Sněmovní výbory podpořily zásadní změny stavebního zákona. Přináší centralizaci i méně razítek

Sněmovní hospodářský výbor a následně také výbor pro veřejnou správu podpořily rozsáhlou koaliční novelu stavebního zákona z roku 2021. Doporučily ji schválit ve formě komplexního pozměňovacího návrhu, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj na základě jednání se zúčastněnými aktéry. Zatímco hospodářský výbor podpořil i některé dílčí úpravy, správní výbor se omezil pouze na podporu celkového návrhu.

Mezi podpořenými změnami je například prodloužení platnosti stanovisek EIA (posuzování vlivů na životní prostředí) ze sedmi na deset let, včetně prodloužení lhůty pro jejich další prodloužení z pěti na sedm let. Hospodářský výbor rovněž podpořil návrh ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) na přejmenování resortu na ministerstvo hospodářství, což má podle zdůvodnění lépe odpovídat jeho kompetencím.

Dílčí změny i úpravy pro energetiku

Podporu získal také návrh zavádějící zvláštní režim pro přípravu jaderných zdrojů a souvisejících staveb. Další schválená úprava počítá se snížením počtu radních Energetického regulačního úřadu z pěti na tři. Výbor se zabýval i změnami v oblasti nakládání s pozemky.

Konkrétně podpořil návrh na zjednodušení scelování a rozdělování pozemků, který vyjímá stavební úřady z tohoto procesu. „Odstraníme administrativu na místě, kde je naprosto zbytečná,“ uvedl místopředseda výboru Ivan Adamec (ODS), který návrh předložil. Podle něj současný proces zbytečně zatěžuje investory i veřejnou správu.

Odmítnuté návrhy a politická debata

Ve výboru pro veřejnou správu se vedle komplexního návrhu projednávaly i čtyři pozměňovací návrhy poslankyň Veroniky Kovářové (Piráti) a Marie Krškové (KDU-ČSL). Ty však nebyly přijaty, když je koaliční většina odmítla.

Samotná novela vrací do stavebního zákona centralizovanou státní stavební správu, vedenou nově koncipovaným Úřadem rozvoje území a sítí jeho krajských pracovišť. Tento model byl přitom z původního zákona z roku 2021 v minulém volebním období odstraněn, kdy byla zachována soustava obecních stavebních úřadů a vznikl specializovaný Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ).

Postupné zavádění nové struktury

Podle aktuálního návrhu by měl nový Úřad rozvoje území vzniknout transformací DESÚ k 1. lednu příštího roku, tedy s půlročním odkladem oproti původnímu plánu. Krajské úřady rozvoje území by pak měly začít fungovat od roku 2028. „Ty úřady se zařadí do té struktury pod ten centrální úřad,“ uvedla vládní zmocněnkyně Hana Landová.

Změna reaguje mimo jiné na personální situaci současných stavebních úřadů. „Dneska z nějakých 620 úřadů víc než 100 má nula až jednoho zaměstnanců. Tak tam ten stavebník ani nemá kam přijít a podat tu žádost. Tam se prostě nestaví, nepovoluje a ten úřad nepovoluje tu agendu vůbec,“ popsala Landová. Centralizace má podle ní umožnit efektivnější sdílení kapacit.

Dopady na stavebníky a přechodné období

V průběhu roku 2027 má systém fungovat v přechodném režimu. Ministryně Zuzana Mrázová (ANO) uvedla, že stavebníci zatím zásadní změnu nepocítí. „Budete běhat po těch úřadech tak, jako jste běhal doteď,“ doplnila zmocněnkyně. Zjednodušení by mělo nastat až od roku 2028, kdy by měl žadatel vyřizovat povolení na jednom místě a s menším počtem administrativních kroků.

Rozsah komplexního pozměňovacího návrhu vyvolal mezi poslanci kritiku. Dokument má v elektronické podobě téměř 1100 stran. „Tisíc stran, to je dobrej román,“ komentoval jeho rozsah Adamec. Lidovec Bohuslav Niemiec upozornil: „Ten návrh má tisíc stran a nikdo z nás není schopen ho přečíst celý,“ a neúspěšně navrhl vrácení materiálu k přepracování.

Obavy z implementace a nedostatku odborníků

Část opozice i některých koaličních poslanců upozorňuje na rizika spojená se zaváděním nové legislativy. Bývalý ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) navrhoval zastavení projednávání a přepracování návrhu v rámci zkráceného meziresortního řízení.

Veronika Kovářová (Piráti) varovala před možnými problémy při spuštění systému a odchodem zaměstnanců ze stávajících úřadů. Podobné obavy zmínil i Adamec, podle něhož nebude náběh zákona bez komplikací. Předseda ODS Martin Kupka naopak ocenil vypuštění jednotného environmentálního stanoviska, zároveň však upozornil na riziko nedostatku kvalifikovaných odborníků.