Nový stavební zákon míří do legislativní rady vlády

stavebni zakon

Ministerstvo pro místní rozvoj dokončilo finální podobu návrhu nového stavebního zákona, kterou 28. května odesílá do legislativní rady vlády ČR. Příprava novelizace zákona, který má dopad na velkou část české legislativy, probíhala od roku 2018.

Problémem současné stavební legislativy je především roztříštěnost předpisů a stavebních úřadů, což vede k pomalému procesu povolování staveb. Dnes existuje téměř 20 typů stavebních řízení a deset typů různých povolovacích procesů. To by měl nový stavební zákon vyřešit tím, že bude do budoucna už jen jedno správní řízení a celé řízení o povolení stavby povede jeden stavební úřad.

Výsledkem celého řízení tak bude u běžných staveb jedno „razítko“. Celý proces bude navíc digitalizovaný. Zákon uleví stavebníkům v tom, že nebudou muset shánět více než 40 razítek a sami vypořádat často protichůdné požadavky dotčených orgánů. Maximum jich bude integrováno do stavebních úřadů.

Dodržování lhůt

Neintegrovaní zůstanou částečně památkáři, a to u samotných kulturních a národních památek a památkových rezervací. Stejně tak v případě životního prostředí zůstane samostatné postavení Agentuře ochrany přírody a krajiny a to ve zvláště chráněných územích.

I pro památkáře, životní prostředí a hasiče ale bude platit fikce souhlasu. Důležitým principem nového zákona má totiž být tlak na dodržování lhůt státem. V případě, kdy se orgán nestihne vyjádřit, bude se mít za to, že souhlasí. Dle kritiků se v institutu fikce souhlasu však může skrývat korupční potenciál.

Pro samotný stavební úřad bude platit opatření proti nečinnosti, kdy v případě, že stavební úřad nerozhodne ve lhůtě, věc neprodleně přebere nadřízený krajský stavební úřad a ve věci rozhodne. Celý proces by měl také zrychlit tzv. apelační princip, který odstraní případy, kdy se rozhodování stále vrací z odvolacích orgánů na prvoinstanční.

Vývoj novelizace

Nový stavební zákon měl vycházet z věcného záměru. Dle kritiků novely tomu tak není. Příprava novelizace zákona probíhala nejprve v úzké spolupráci s Hospodářskou komorou ČR. Podle zástupců podnikatelských komor a svazů se zákon po zapracování připomínek však odklonil od původní podoby a situaci ve stavebnictví může i zhoršit.

Stávající verze návrhu nemá podle prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého téměř nic společného s věcným záměrem a návrhem předloženým na konci loňského roku před připomínkovým řízením. Podobně také Česká komora architektů upozornila v květnu na odklon od věcného záměru nového Stavebního zákona schváleného Vládou ČR. Časopis ASB se problematice rekodifikace stavebního práva podrobně věnoval v rámci kulatého stolu v březnu tohoto roku.

Krajské stavební úřady

Na základě dohody ministerstva se Svazem měst a obcí, která byla učiněna na začátku ledna na úrovni premiéra, budou stavební úřady v první linii zachovány na obcích, státní stavební správa vznikne od krajů výš. Do ní budou integrovány dotčené orgány. Vznikne tak 14 krajských stavebních úřadů plus jeden specializovaný pro velké strategické stavby typu dálnic. V čele bude stát Nejvyšší stavební úřad.

Podle předsedy ČKA, architekta Jana Kasla, by se ochrana veřejných zájmů – péče o krajinný ráz, životní prostředí, památkovou péči a další – měla odehrávat zejména na úrovni územních a regulačních plánů. Obce podle něj měly spíše bojovat za pořizování územních plánů v samostatné působnosti. Česká komora architektů se účastnila připomínkového řízení a poskytovala odborná doporučení k přípravě zákona.

Nový stavební zákon by měla projednat vláda v průběhu léta. Do Poslanecké sněmovny doputuje v září. Platit by měl začít v průběhu roku 2021 s tím, že účinnosti bude nabývat postupně do poloviny roku 2023.

Text: Jolana Říhová
Foto: Shutterstock