Společnost PREFA Aluminiumprodukte byla založena v Rakousku, má více než 70letou historii a dnes je zastoupena již ve 22 zemích včetně České republiky. Jak se liší praxe s veřejnými zakázkami u nás a v zahraničí? O jaké výrobky je u nás největší zájem? Přinášíme rozhovor s Alešem Slivkou, prokuristou společnosti.
Architekt Jaromír Kročák se dlouhodobě věnuje rozvoji města Soběslav. Za jeho podporu kvalitní architektury v regionu a mnohaletou profesionální práci architekta mu bylo letos v září uděleno ocenění Architekt obci 2020. Podělil se s námi o své dosavadní zkušenosti.
Vláda České republiky schválila letos v srpnu novelu stavebního zákona. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR plánuje, že bude zákon platit od jara příštího roku. Účinnost by měla nabíhat postupně do poloviny roku 2023. O komentář k novému stavebnímu zákonu jsme požádali předsedu České komory architektů Jana Kasla.
Jaké architektonické počiny, zásahy, návrhy či události z poslední doby si zasluhují pozitivní ohodnocení a kterým by bylo lepší se vyhnout?
Přestože si řada obcí, měst a městských částí v České republice zřizuje městského architekta, převažuje více těch, kteří služeb městského architekta nevyužívají. Proč tomu tak je? Jak může městský architekt pomoci samosprávě? Jakou roli sehrají obecní architekti v době snižování rozpočtů?
Politické reprezentace měst a obcí mají potřebu radit se s odborníky při plánování svého územního rozvoje. Také stavebníci oceňují, že se kromě úředníků mohou obrátit na nestranného profesionála.
Supermarkety, nákupní centra, obchodní zóny, multifunkcní objekty, obchodní trídy, námestí, tržnice, e-shopy. Kde dnes probíhají obchodní kontakty a jakým směrem se vyvíjejí nároky na komerční prostory? Jak lze ze sídel utvářet města krátkých vzdáleností a docílit vhodného mixu občanské vybavenosti a obchodních prostor?
V přirozeném prostředí, tedy ve zdravém lese nebo na louce, se většina vody z deště vsákne a využije při evapotranspiraci a část postupuje půdou dále dolů, aby doplnila zásoby podzemní vody. Pouze asi 10 % této dešťové vody odteče pryč přímo po povrchu. I když se samozřejmě množství srážek na našem území i velice podstatně liší, tento princip platí všude.
Co lze udělat pro to, aby byly české výrobky využívány v rámci výstavby a aby bylo zohledňováno environmentální hledisko? Časopis ASB ve spolupráci s ČKA uspořádal v červnu kulatý stůl se zástupci českých výrobců a architektů.
Přestože bylo možné za posledních deset let sledovat na řadě míst pozitivní vývoj, i nadále stojí kvalita staveb především na osvícených jedincích z řad investorů, samosprávy, architektů a dodavatelů.
Jak je to s kvalitou veřejných staveb 30 let po revoluci? Architekt Miroslav Vodák se v rámci spolku CBArchitektura dlouhodobě věnuje propagaci architektury staveb pro veřejný sektor a organizaci architektonických soutěží. Podělil se s námi o svůj pohled na celkový vývoj.
Přinášíme rozhovor s autory nové budovy vinařství od studia Chybík+Krištof.
Ministerstvo pro místní rozvoj dokončilo finální podobu návrhu nového stavebního zákona, kterou 28. května odesílá do legislativní rady vlády ČR. Příprava novelizace zákona, který má dopad na velkou část české legislativy, probíhala od roku 2018.
Města a krajinu stále více sužuje sucho. Vegetační střechy jsou jedním z nástrojů, jak lépe hospodařit s dešťovou vodou. Co brání většímu uplatnění zelených střech u nás? Jaká je náročnost údržby? Časopis ASB ve spolupráci s Českou komorou architektů uspořádal 28. dubna na toto aktuální téma kulatý stůl.
Jana Mastíková a architektonické studio LOXIA, ve kterém působí jako hlavní architektka, mají za sebou pestrou škálu větších i menších projektů, mimo jiné i novou radnici v Praze 12, kde si samospráva této městské části vyzkoušela navrhování pomocí BIM. Technologie ale pro tuto architektku nejsou samospásné, daleko větší důraz klade na vytváření příjemného místa k životu.
