Reakce na pandemii Covid-19 se v rámci navrhování a realizace staveb různé typologie začínají propisovat do zadání investorů, do úprav dispozičního řešení, členění prostor, do požadavků na mikroklimatické podmínky, větrání a řady dalších. S jakými novými požadavky kladenými na vnitřní prostředí budov se ve své praxi setkávají architekti, investoři nebo dodavatelé?
Poptávka po bytech ve větších městech stále stoupá, zvyšují se však také nároky budoucích uživatelů novostaveb po kvalitních materiálech, dobré dispozici, nízké energetické náročnosti či místní občanské vybavenosti. Ke změnám v požadavcích dochází také v souvislosti s pandemií a většímu využití bydlení pro práci. Kam se posouvá architektura developerských projektů? Proč často vznikají uniformní bytové domy, jejichž architektonické a urbanistické řešení příliš nezohledňuje okolí, širší vztahy a místní potřeby? Jakou roli sehrává ekonomické hledisko developera, invence architekta či projekční kanceláře, poptávka na trhu a osvícenost samosprávy?
Prvním dubnem dochází ve společnosti Wienerberger k několika významným změnám, které se dotknou především vnitřního uspořádání firmy a některých vrcholových pozic. V konečném důsledku však budou mít jistě přesah i ke komunitám partnerů a zákazníků. Všem změnám, ale i současné pozici a dalšímu směřování společnosti, se věnuje v následujícím rozhovoru Kamil Jeřábek, jednatel a nový generální ředitel společnosti.
Designérky Anna Leschingerová a Lenka Preussová se od studií věnují textilnímu designu. V posledních dvou letech zaujaly odbornou i laickou veřejnost svými autorskými Lappa panely. Za kolekci Eclipse byly autorky nominovány na ocenění Objev roku v rámci soutěže Czech Grand Design 2020 a na loňském Designbloku zvítezily v kategorii Nejlepší kolekce svítidel.
Kancelářské prostory prošly v poslední dekádě řadou změn. Minulý rok pak přinesl zcela zásadní přeměnu našich pracovních zvyklostí včetně častější práce z domova. Využití kanceláří se mění, firmy jsou nuceny přehodnotit své potřeby. Do popředí se dostává otázka flexibility a efektivního využití kanceláří. Pro architekty a investory jsou tyto nové požadavky na řešení pracovního prostoru výzvou. Jak budou či nebudou kanceláře využívány? Jak navrhovat administrativní prostory nadčasově?
O zhodnocení proměn pracovního prostoru jsme požádali architekta Martina Stáru z ateliéru Perspektiv, které se v posledních letech věnuje navrhování kanceláří pro české i zahraniční společnosti. Ateliér Perspektiv získal vloni za své projekty významná světová ocenění jako například German Design Award 2020 nebo Frame Awards 2020.
Jaké architektonické počiny, zásahy, návrhy či události z poslední doby si zasluhují pozitivní ohodnocení a kterým by bylo lepší se vyhnout? Přinášíme vám hlédnutí za současným děním u nás, tentokrát zaměřené na veřejné zakázky.
Ve městech žije 55 % lidí na světě a v ČR je to dokonce 70 %. Města tak tvoří náš základní životní prostor. I proto způsobují většinu uhlíkových emisí a velkým dílem přispívají ke klimatické změně.
Jak pracovat s neomezený růstem na planetě s omezenými zdroji? Jak funguje greenwashing? A jak počítače a roboti ovlivňují lidstvo a průmysl?
Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy chystá Katalog doporučených prvků veřejných prostranství, který má za úkol systematizovat veškeré druhy městského vybavení. Budou také ostatní města svým přístupem k mobiliáři v ulicích následovat Prahu nebo budou dál veřejný prostor zaplevelovat lavičky zadarmo?
Lidé v Česku už nemusí státu odvádět 4% daň z hodnoty nově nabyté nemovitosti. Jedním z hlavních argumentů pro její zrušení byla snaha zlepšit dostupnost vlastnického bydlení a rozhýbat realitní trh zasažený opatřeními souvisejícími s koronavirovou pandemií.
Roman Vrtiška a Vladimír Žák pracují společně ve vlastním studiu již přes deset let, řadí se mezi vyhledávané a respektované tvůrce. Věnují se produktovému designu, projektům z oblasti architektury a interiérů. Navrhují nábytek a doplňky pro úspěšné společnosti. Je jim blízké téma udržitelnosti, které řeší také se svými studenty na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde vedou Ateliér designu nábytku a interiéru.
Jak přistupuje hlavní město Praha k otázkám spojeným se změnou klimatu? Jakým způsobem jsou adaptační opatření zaváděna do praxe? Dokáže Praha implementovat principy modrozelené infrastruktury v rámci revitalizace konkrétních území tak, jako se to děje v zahraničí? Ředitele Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřeje Boháče jsme se zeptali na postup při zavádění koncepčních opatření a na průběh připravovaných projektů.
Naše města nejsou dostatečně připravena na projevy klimatické změny, jako jsou vlny horka, nedostatek vody, sucho nebo záplavy. Rostoucí rizika spojená se změnou klimatu mohou mít zásadní negativní dopady na kvalitu života obyvatel, přírodní ekosystémy i národní ekonomiku. V zahraničí se adaptační opatření již zavádějí do praxe a vyhodnocují, u nás se více plánuje, než realizuje. Co je třeba udělat pro to, abychom proces adaptace urychlili?
Jaké dopady bude mít změna klimatu? Proč je důležité mluvit o stupních Celsia? Bude nutné přehodnotit všechny technické normy a postupy? Proč se z klimatické změny stala krize? O těchto otázkách píše klimatolog Jozef Pecho ze Slovenského hydrometeorologického ústavu.
