„Vzdorovat intrikám tvrdého byznysu lze pouze slušným chováním a přirozeným pudem sebezáchovy, aby se člověk mohl každé ráno v klidu podívat do zrcadla. Prostě aby si nezadal a nenechal se vtáhnout do kolotoče peněz, mafiánských vztahů a ponižujících závazků,“ říká Jaromír Kročák, architekt, hudebník a spisovatel, kterému nedávno vyšla kniha o architektonickém ateliéru v jednom nejmenovaném městě, nápadně připomínajícím České Budějovice, kde žije.
O přijetí politiky architektury usiluje Česká komora architektů již řadu let. Architekti by tak získali cenný nástroj pro zvýšení transparentnosti zakázek a kvalitní architektura by měla větší podporu jak státních orgánů, tak veřejnosti. Letos v červnu vyjádřil politice architektury podporu Senát.
Spotřeba energie na vytápění budov během posledních let výrazně poklesla – přísné požadavky na tepelný odpor stavebních konstrukcí, ne vždy vyvolané vyšší cenou energie, se tak začínají projevovat v našem každodenním životě.
Máme málo zubařů, příliš mnoho učitelů, chybějí řemeslníci, těžko najdou práci právníci a ekonomové… Takto a podobně jsme si zvykli číst a hodnotit zprávy o trhu pracovních příležitostí a profesí. O některých výlučných profesích se ale moc nedozvíme. Patří mezi ně i architekti.
V novém půdním ateliéru v centru Prahy jsme s Rostislavem Říhou, Ondřejem Kalušem a Ondřejem Zabloudilem hovořili o překážkách, kterým musí architekt čelit, o obohacující roli výtvarného umění, o odvaze investovat do vlastních projektů i o síle týmové práce.
„Obávám se, že neschopnost sdílet se netýká jenom vztahů mezi sousedy, ale mimo jiné i dialogu mezioborového nebo i uvnitř profese samotné – například mezigeneračního,“ říká Michal Kohout, jeden z partnerů kanceláře Jiran Kohout Architekti. V holešovickém ateliéru jsme hovořili o cestách, jak může architekt přispět k fungujícímu sousedství, jak a kde je možné vést dialog mezi architekty i dalšími odborníky, ale také o duchovním rozměru architektury a smyslu techniky.
V souvislosti s budovami se v současnosti setkáváme především s řešením jejich energetické náročnosti. Kvalita vnitřního prostředí ustoupila do pozadí při plnění nízkoenergetických cílů, a pokud je předmětem zájmu, řeší se především tepelný komfort přítomných osob. Přitom kvalita vnitřního vzduchu může významně ovlivňovat produktivitu, pohodlí i zdraví přítomných osob, a to jak v prostředí pracovním, tak obytném. Nové materiály, postupy, technický pokrok i výrobky s sebou přinášejí nové možnosti, ale i zdroje znečištění a problémy, které ještě před několika desítkami let neexistovaly. Odborníkům zabývajícím se problematikou vnitřního prostředí jsme položili dvě otázky:
„Za těch dvacet let jsme se dostali na evropský průměr, ale nevznikají tu díla, která by plnila stránky světových periodik,“ říká architekt Richard Doležal a jeho kolegové z ateliéru DaM jsou stejného názoru. Co je toho příčinou a jaká je cesta z krize architektury? Jak se žije architektonické kanceláři v Praze? A jakou proměnou prošla během dvaceti let od svého založení? O tom všem jsme si povídali v podolském ateliéru s Petrem Malinským, Richardem Doležalem, Petrem Burianem, Janem Holnou, Jiřím Havrdou a Jiřím Hejdou.
Iniciativa Za novou Prahu, tvořená zástupci odborné veřejnosti, předložila primátorovi hlavního města Prahy Bohuslavu Svobodovi a všem pražským zastupitelům otevřený dopis upozorňující na nutnost systémových změn při řešení rozvoje Prahy. „Rádi bychom obnovili ztracený dialog odborné veřejnosti s vedením města o tom, kam by měla Praha architektonicky směřovat,“ vysvětluje hlavní myšlenku iniciativy architekt a vysokoškolský pedagog Miroslav Masák, který stojí u jejího zrodu spolu s dalšími architekty, teoretiky, pedagogy a dalšími odborníky.
Větrání obytných budov je téma, které v současnosti nabývá na významu. Nepříjemný průvan, který byl v zimě typický pro většinu panelových domů, je díky masivnímu zateplování již minulostí. Nepohodlí způsobené netěsnostmi v obvodové konstrukci však vystřídaly problémy s vlhkostí, plísněmi a špatnou kvalitou vzduchu.
„Ekologické a etické je stavět domy, které nejsou zbytečné, zbytečně velké, okázalé,“ říká architekt Jakub Našinec a jeho kolegyně Veronika Sávová dodává: „Uvažujeme věcně a účelně tak, aby výsledek byl střídmý a vyvážený.“ Tito dva ještě spolu s Josefem Kociánem a Alešem Kubalíkem navrhují domy jednoduché a zřejmé formy. Před osmi lety založili ateliér Sporadical, který jim dal tvůrčí svobodu, a od té doby navrhují rodinné domy i velké projekty na hranici mezi urbanismem a architekturou.
Česká komora architektů (ČKA) se pustila do intenzivního boje za transparentní zadávání veřejných zakázek. Vyzývá vládu, aby výběrová řízení týkající se výstavby nezadávala na základě kritéria nejnižší ceny, neboť se tak otevírá prostor pro korupci. Nástrojem, který umožní větší transparentnost a měl by proto být častěji využíván, jsou podle ČKA architektonické soutěže.
Navzdory informacím o možném konci ekonomické krize v oblasti stavebnictví panují pořád obavy. I ti největší optimisté se na nejbližší budoucnost dívají skepticky, v odhadech růstu tohoto odvětví převládají velmi nepříznivé odhady. Oblast výroby a prodeje plastových okenních profilů tvoří segment, který nespoléhá pouze na novostavby – významný poměr zakázek tvoří rekonstrukce, kterým se právě v období útlumu daří o něco víc než novostavbám. Navíc výměna oken spadá do jednoho z nemnoha státem podporovaných programů na podporu stavebnictví – Zelená úsporám. Co si myslí o dopadech ekonomické krize na oblast plastových okenních profilů v ČR a střední Evropě ředitel firmy Deceuninck, spol. s r. o., Ing. Radek Slabák?
V minulých dvou letech zasáhla naši ekonomiku krize, která se výrazně podepsala na intenzitě výstavby. Stavebnictví hlásí historické poklesy, developeři omezili výstavbu, stát obrací každou korunu. Postihla krize též architekty, kteří jsou se sférou výstavby těsně propojeni?
Důvody v titulku vám nestačí a ptáte se na další? Hlavní argument je jednoduchý a vychází z obvyklého postupu při modernizaci každého domu – mezi první aktivity patří zateplení obvodových plášťů, oprava střechy a případná výměna oken, přičemž všechny tyto kroky vedou k výraznému snížení celkových tepelných ztrát domu. A na tuto změnu by pak měla reagovat i odpovídající změna systému vytápění.
