Názory a rozhovory

Jako jeden z hlavních řečníků na konferenci reSITE, která se koná od 21. do 27. května v Praze, se představí Craig Dykers. Spoluzakladatel norského architektonického studia Snøhetta a hlavní architekt New Yorské pobočky této kanceláře patří mezi současné světové špičky ve svém oboru. Dykers mimo jiné pracoval na návrzích pro Alexandrijskou knihovnu v Egyptě, Norskou národní operu a balet v Oslo, nedávno otevřený Národní památník a muzeum 11. září na místě bývalého Světového obchodního centra v New Yorku nebo na návrhu pro newyorské náměstí Times Square. Své mezioborové znalosti a zkušenosti předává studentům na Architectural College v Oslo, prestižní newyorské City College a přednáší i na dalších místech v Evropě, Asii i Americe. V Čechách Craig Dykers promluví ve čtvrtek 24. května, již nyní si můžete udělat přehled o jeho uvažování.

S trochou nadsázky by se dalo říci, že práci původem portugalského, ale významem světového architekta Eduardo Souta de Moury v České republice proslavili televizní fotbaloví komentátoři.

Držitelem nejvyššího ocenění v oblasti architektury – Pritzkerovy ceny – se stane čínský architekt Wang Šu, zakladatel kanceláře Amateur Architecture Studio. Architekt, jehož realizace se vyznačují pozorností k životnímu prostředí i dlouhé tradici země stane po boku dalších laureátů zvučných jmen jako jsou Peter Zumthor, Jean Nouvel, Richard Rogers, Zaha Hadid nebo loňský vítěz Eduardo Souto de Moura. Slavnostní předání proběhne 25. května v Pekingu.

Architektura může být samozřejmá, asketická i bujará, seriózní i hravá. Za tímto tvrzením si stojí a zároveň je svou tvorbou následují Létající inženýři a v rozhovoru to potvrzují dva z nich – Tomáš Havlíček a Víťa Nový. Takový je i dům s poetickým a mnohovýznamovým názvem Šupináč nebo třeba zatím jejich poslední realizace, vinařství Krásná hora bujaře ozdobené luxferami.

Každá stavba je složitý organismus, který podléhá zubu času a také povětrnostním vlivům. Důsledkem opotřebování jsou různé poruchy. Mezi nejčastěji řešené stavební poruchy patří ty, které snižují komfort vnitřního prostředí a zároveň mají vliv na tepelné ztráty, jež se následně promítají do vysokých finančních nákladů na vytápění. Základními symptomy jsou chlad, vlhko a průvan. Odhalit příčiny není ve většině případů těžké.

Za nesprávné fakturování a tedy špatné nakládání se státními penězi při výstavbě brněnského justičního paláce vyměřil 10. ledna 2012 finanční úřad Krajskému soudu v Brně pokutu ve výši 1,936 milionu Kč. Tato skutečnost bývá zlehčována jako formální pochybení. Problematickou investicí se ale při tom dávno před tím zabýval antimonopolní úřad, národní kontrolní úřad, soudy i policie. I takový zadavatel jakým je česká justice opakovaně v průběhu realizace stavby obcházel zákon o zadávání veřejných zakázek. Na řadu procesních pochybení a na nedostatečnou přípravu celé akce upozorňovala od počátku i Česká komora architektů.

„Věříme, že česká architektura je v jiném stavu a každým dnem porodí něco kvalitního,“ říkají architekti z Under-construction. Už podle názvu ateliéru lze usuzovat, že tihle mladí tvůrci – Viktor Vlach, Vladimír Vašut a Erika Vašutová - architekturou žijí a v jiném stavu jsou prakticky neustále. Tedy především co se architektury týče.

K návrhu vzduchotechnických systémů se váže řada závazných i doporučujících předpisů, které upřesňují požadavky na průtok přiváděného vzduchu. Základní hygienické požadavky jsou formulovány v zákonech, nařízeních vlády, vyhláškách ministerstev i v normách ČSN. Předpisy se vztahují k typu budovy – nejpřesněji jsou definovány požadavky pro pracovní prostředí (nařízení vlády č. 361/2007 Sb.). Pro ostatní typy budov závazné požadavky často stanoveny nejsou nebo existují pouze doporučení pro návrh uváděná v technických normách (například pro obytné budovy).

Jméno Josefa Pleskota je v současné době ekvivalentem nejvyšší možné kvality, což potvrzuje i řada ocenění Grand Prix, která uznávaný architekt za svá díla obdržel. Stojí za ním například průchod valem Prašného mostu na Pražském hradě, vila Petra Kellnera či sídlo ČSOB v pražských Radlicích. Nově se do portfolia staveb Pleskotova AP ateliéru zapsal i originální vertikální dvojdům s visutými terasami, stojící na štíhlých nohách ve svahu poklidného podolského údolí v ulici Vápencová. Projekt zaštiťuje společnost Crescon.

Karel Hubáček byl mimořádnou osobností české architektury 20. století. Tvorba ateliéru SIAL, který spoluzakládal, svým ohlasem přesáhla české hranice a jako jedna z mála byla i v 70. a 80. letech často publikována v zahraničních prestižních časopisech. Jeho osobní renomé i příklad Ještědu k němu do Liberce přitahovaly řadu mladých architektů, kterým ve svém ateliéru poskytoval mimořádně svobodné a inspirativní prostředí.

V těsné blízkosti atletického stadionu na pražském Strahově jsme s architektem Olegem Hamanem a stavebním inženýrem Alešem Poděbradem hovořili o potřebě konstruktivního dialogu a umění ve veřejném prostoru, o nadání pro byznys i navrhování příjemných domů, o rozvoji měst, udržitelné architektuře a švédském modelu a o neutuchající snaze o pohyb vpřed.

„Vzdorovat intrikám tvrdého byznysu lze pouze slušným chováním a přirozeným pudem sebezáchovy, aby se člověk mohl každé ráno v klidu podívat do zrcadla. Prostě aby si nezadal a nenechal se vtáhnout do kolotoče peněz, mafiánských vztahů a ponižujících závazků,“ říká Jaromír Kročák, architekt, hudebník a spisovatel, kterému nedávno vyšla kniha o architektonickém ateliéru v jednom nejmenovaném městě, nápadně připomínajícím České Budějovice, kde žije.

O přijetí politiky architektury usiluje Česká komora architektů již řadu let. Architekti by tak získali cenný nástroj pro zvýšení transparentnosti zakázek a kvalitní architektura by měla větší podporu jak státních orgánů, tak veřejnosti. Letos v červnu vyjádřil politice architektury podporu Senát.

Spotřeba energie na vytápění budov během posledních let výrazně poklesla – přísné požadavky na tepelný odpor stavebních konstrukcí, ne vždy vyvolané vyšší cenou energie, se tak začínají projevovat v našem každodenním životě.

Máme málo zubařů, příliš mnoho učitelů, chybějí řemeslníci, těžko najdou práci právníci a ekonomové… Takto a podobně jsme si zvykli číst a hodnotit zprávy o trhu pracovních příležitostí a profesí. O některých výlučných profesích se ale moc nedozvíme. Patří mezi ně i architekti.