veřejný prostor

Veřejný prostor má nejen fyzický (architektonický), ale také sociální rozměr. Probíhá však při jeho plánování, realizaci a údržbě dialog mezi sociology, architekty a dalšími odborníky? V čem jsou pohledy jednotlivých profesí shodné, v čem se liší a jak pomoct kvalitní mezioborové spolupráci?

Jaké architektonické počiny, zásahy, návrhy či události z poslední doby si zasluhují pozitivní ohodnocení a kterým by bylo lepší se vyhnout? Přinášíme vám aktuální ohlédnutí za současným děním u nás, tentokrát zaměřené na umění ve veřejném prostoru.

Umělecká intervence v podobě sto metrů dlouhého městského stolu, který byl instalován mezi stromy v montrealské čtvrti Sainte-Catherine Ouest, láká kolemjdoucí k návštěvě a posezení. Stůl nabízí osmdesát míst k sezení a podporuje znovuotevření místních restaurací, jejichž provoz byl omezen koronavirovou pandemií.

Palcové titulky v šestákových plátcích i dlouhé statě v odborných časopisech. K tomu bitvy právníků u soudu, spory o financování realizace, dohady a nespokojenost zadavatelů, všechno hezky v přímém přenosu. A finále? Byť se to zdá po takových mediálních eskapádách neuvěřitelné, projekt Little Island se přeci jen po sedmi letech bouřlivých debat dočká svého dohotovení.

Veřejnost více než kdy dříve věnuje pozornost veřejnému prostoru. Ještě před nějakými deseti patnácti lety to bylo téma pro odborníky; architekty, urbanisty a veřejnou správu trošku. Ale i díky jejich osvětové práci zpozorněli i laici, občané i politici. Nejen městští, ale i venkovští.