Názory a rozhovory

Navzdory informacím o možném konci ekonomické krize v oblasti stavebnictví panují pořád obavy. I ti největší optimisté se na nejbližší budoucnost dívají skepticky, v odhadech růstu tohoto odvětví převládají velmi nepříznivé odhady. Oblast výroby a prodeje plastových okenních profilů tvoří segment, který nespoléhá pouze na novostavby – významný poměr zakázek tvoří rekonstrukce, kterým se právě v období útlumu daří o něco víc než novostavbám. Navíc výměna oken spadá do jednoho z nemnoha státem podporovaných programů na podporu stavebnictví – Zelená úsporám. Co si myslí o dopadech ekonomické krize na oblast plastových okenních profilů v ČR a střední Evropě ředitel firmy Deceuninck, spol. s r. o., Ing. Radek Slabák?

V minulých dvou letech zasáhla naši ekonomiku krize, která se výrazně podepsala na intenzitě výstavby. Stavebnictví hlásí historické poklesy, developeři omezili výstavbu, stát obrací každou korunu. Postihla krize též architekty, kteří jsou se sférou výstavby těsně propojeni?

Důvody v titulku vám nestačí a ptáte se na další? Hlavní argument je jednoduchý a vychází z obvyklého postupu při modernizaci každého domu – mezi první aktivity patří zateplení obvodových plášťů, oprava střechy a případná výměna oken, přičemž všechny tyto kroky vedou k výraznému snížení celkových tepelných ztrát domu. A na tuto změnu by pak měla reagovat i odpovídající změna systému vytápění.

Santiago Calatrava. Možná že takto má vypadat obraz světoznámého architekta, který je zároveň inženýrem, sochařem i malířem. Mezinárodně respektovaný tvůrce, který má své ateliéry ve významných světových metropolích. Vzdělaný člověk s kultivovaným vystupováním a vlivem na okolí, ale také nadšený vizionář, pro kterého je zemská přitažlivost jen informativní veličinou. Někteří ho přirovnávají k novodobému da Vincimu, jiní mu za jeho nepraktické mosty nemohou přijít na jméno. Jeho díla však v drtivé většině případů fungují, jsou přijímána jako osobité umělecké výtvory, ale zároveň provokují a vyvolávají diskuse. Co víc si může architekt přát?

Architektonická kancelář Cigler Marani architekti patří mezi českými kancelářemi k velmi uznávaným. Především díky řadě kvalitních realizací. Středem pozornosti i mimo architektonickou obec se stala díky svým angažmá v centru Prahy – ať už jde o revitalizaci Václavského náměstí nebo o Copa Centrum na Národní třídě, které u Pražanů vzbudilo velké emoce. Média tyto emoce podpořila i v dalších kauzách, například v nedávno zveřejněné studii na proluku v dolní části Václavského náměstí. Příliš prostoru ovšem architektům nevěnovala. Nás však zajímal názor architekta Jakuba Ciglera na tyto kauzy a také na vývoj Prahy jako evropské metropole.

Třetí část seriálu o trvanlivosti materiálů a jejich korozi dokončí pojednání o korozi plastických hmot a bude se věnovat degradaci vláknité výztuže v kompozitních materiálech a ochraně proti korozi.

Málokdy se na špičce světové architektonické scény prosadí ženy. Jednou z nevýznamnějších architektek je Farshid Moussavi, která je s partnerem Alejandrem Zaerem Polem zakladatelkou studia FOA (Foreign Office Architects). Je velká škoda, že tento výrazný pár architektů oznámil rozpad vztahu i ateliéru. O to víc stojí za to shrnout jejich fascinující kariéru, představující osobité a přitom lidem příjemné stavby.

Sanace vlhkého opukového zdiva zvláště pod terénem vyžaduje specifickou přípravu a specifické řešení, s kterým se obvykle setkáváme v praxi při rekonstrukci historických budov.

Světově uznávaný architekt James Carpenter si tento týden v Kodani převzal cenu The Daylight and Building Component Award 2010 za nejlepší práci se stavebními prvky přivádějícími denní světlo do budov. Ocenění každoročně uděluje mezinárodní nadace VILLUM and VELUX FOUNDATION.

Důvodem dodatečného zateplování obvodových plášťů panelových budov je v současné době obvykle nedodržení normových požadavků z tepelněvlhkostního hlediska. Zateplování se provádí kontaktním způsobem s použitím expandovaného polystyrenu nebo desek z minerálních vláken. Ne vždycky se však podaří provést zateplení bez technologických závad. V příspěvku je uvedeno několik případů.

Architekt Martin Rajniš je bezesporu enfant terrible české architektury. S undergroundovými kořeny, vulgárním slovníkem a svou – místy až bolestnou – upřímností a kritičností si v životě nadělal dost nepřátel. Při vyučování na Umprumu měl povoleno deset sprostých slov na přednášku. V architektonickém světě upoutává pozornost snahou experimentovat se dřevem a vytvářet z něj lehké stavby – „hráně“, které zaujmou svou geometrickou strukturou. Za jeho návrhy je zřetelný respekt k přírodě a těžko popsatelný meditativní aspekt. Pokud nepatříte mezi jeho přátele, počítejte s tím, že rozhovor zahájí nějakou peprnou poznámkou na vaši adresu.

Ve větším měřítku se bytové domy z panelů stavěly v Evropě po 2. světové válce. Ve válce byla v některých zemích zničena velká část bytového fondu. V západní i východním Německu to bylo kolem 20 % zcela zničených a 25 % poškozených bytů. Podobně tomu bylo v Rakousku, Francii, Polsku a v bývalém Sovětském svazu. Panelové domy byly jednou z reálných možností hromadné výstavby k získání bydlení v cenově dostupných bytech. Právě to lze pokládat za společný jmenovatel výstavby domů panelovou technologií v západní i východní Evropě.

Druhá část seriálu o trvanlivosti materiálů a jejich korozi - anorganických materiálů a plastických hmot.

To, zda jsou protiradonová opatření opravdu nutná, lze zjistit z průzkumu, který vyžaduje každý stavební úřad na základě platné legislativy. Průzkum se většinou odvíjí od stavu objektu a plánovaného rozsahu rekonstrukce.

Článek pojednává o korozi kovů a je prvním ze série na téma zabezpečování dlouhodobé trvanlivosti stavebních materiálů a konstrukcí.