Názory a rozhovory

Jaké architektonické počiny, zásahy, návrhy či události z poslední doby si zasluhují pozitivní ohodnocení a kterým by bylo lepší se vyhnout?

Přestože si řada obcí, měst a městských částí v České republice zřizuje městského architekta, převažuje více těch, kteří služeb městského architekta nevyužívají. Proč tomu tak je? Jak může městský architekt pomoci samosprávě? Jakou roli sehrají obecní architekti v době snižování rozpočtů?

Politické reprezentace měst a obcí mají potřebu radit se s odborníky při plánování svého územního rozvoje. Také stavebníci oceňují, že se kromě úředníků mohou obrátit na nestranného profesionála.

Supermarkety, nákupní centra, obchodní zóny, multifunkcní objekty, obchodní trídy, námestí, tržnice, e-shopy. Kde dnes probíhají obchodní kontakty a jakým směrem se vyvíjejí nároky na komerční prostory? Jak lze ze sídel utvářet města krátkých vzdáleností a docílit vhodného mixu občanské vybavenosti a obchodních prostor?

V přirozeném prostředí, tedy ve zdravém lese nebo na louce, se většina vody z deště vsákne a využije při evapotranspiraci a část postupuje půdou dále dolů, aby doplnila zásoby podzemní vody. Pouze asi 10 % této dešťové vody odteče pryč přímo po povrchu. I když se samozřejmě množství srážek na našem území i velice podstatně liší, tento princip platí všude.

Co lze udělat pro to, aby byly české výrobky využívány v rámci výstavby a aby bylo zohledňováno environmentální hledisko? Časopis ASB ve spolupráci s ČKA uspořádal v červnu kulatý stůl se zástupci českých výrobců a architektů.

Přestože bylo možné za posledních deset let sledovat na řadě míst pozitivní vývoj, i nadále stojí kvalita staveb především na osvícených jedincích z řad investorů, samosprávy, architektů a dodavatelů.

Jak je to s kvalitou veřejných staveb 30 let po revoluci? Architekt Miroslav Vodák se v rámci spolku CBArchitektura dlouhodobě věnuje propagaci architektury staveb pro veřejný sektor a organizaci architektonických soutěží. Podělil se s námi o svůj pohled na celkový vývoj.

Přinášíme rozhovor s autory nové budovy vinařství od studia Chybík+Krištof.

Ministerstvo pro místní rozvoj dokončilo finální podobu návrhu nového stavebního zákona, kterou 28. května odesílá do legislativní rady vlády ČR. Příprava novelizace zákona, který má dopad na velkou část české legislativy, probíhala od roku 2018.

Města a krajinu stále více sužuje sucho. Vegetační střechy jsou jedním z nástrojů, jak lépe hospodařit s dešťovou vodou. Co brání většímu uplatnění zelených střech u nás? Jaká je náročnost údržby? Časopis ASB ve spolupráci s Českou komorou architektů uspořádal 28. dubna na toto aktuální téma kulatý stůl.

Jana Mastíková a architektonické studio LOXIA, ve kterém působí jako hlavní architektka, mají za sebou pestrou škálu větších i menších projektů, mimo jiné i novou radnici v Praze 12, kde si samospráva této městské části vyzkoušela navrhování pomocí BIM. Technologie ale pro tuto architektku nejsou samospásné, daleko větší důraz klade na vytváření příjemného místa k životu.

Na přelomu roku se v Číně objevil nový druh koronaviru, který přerostl v prvních měsících roku 2020 ve světovou pandemii ohrožující zejména starší a chronicky nemocné lidi. Začátkem března byly zaznamenány první případy onemocnění v Česku a v polovině března byl vyhlášen nouzový stav, byly uzavřeny školy, restaurace a většina obchodů.

Ve spolupráci časopisu ASB a České komory architektů proběhl 2. března v Praze kulatý stůl, který se vrací k problematice rekodifikace stavebního práva. Ta hýbala českým veřejným prostorem na začátku minulého roku, kdy vznikal věcný záměr zákona, který si klade za cíl výrazně usnadnit a zrychlit výstavbu v České republice.

Českými médii nedávno proběhla informace o kritice Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO), která má výhrady ke stavebnímu rozvoji Prahy. Organizace se konkrétně vymezuje vůči výškovým stavbám, které podle ní mohou narušit panorama české metropole, a dále kritizuje i opatření formulovaná Metropolitním plánem a připravovaným stavebním zákonem jako potenciální nebezpečí pro pražskou památkovou rezervaci. Má UNESCO pravdu, nebo bychom měli používat vlastní rozum a vnímat upozornění od organizace jako plané hrozby?