Jedno řízení, jeden úřad. Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila změny stavebního zákona

Sněmovna přehlasovala Senát a schválila novelu stavebního zákona, kterou předložili zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Změna má především zavést centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů a podle předkladatelů zrychlit a zjednodušit povolování staveb. Novelu nyní dostane k podpisu prezident republiky.

Pro prosazení zákona hlasovalo 104 koaličních poslanců, proti bylo 53 opozičních poslanců. Senát novelu v srpnu zamítl a poslance následně vyzval, aby jeho veto nepřehlasovali. Debata ve Sněmovně trvala přibližně pět hodin čistého času.

Jedno řízení a jeden stavební úřad

Jednou z hlavních změn má být sloučení povolovacích procesů. K povolení stavby by podle nové úpravy mělo stačit jedno sloučené stavební řízení vedené jedním úřadem a zakončené jedním rozhodnutím. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) návrh hájila mimo jiné tím, že má odstranit zbytečné řetězení jednotlivých řízení.

Kritici naopak upozorňují na možné problémy spojené s reorganizací stavební správy. Sněmovní opozice varovala mimo jiné před rizikem, že část současných stavebních úředníků nebude chtít přejít pod státní stavební správu, což by podle ní mohlo způsobit komplikace při vyřizování stavebních řízení.

Senát současně kritizoval způsob, jakým byla změna zákona předložena. Podle jeho stanoviska by měla vláda připravit komplexní novelu standardní legislativní cestou. Skutečnost, že předlohu podali představitelé vládní koalice jako poslanecký návrh, kritizovala také opozice ve Sněmovně.

Spor o centralizaci stavební správy

Ministryně Mrázová uvedla, že smyslem změny není zvýhodnit investory před občany, ale odstranit současnou soustavu nekoordinovaných úředních postupů, na kterou podle ní narážejí obě strany.

Předseda senátního hospodářského výboru Miroslav Plevný (STAN), který poslance vyzval k respektování senátního veta, naopak zastává názor, že samotné vytvoření centrálního stavebního úřadu povolovací proces nezkrátí a jeho fungování bude dražší než současný systém.

Výrazně kriticky se k novele postavila také část sněmovní opozice. „Zákon psaný na míru developerům a pro developery,“ řekl například někdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Jeho dopad označil za katastrofu. „Já myslím, že s tímto zákonem ještě zažijeme zásadní problémy,“ domnívá se.

Vlastní stavební předpisy pro krajská města

Mezi deklarované cíle novelizovaného zákona patří podle předkladatelů vytváření podmínek pro bydlení, práci, podnikání a život obyvatel. Všechna krajská města mají nově získat možnost vydávat vlastní stavební předpisy.

Mění se také pravidla odvolacího řízení. Nadřízený úřad bude muset v případě odvolání sám rozhodnout a nebude moci věc vrátit nižší instanci k novému projednání. Územní plánování novela současně převádí do samostatné působnosti obcí a krajů.

Veřejný zájem a stavby pro hromadné bydlení

Zákon nově stanovuje, že plánování, příprava, výstavba a provoz veřejné infrastruktury a vyhrazených staveb jsou ve veřejném zájmu. Toto ustanovení může mít význam například při případných řízeních týkajících se vyvlastnění.

Mezi vyhrazené stavby mají nově patřit také stavby pro hromadné bydlení. Zákon je definuje jako stavbu nebo soubor staveb s převažující funkcí bydlení a celkovou podlahovou plochou od 10 000 metrů čtverečních.

Součástí novely je rovněž výjimka umožňující za určitých okolností zachovat nelegální stavby. Také toto ustanovení se během projednávání v Senátu stalo předmětem kritiky.