Praha po více než čtvrtstoletí mění územní plán. Kritici se obávají o zeleň

Praha má od 1. září nový územní plán. Takzvaný Metropolitní plán nahrazuje dosavadní dokument z roku 1999 a podle vedení hlavního města má usnadnit plánování i výstavbu. Jeho příprava trvala déle než deset let. Zatímco zástupci realitního trhu nový dokument převážně vítají, část politiků, spolků a neziskových organizací upozorňuje na možná rizika pro zeleň nebo občanskou vybavenost.

Jednou z významných změn je zavedení výškové regulace. Plán vymezuje také několik míst, kde bude možné stavět budovy vysoké až 100 metrů. Podle údajů města vytváří podmínky pro vznik přibližně 350 tisíc bytů, především na území současných brownfieldů.

Méně změn územního plánu a nové podmínky pro investory

Metropolitní plán pracuje flexibilněji s funkcemi jednotlivých ploch. Praha si od toho slibuje omezení dosavadní praxe, kdy bylo nutné pořizovat velké množství změn územního plánu, jejichž schvalování často trvalo několik let.

V některých lokalitách bude nová zástavba podmíněna uzavřením takzvaných plánovacích smluv, jejichž prostřednictvím se mají investoři podílet na financování veřejné infrastruktury. Podle zástupců města plán zároveň vytváří podmínky pro přípravu velkých dopravních staveb, mezi které patří dokončení obou pražských okruhů nebo vysokorychlostní železniční tratě.

Kritici upozorňují na zeleň i občanskou vybavenost

Schválená podoba Metropolitního plánu má také řadu kritiků. Patří mezi ně některé místní spolky, nezisková organizace Arnika nebo část pražských zastupitelů včetně náměstkyně primátora Jany Komrskové (Jsme Praha, dříve Piráti).

Podle kritiků dokument nedostatečně zohlednil připomínky veřejnosti, může ohrozit některé zelené plochy a příliš vychází vstříc developerské výstavbě. Výhrady směřují také k plánovanému zahušťování města bez odpovídajícího rozvoje občanské vybavenosti.

Kriticky se k výsledné podobě plánu vyjádřil také hlavní autor jeho původního návrhu, architekt Roman Koucký. Podle něj dokument během projednávání a zapracovávání připomínek, zejména od státních institucí a ministerstev, přišel o část flexibility, která měla být jednou z jeho hlavních předností.

Realitní trh očekává dopady až s několikaletým odstupem

Odlišný pohled mají zástupci pražského realitního trhu. Podle průzkumu Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí mezi jejími členy převládá přesvědčení, že nový územní plán představuje pro další rozvoj Prahy posun správným směrem.

„Výsledky ukazují poměrně silné přesvědčení našich členů, že nový plán je pro rozvoj Prahy krok správným směrem. Zároveň je z odpovědí patrné, že od jeho vstupu v platnost nelze čekat okamžitý efekt,“ uvedla prezidentka asociace Zdenka Klapalová.

Podle jejích slov se nový plán výrazněji projeví v rozvoji města přibližně v horizontu čtyř let. Část zástupců realitního trhu zároveň považuje výškovou regulaci za málo ambiciózní a uvítala by širší možnosti pro výstavbu výškových budov.

Metropolitní plán se připravoval od roku 2012

Přípravu Metropolitního plánu schválilo pražské zastupitelstvo v roce 2012 a o rok později přijalo jeho zadání. V roce 2018 zveřejnil městský Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha) první návrh.

Následovalo společné jednání, při kterém připomínky uplatňovala především ministerstva a další úřady. V letech 2022 a 2025 proběhla dvě připomínkování určená veřejnosti a městským částem. Finální podobu Metropolitního plánu schválili pražští zastupitelé na konci května 2026.