, ta propojí hlavní směry v Česku s evropskými koridory. Tento přístup významně snižuje celkové náklady a umožňuje realističtější financování i etapizaci,“ uvedl resort.

Podle ministerstva pokračují i jednání se zahraničními partnery. Jako příklad uvádí nedávné memorandum mezi Českem a Slovenskem, které má usnadnit čerpání evropských prostředků.

Problémy u zakázek i financování

NKÚ se zabýval také 15 veřejnými zakázkami na přípravu vysokorychlostních tratí v celkové hodnotě 2,5 miliardy korun. U některých z nich zjistil nárůst cen až o 126 procent. Podle úřadu to umožnila změna zákona o zadávání veřejných zakázek z roku 2023, která zrušila limit pro navyšování cen u nadlimitních zakázek.

„Podle NKÚ se kvůli této změně stává zadávací řízení na nadlimitní sektorové veřejné zakázky formálním. Změna totiž umožňuje navyšovat ceny vzešlé ze soutěžního prostředí, čímž dochází k deformování trhu sektorových zakázek. To ve svém důsledku vytváří předpoklady pro nehospodárné vynakládání peněžních prostředků,“ píše úřad v tiskové zprávě.

Minimální investiční náklady na výstavbu celé sítě NKÚ odhaduje na 737 miliard korun. Do poloviny loňského roku vynaložila Správa železnic na přípravu 5,6 miliardy korun. Zdroje financování přitom podle kontrolorů nebyly ještě loni v říjnu stanoveny.

Náklady klesají, klíčová bude role EU

Ministerstvo dopravy uvádí, že náklady na základní síť se podařilo snížit z původně odhadovaných 1,2 bilionu korun přibližně na polovinu. Zároveň se připravují alternativní způsoby financování, například formou PPP projektů.

„Pro určení přesného harmonogramu realizace jednotlivých staveb bude klíčové vědět, s jakou mírou spolufinancování z Evropské unie může stát v nadcházejících letech počítat. Členské státy by tuto informaci měly mít na podzim letošního roku,“ uvedlo ministerstvo.

Resort zároveň připomíná, že všechny plánované vysokorychlostní tratě jsou součástí evropské dopravní sítě TEN-T, která je závazná pro členské státy i jejich sousedy.