Udržitelná architektura a kvalita života: Jak prostředí ovlivňuje naše zdraví a pohodu
Udržitelná výstavba není jen otázkou ohleduplnosti k životnímu prostředí. Stejně důležité je vytvářet prostředí, ve kterém se lidem dobře žije a které podporuje jejich fyzické, psychické i sociální zdraví. Jakou roli v tom hraje architektura? Podívejme se na výzkumy i konkrétní příklady řešení, která ukazují, jak může udržitelná výstavba přispívat k celkové pohodě člověka.
Jak architektura ovlivňuje naši pohodu
Myšlenka, že prostředí, ve kterém žijeme, ovlivňuje naše zdraví a celkovou pohodu, není nijak nová. Už v 18. století se objevily první statistiky upozorňující na souvislost mezi životním prostředím a délkou života. Ukázalo se například, že obyvatelé měst se v průměru dožívali nižšího věku než lidé žijící na venkově.
V 50. letech 20. století se vědci začali podrobněji zabývat také tím, jak obytná výstavba působí na psychiku. Tehdejší masová výstavba podle výzkumů přispívala k problémům, jako jsou osamělost, nuda nebo stres.
Dnes už o vztahu mezi architekturou a fyzickým i duševním zdravím víme mnohem více. Řada poznatků přitom potvrzuje, že uplatňování principů udržitelnosti v architektuře může výrazně zlepšit kvalitu života lidí, kteří v budovách bydlí, pracují nebo je jinak využívají.
Zelená architektura jako podpora fyzického zdraví
V letech 2012–2022 vznikla řada studií, které potvrzují pozitivní vliv udržitelných budov na fyzické zdraví jejich uživatelů. Autoři studie „Green Buildings Impacts on Occupants‘ Health and Productivity“ například ukázali, že přechod od tradičních budov k udržitelně navrženým stavbám může mít příznivý dopad na zdraví. V širším měřítku se pak tyto přínosy promítají také do nižších nákladů na zdravotní péči, menšího počtu dnů pracovní neschopnosti a vyšší produktivity, a tím i do konkrétních ekonomických výsledků.
Výzkumy World Green Building Council zároveň naznačují, že používání udržitelných a ekologických stavebních materiálů, například hliníku, může přispět ke zlepšení kvality vzduchu v interiéru, a tím i ke snížení rizika onemocnění dýchacích cest u lidí, kteří budovy využívají.
Za mimořádně významný lze v této souvislosti považovat také výzkum Rogera Ulricha, profesora architektury z Center for Healthcare Building Research při Chalmers University of Technology ve Švédsku. Jeho práce ukázala, že hospitalizovaní pacienti, kteří během léčby viděli z okna stromy, se zotavovali rychleji a trpěli menším počtem pooperačních komplikací než pacienti, jejichž výhled směřoval na cihlovou zeďi.
Architektura navíc může přirozeně podporovat i větší fyzickou aktivitu. Promyšleně navržené prostředí s vnitřními nádvořími, pasážemi nebo průchody může lidi motivovat k pohybu, k vyjití ven a k tomu, aby alespoň část dne strávili na čerstvém vzduchu a při denním světle. I takové zdánlivé detaily mohou mít na zdraví pozitivní vliv.
„Právě podpora pobytu venku a posilování sociálních vazeb byly jedněmi z hlavních myšlenek, které nás vedly při vývoji pergoly MB-OPENSKY 120. Systém je vyroben z extrudovaného hliníku a je vybaven pohyblivou střechou, odvodněním skrytým ve sloupech i pohonem integrovaným přímo do konstrukce. Pergolu lze doplnit screenovou roletou SkyRoll a osvětlením. Výsledkem je prostor, který vybízí ke společně strávenému času venku bez ohledu na počasí – ať už v soukromém, nebo pracovním prostředí,“ vysvětluje Tomáš Buček, Project Business Manager společnosti Aluprof System Czech s.r.o.
Architektura a naše nálada
Většina lidí tráví převážnou část života uvnitř budov – doma, ve škole, v kanceláři nebo třeba v nákupním centru. Prostředí, které nás obklopuje, přitom ovlivňuje naši náladu mnoha způsoby: působí na naše smysly prostřednictvím zvuků, vůní a barev, ovlivňuje množství světla a vytváří celkový estetický dojem.
Jedním z nejdůležitějších prvků budovy, které mají na naši pohodu přímý vliv, jsou okna. Dostatek denního světla má na člověka prokazatelně příznivý účinek. Podle výzkumu zveřejněného v publikaci „Biophilic Design in the Workplace“, který provedla společnost Terrapin Bright Green, může přirozené osvětlení přispět ke snížení míry stresu o 15 %.
Pozitivní vliv denního světla na zdraví potvrzuje také studie publikovaná v časopise „Sleep Health“. Z ní vyplynulo, že zaměstnanci pracující v prostorách s přirozeným osvětlením byli každý den fyzicky aktivní o 46 minut déle než lidé, kteří pracovali při umělém světle. A více pohybu během dne prospívá nejen tělu, ale i psychické pohodě.
„Příkladem řešení, které pomáhá přivést do interiéru více denního světla, jsou sloupkopříčkové fasády MB-SR50N HI+ společnosti Aluprof. Systém umožňuje vytvářet rozsáhlé prosklené stěny s úzkými pohledovými liniemi, přičemž zachovává potřebnou pevnost a odolnost celé konstrukce. Projektanti tak mohou realizovat i velmi odvážné návrhy hliníkovo-skleněných konstrukcí a současně dosáhnout vysoké úrovně tepelné izolace, která je u budov navrhovaných podle principů udržitelné výstavby nezbytná,“ vysvětluje Tomáš Buček.
Architektura, která posiluje mezilidské vztahy
Čím vyšší je hustota osídlení, tím méně vazeb mezi lidmi, kteří žijí vedle sebe, paradoxně často vzniká. Zpráva „The Impact of the Built Environment on Wellbeing“, kterou zveřejnil Royal Institute of British Architects (RIBA), přitom zdůrazňuje, že vytváření prostorů pro setkávání podporuje sociální vazby a začleňování do komunity, což má pozitivní dopad na duševní zdraví jejích členů.
Udržitelná architektura tedy neznamená jen používání kvalitních a ekologických materiálů nebo zajištění dostatku denního světla. Stejně důležité je pracovat s celým dostupným prostorem tak, aby přirozeně podporoval setkávání, komunikaci a vytváření vztahů mezi lidmi.
„Příkladem takového řešení je budova Hourglass v amsterdamské čtvrti Zuidas, kde byla použita hliníková okna v systémech Aluprof. Jde o polyfunkční projekt, který propojuje kancelářské a hotelové prostory s gastronomickými provozy. Společné prostory byly navrženy tak, aby přirozeně vybízely k setkávání, podporovaly sociální interakci a pomáhaly budovat komunitu,“ říká Tomáš Buček, Project Business Manager společnosti Aluprof System Czech s.r.o.
Hourglass, Amsterdam, Nizozemsko. Použité systémy: MB-86 SI, MB-SR50N, MBSR60N
Let’s Build a Better and Zero Waste Future
Možná si to ne vždy uvědomujeme, ale architektura má na naši každodenní pohodu obrovský vliv. V době, kdy dnes ve městech žije přibližně 56 % světové populace a do roku 2050 má tento podíl vzrůst až na 70 %, ovlivňují budovy život většiny lidí mnohem více, než by se mohlo zdát.
Jejich funkčnost, prostorové uspořádání, bezpečnost i mikroklima, které vytvářejí, se přímo promítají do toho, jak se v nich cítíme a jak se nám v nich žije. Tento vliv nelze přehlížet. Udržitelná výstavba proto není jen jedním z možných směrů dalšího rozvoje architektury. Je společnou prioritou nás všech.
Zdroj: PR článek ALUPROF SYSTEM CZECH s.r.o.
